Optimalizace postgraduálního vzdělávání lékařů

„Dlouhodobé vzdělávání lékařů zažilo obrovské množství změn, takže jakákoli další změna je jen další kulka do týla,“ pravil na odborné konferenci Zdravotnictví 2023 ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a vyjmenoval oblasti, jejichž úprava by se mohla obejít bez fatálních následků pro postgraduální vzdělávání lékařů. Optimalizovat by se měl například systém akreditací, předatestační i specializační vzdělávání a lépe by se měl využívat i potenciál certifikovaných kursů.

Zdárným dokončením lékařské fakulty útrapy mladých lékařů zdaleka nekončí. O problémech s postgraduálním vzděláváním bylo už napsáno mnohé a dosavadní pokusy o změny systému přinesly často místo zlepšení spíše zmatky a nejistotu. Mladé lékaře, ale i fakulty trápí v oblasti akreditací i předatestační přípravy a specializačního vzdělávání nadbytek byrokracie a celkově komplikovaný a nejednoznačný proces. Další živelné změny systému by podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka nepřinesly nic dobrého. Přesto současný neutěšený stav postgraduálního vzdělávání volá po optimalizaci.

Snazší akreditace a reakreditace

První věc, která je trnem v oku současného ministra zdravotnictví, je zdlouhavý proces akreditací a zejména pak reakreditací, které by přitom podle ministra měly být jen formalitou. „Chtěl bych, aby reakreditace byla jen formální záležitostí a my jsme se spíše soustředili na kontrolní pracoviště. Jsem z Bohunic a vůbec si nedokážu představit, že by některá klinika fakultní nemocnice, která má akreditaci, nezískala reakreditaci,“ poznamenal ministr s tím, že by chtěl zjednodušit související administrativu. „Proces reakreditace znamená vyplnit obrovský štos papírů a ještě k tomu pak půl dne kontrolu nějakého úředníka. To je totální mrhání peněz, a to bych chtěl eliminovat,“ řekl ministr Válek, podle kterého jsou dnes na ministerstvu nevyřízené žádosti o akreditaci ještě z roku 2018. „Rozhodli jsme se udělat velmi rychle skupinu, která to bude na ministerstvu řešit. Už odmítám poslouchat, že má někdo tři roky na ministerstvu žádost a nikdo to neřeší,“ dodal bojovně ministr.

Atestace bez legrace

Výrazně zjednodušit a optimalizovat by se měl i proces žádosti o atestaci, a to díky kompletní elektronizaci. „Získali jsme evropské peníze na projekt, který je určen na to, abychom kompletně elektronizovali žádosti o atestace. Představuji si, že do dvou let úplně skončíme s papíry a celý proces bude elektronický,“ uvedl ministr. Díky elektronizaci by se mělo zjednodušit i získávání analytických dat. „Ty analýzy bude mít na starosti pan profesor Dušek, takže já budu přesně vědět kolik absolventů se mně hlásí, kde se připravují k atestaci, kam pak lékaři nastupují a co se s nimi děje. Tato data dnes nikdo nemá, respektive jsou velmi nejasná a já bych je chtěl mít jasná,“ dodal.

Zajištění kontinuity

Další změna by se podle Vlastimila Válka spíše než systému měla týkat organizace postgraduálního vzdělávání. „Už by měly skončit debaty mezi doškolováky a jednotlivými lékařskými fakultami. Chtěl bych od děkanů, aby sjednotili posuzování žádostí o atestace. Aby už se nestávalo, že jedna fakulta posuzuje žádosti jinak než jiná fakulta,“ řekl ministr s tím, že děkani by se měli podílet i na obnově pražského Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, seděli by ve vědecké radě a vyjadřovali se zásadně i k výběrovým řízením na šéfy kateder. Za to chce ministr od děkanů, aby se zprofesionalizovala Specializační oborová rada (SOR) a Koordinační rada pro specializační vzdělávání (KOR). Tyto instituce jsou podle ministra zásadní pro zachování kontinuity a jejich vedení by se již nemělo měnit každý rok. „Výhodou doškolováku byla bezesporu právě ta dlouhodobá kontinuita. Šéfové kateder se střídali, střídaly se atestační komise, ale vždy tam zůstávala za dveřmi ta dáma, která když jsme udělali něco špatně, tak nás nasměrovala na správnou cestu. V tom ta kontinuita teď trošku chybí a SOR a KOR ji dokáží zařídit, akorát k tomu musejí mít kompetence a pravomoci,“ míní ministr.

