Ostraváci spojili síly v telemedicíně

V areálu Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) má do konce roku vzniknout Centrum telemedicínských služeb. Navazuje na reálné projekty, které už v regionu běží. „Pacientům s chronickým onemocněním telemedicína výrazně zlepšuje kvalitu života. Odpadnou dlouhotrvající hospitalizace, mohou zůstat v domácím prostředí, a přitom pod lékařskou kontrolou, což se pozitivně odrazí hlavně na jejich psychice. Nezanedbatelným přínosem je i celkové zlevnění léčby,“ uvedl MUDr. Jiří Havrlant, MHA, ředitel FNO.

V rámci Centra telemedicínských služeb zřídí Lékařská fakulta Ostravské univerzity pracoviště pro stáže a výuku mediků. Znalost technologických řešení do spolupráce přináší Ústav vývoje a klinických aplikací (ÚVKA). Tuto neziskovou organizaci založila fi rma Equity Medical CZ, česká investiční společnost zaměřující se na zdravotnické digitální trendy.

ÚVKA zřizuje Národní dohledové centrum, které provozuje síť pro přenos dat z telemedicínských přístrojů, zpracování a vyhodnocení naměřených hodnot a servis pro lékaře a pacienty, a to v několika různých projektech. Aktivit a nápadů, které bude moci v novém Centru telemedicínských služeb rozvíjet, má ÚVKA více. Ukazují, kde všude se může uplatnit vzdálený monitoring fyziologických funkcí.

Telešance pro hypertoniky

Ve spolupráci s Moravskoslezským krajem a Revírní bratrskou pokladnou realizuje ÚVKA projekt Horizont II Šance pro srdce. V něm si vytipovaní pacienti s hypertenzí vždy po dobu tří měsíců denně měří doma krevní tlak, zaznamenávají pohybovou aktivitu a odesílají tyto údaje svému lékaři. Do projektu vstoupilo zhruba tisíc pacientů a 40 ordinací praktiků, internistů a kardiologů v Moravskoslezském kraji. Náklady Revírní bratrské pokladny na projekt činí 1,9 milionu korun za necelé dva roky.

„V takových projektech je důležitá adherence pacientů, my jsme vybrali ty, kteří projevili o monitoring zájem. Kromě toho je nutná také motivace pro lékaře, pro které je to práce navíc. Finanční bonifi kace lékařů v programu je navázána na to, jaká je kompenzace hypertenze. Kritéria jsou přitom nastavena tak, aby byly výsledky lepší než v dosavadní praxi,“ uvádí Ing. Norbert Schellong, MPH, ředitel ÚVKA. Každý lékař zapojený v projektu může za dobu jeho trvání získat podle Schellonga řádově 20 000 až 100 000 korun.

Vzdálený monitoring nabízí ÚVKA i pro pobytová zařízení. S podporou Moravskoslezského kraje nabízí domácí telemedicínskou výbavu dětským pacientům Odborného léčebného ústavu Metylovice – Moravskoslezského sanatoria, kam jezdí mimo jiné děti s nemocemi dýchacího ústrojí, s obezitou nebo kardiovaskulárními problémy. Jak popisuje Schellong, po propuštění z několikatýdenního pobytu některé děti monitorují hmotnost, tlak nebo další údaje z domova. Rodiny mají jednak větší pocit bezpečí a jednak lepší motivaci k dodržování určeného režimu. Projekt za dva miliony korun byl zahájen loni v květnu. S podporou podobných projektů počítá kraj v Sanatoriu Jablunkov, kde se léčí pacienti s nemocemi plic.

Chytrá péče v sociálních službách

Kromě toho před časem uspěl ÚVKA v soutěži Chytrý region a získal dotaci na poskytování telemedicínských služeb v zařízeních sociální péče. V pěti domovech sociální péče a domovech se zvláštním režimem monitorovali pacienty v riziku a odesílali data jejich ošetřujícím lékařům. Měření provádí sociální pracovník formou asistovaného selfmonitoringu. I po skončení dotovaného projektu pokračuje spolupráce se dvěma těmito ústavy. „V zařízeních sociální péče může telemedicína fungovat velmi efektivně. Z hlediska nákladů je rozdíl, jestli dáváme každému klientovi jednu telemedicínskou sadu s přístroji k němu domů, nebo jestli má jednu takovou sadu k dispozici vyškolený sociální pracovník, který dennodenně měří stav hned několika desítkám klientů,“ uvádí Schellong. Cena jednoho setu telemedicínských měřicích přístrojů včetně obsluhy datového centra vyjde zhruba na 25 000 korun měsíčně.

Měření tlaku v Telemedpointu

Do budoucna s podporou Moravskoslezského kraje chystá ÚVKA také řešení problému s místní dostupností zdravotních služeb v některých lokalitách. Připravované kiosky s měřicími přístroji nazývá pracovně Telemedpointy. „Telemedpointy zajistí monitoring v odlehlých oblastech kraje a tam, kde je nedostatek zdravotní péče a pacienti za ní musejí cestovat,“ plánuje moravskoslezský náměstek hejtmana Martin Gebauer.

Vyškolený laik, nejspíše z řad důchodců, bude ve vyhrazených otvíracích hodinách v komunitním centru pomáhat se vzdáleným monitoringem fyziologických funkcí pacientům. Lékaři, kteří budou zapojeni, budou dostávat výsledky, a teprve při pochybnostech si pacienta pozvou na osobní návštěvu. Takovým komunitním centrem může být obecní úřad, hospoda nebo třeba zbrojnice dobrovolných hasičů. „Severní Morava má vyšší výskyt civilizačních nemocí, ani dostupnost zdravotních služeb v okrajových částech regionu není optimální, ať už v severozápadní části kraje směrem od Krnova k hranicím Olomouckého kraje, nebo na východě u slovenských hranic v Beskydech. I v okolí Ostravy jsou obce s méně než tisíci obyvateli, kde chybějí praktičtí lékaři. To jsou problémy, se kterými může telemedicína pomoci,“ uvádí Schellong.

Zatím vytipovali 36 obcí od dvou set do tisíce stálých obyvatel, ve kterých není žádný lékař. První dva pilotní Telemedpointy mají vzniknout příští rok. Nedílnou součástí projektu jsou bonifikace pro lékaře.

Zdroj: MT