Osmero požadavků SAS
Jak uvádí, nemá jít o shromažďování dat, ale o jejich výměnu, a to bez bezplatného předávání know-how lékařů. „Skutečná úspora nebude v nějaké pomyslné redukci počtu zdvojených vyšetření (kterých je tak málo, že náklady na jejich redukci by byly vyšší než ta sama péče), ale ve zrychlení práce s daty bez potřeby je přepisovat z papíru na papír při zachování záruky, že data, která lékař ze systému dostane, jsou platná a pravdivá,“ uvádí SAS a požaduje:
- Bezpečnost proti úniku, zneužití a prodeji dat:
Bez užití centrálního úložiště dat, bez potřeby trvalého napojení PC užívaného ZZ na internet a s tím, aby data byla uložena na čipové kartě, kterou by měl pacient u sebe. Tento požadavek SAS odůvodňuje tím, že v současné době nejsou bezpečná žádná data, která jsou kdekoli centrálně shromažďována nebo uložena v kterémkoli PC napojeném na internet. „Z tohoto pohledu se jeví jako nejbezpečnější, aby data byla uložena na médiu, které bude mít pacient u sebe, které ale nebude využíváno k žádným jiným účelům než ke komunikaci pacienta se zdravotnickým zařízením. Přístup k datům by byl podmíněn souhlasem pacienta,“ uvádí se v prohlášení.
- Dobrovolnost pro pacienty i zdravotnická zařízení (lékaře):
To lze zajistit jen tehdy, pokud bude systém nastaven tak, že bude třeba aktivního přihlášení všech dotčených (pacienta i lékaře). Jakékoli jiné smlouvy musejí být řešeny mimo.
- Použitelnost bez rizik plynoucích z právní odpovědnosti:
Údaje v systému musejí mít charakter zdravotnické dokumentace, musí být jasně stanoven rozsah dat (např. soupis diagnóz a užívané medikace včetně dávkování) a právní odpovědnost za škody způsobené tím, že v systému budou neplatná nebo mylná data. Pro každého pacienta musí být jeden lékař (nejspíše registrující praktický lékař), který bude správnost dat garantovat. Ten by zároveň jako jediný měl právo vpisovat do „hlavního chorobopisu“. Ostatní by v něm směli jen číst, sami by mohli vypisovat jen do vedlejších souborů s tím, že lékař s vyššími právy by jako jediný data přepisoval právě do „hlavního chorobopisu“.
- Finanční rentabilita:
Všechny výdaje a práce spojené se zápisem a evidencí dat v systému musejí být řádně a plnohodnotně zaplaceny. Tedy náklady na čipové karty, interface pro napojení do PC, software, školení, čas strávený zadáváním dat atd. Měl by být zajištěn cenový dohled státu nad tím, aby obsluha této komunikace nebyla nepřiměřeným ziskem jak privátních firem, tak zdravotních pojišťoven. Cena práce lékaře v souvislosti se zápisem dat by nesměla být nižší, než je cena práce za jinou zdravotnickou péči.
- Maximální uživatelský komfort:
Práce s elektronicky uloženými daty musí lékaři pomáhat a šetřit čas, nikoli situaci komplikovat a zdržovat jej. „Uživatelsky nejpříjemnější nám přijde systém, kdy data s sebou do ambulance přinese sám pacient (např. na kartičce pojištěnce s čipem), kdy by pacient zadal PIN a data by byla okamžitě k dispozici.“
- Ochrana know-how lékařů/poskytovatelů zdravotní péče:
Systém musí počítat s tím, že lékaři jsou v současném režimu de facto podnikateli, kteří sice spolupracují v péči o pacienta, ale také o něj soutěží hlavně kvalitou své práce, jejíž nedílnou součástí je i kvalita jimi vedené dokumentace a jimi psaných zpráv. Systém musí dát lékaři právo chránit jeho know-how.
- Financování oddělené od systému veřejného zdravotního pojištění:
Financování systému musí být zajištěno z jiných zdrojů, než je solidární zdravotní pojištění. Buď přímými platbami pacientů, nebo formou jejich připojištění na tuto službu. Musí být zajištěno, aby služby spojené s tímto systémem nekonzumovaly peníze vybrané od občanů ČR k zajištění zdravotní péče o ně.
- Požadavek na elektronizaci zdravotnictví musí být určen výhradně zájmem pacienta:
„Na elektronizaci mají zájem různé zájmové skupiny napojené na zdravotnictví. Vidí v tom obrovský zdroj příjmu typu rozsáhlé státní zakázky. Tomuto základnímu zájmu podřizují představy o realizaci a dalších podmínkách. V konečném důsledku by důslednou elektronizací mohly dosáhnout stavu, kdy bez nich nebude možno vůbec poskytovat jakoukoli léčebně preventivní péči. Tedy stavu totální závislosti systému, což nelze připustit,“ uzavírá SAS.
Zdroj: MT