Potenciál certifikovaných kursů

Poslední systémová změna, kterou ministr Válek plánuje, spočívá v lepším využití potenciálu certifikačních kursů. V současnosti existují nástavbové atestace, které by bylo podle ministra v budoucnu možné řešit spíše certifikovaným kursem. „Málo pracujeme s certifikovanými kursy. Udělali jsme to teď tuším s klinickou psychologií, ale týká se to i dalších oborů. Máme nástavbovou atestaci pro paliativní medicínu, což je naprosto legitimní a kvalitní obor, ve kterém ovšem atestuje ročně jen pár lékařů – do dvaceti –, a navíc jsou to lékaři, kteří už mají atestaci z jiného oboru a těžko ten svůj obor opustí a půjdou dělat paliativní medicínu. Navíc nechci, aby lékaři třeba místo anesteziologů odešli dělat paliativní medicínu,“ vysvětloval ministr. Pro odborníky, co se zabývají například hospicovou péči, domácí péči či paliativní péči, by si ministr dokázal představit namísto nástavbové atestace tříměsíční certifikovaný kurs. „Tam by jim řekli ty základy moderní medicíny a pak je udržovali v kontinuálním vzdělávání,“ doplnil ministr Válek s tím, že v této oblasti by se měla angažovat nejen ČLS JEP, ale především Česká lékařská komora.

Více atestačních termínů a placené volno

Podle ministra by do budoucna mělo také výrazně přibýt atestačních termínů, které by korespondovaly s tím, jak končí absolventi lékařských fakult a jak nastupují. Cílem podle Válka je, aby mladí lékaři mohli udělat zkoušku hned, jakmile budou připraveni. To se podle jeho někdejších akademických zkušeností neděje. „Pár let zpátky jsme chtěli, aby atestace v radiologii probíhaly na všech radiologických klinikách, shodli jsme se jako přednostové, aby atestace byly na jaře a na podzim, protože víme, kdo nám atestuje a jak upsat termín. Tak jsme to navrhli a odpověď byla, že nám to ministerstvo nedovolí. A byť jsem v té době byl poslanec, tak se mi nepodařilo zjistit, jestli to zamítl ten barák, nebo někdo, kdo v tom baráku pracuje. Teď jsem ministr a stále nevím, kdo to nechtěl povolit. Bezesporu to ale není nikdo z lidí, co tam dnes pracují,“ ubezpečil ministr a demonstroval nevyhovující stav na osobní zkušenosti.

Veškeré aktivity související s předatestační přípravou by se také podle současného ministra Válka měly dostat co nejblíže lékařům, k nemocnicím, kde studují. „Chtěl bych, aby atestace i certifikované kursy byly organizovány v Praze i v Brně,“ uvedl ministr, podle něhož by se ovšem měla odstranit i další bariéra, která brání absolventům v rozletu – předatestační příprava by mladé lékaře neměla stát nic kromě vlastního úsilí. „Ředitelé fakultních nemocnic to dostali nařízeno, a pokud nedostali, tak to udělám znova, a ostatní o to budu žádat různými cestami. Je potřeba, aby lékařům, kteří nastupují, zaměstnavatel hradil předatestační přípravu. A já budu všude říkat, že doporučuji, aby absolventi nenastupovali nikam, kde to zaměstnavatel nehradí. Měla by také existovat nějaká doba – dva, tři, čtyři týdny –, kdy bude mít absolvent placené volno, aby se mohl na zkoušku učit,“ myslí si v souladu s mnohými mladými lékaři Vlastimil Válek. „Pokud chceme, aby mladí lékaři zůstávali v České republice, a pokud chceme, aby se tu lékaři i nelékaři cítili dobře, tak potom jim musíme nabízet podobné benefity, jaké jsou běžné v jiných zemích,“ uzavřel ministr apelem na přítomné ředitele nemocnic.