Masarykův onkologický ústav už rok sbírá zkušenosti s takzvanou extrakraniální radiochirurgií nádorů v břiše a hrudníku. Metoda umožňuje pomocí složitých trojrozměrných výpočtů zacílit na chorobné ložisko v těle radioaktivní paprsky. U některých pacientů se pak úspěšnost léčby pohybuje mezi 60 až 90 procenty, oznámili včera novinářům představitelé ústavu.

S radioterapií mozkových nádorů má onkologický ústav již několikaleté zkušenosti. Od roku 2004 lékaři tímto způsobem ozářili více než 140 pacientů. V červnu 2010 premiérově v republice ozářili i cíl mimo hlavu pacienta, a to jaterní metastázu a posléze kostní metastázy v obratlích.

Od října 2010 se radiochirurgie nádorových lézí umístěných mimo mozkovnu provádí rutinně pomocí lineárního urychlovače X-nože. Zákrok pomocí přístroje v hodnotě 120 milionů korun je rozložen do tří až osmi sezení.

"Do současnosti jsme provedli radiochirurgické výkony u 40 pacientů a jednalo se především o metastázy nádorů do jater, plic a uzlin břicha. Dále byli radiochirurgií léčeni pacienti se zhoubnými primárními nádory plic a jater," uvedl v tiskové zprávě přednosta kliniky radiační onkologie Pavel Šlampa.

Při správném nasazení radiochirurgie se úspěšnost léčby pohybuje v rozmezí 60 až 90 procent. Terapie se většinou používá, pokud v jednom orgánu nejsou více než dvě až tři metastázy s průměrem do čtyř až pěti centimetrů.

Kliniku radiační onkologie tvoří dvě dislokovaná pracoviště, původně samostatná a vybavená rozdílnou technologií od různých výrobců. Klinice to působilo organizační problémy, které odstranil až jednotný datový informační systém. Nyní tak mohou lékaři například využít moderní plánovací CT a radioterapeutický simulátor umístěný na Žlutém kopci i na druhém pracovišti v Pekařské ulici.

Propojením obou systémů klinika podle vedoucího radiologického fyzika Jana Garčice uspořila až 50 milionů korun, které by jinak musela investovat do nového vybavení.

Speciální techniky ozařování jsou náročné na techniku i personál. "I přes dvousměnné využití ozařovacích přístrojů je jejich kapacita už nyní vytížena, což se bohužel projevuje prodloužením čekací doby na léčbu zářením," uvedl Šlampa. Aby se lhůty zkrátily, potřeboval by ústav jeden až dva další bunkry s ozařovacími přístroji a také personální posily. Chybí především radiologičtí asistenti.

ČTK Jan Tomandl

Tisková zpráva z tiskové konference

Účastníci:

prof. MUDr. Jiří Vorlíček, CSc. - ředitel Masarykova onkologického ústavu

prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc. - přednosta Kliniky radiační onkologie LF MU a MOÚ, Ing. Jan Garčic – vedoucí radiologický fyzik, Odd. radiologické fyziky MOÚ

Program tiskové konference
1. První zkušenosti s extrakraniální radiochirurgií (obor chirurgie, využívající k operacím radioaktivních paprsků, které se zacilují do postižené oblasti mimo hlavu, v našem případě do oblasti břicha a hrudníku) na Klinice radiační onkologie (KRO).

2. Unikátní spojení dvou rozdílných technologií při ozařování s úsporou zhruba 50 mil. korun.
3. Další vývoj radioterapie v Brně.

ad 1.prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc.

Klinika radiační onkologie LF MU a MOÚ (KRO) je v současnosti jedno ze dvou center v ČR poskytující veškeré možnosti vysoce cílené stereotaktické radioterapie (stereotaxe = neurochirurgická metoda, umožňující pomocí složitých trojrozměrných výpočtů zacílit na chorobné ložisko v mozku a operovat je použitím dalších technik, například radioaktivními paprsky)a radiochirurgie malých objemů (nádorů) „kdekoliv“ v lidském těle. Druhé centrum je pracoviště s kybernetickým nožem v Ostravě.

Se stereotaktickou radioterapií mozkových nádorů má naše pracoviště již víceletou zkušenost. Od roku 2004 bylo tímto způsobem ozářeno více než 140 pacientů. V červnu 2010 jsme premiérově v republice stereotakticky ozářili i extrakraniální cíl, a to jaterní metastázu a posléze kostní metastázy v obratlích. Od října 2010 se na Klinice radiační onkologie radiochirurgie nádorových lézí umístěných mimo mozkovnu provádí rutinně pomocí lineárního urychlovače X-nože, Varian Clinac iX (cena přístroje asi 120 mil.). Radiochirurgický výkon je prováděn ve 3 až 8 sezení. Plánování ozařování se provádí pomocí 4D CT vyšetření (jediní v ČR). Do současnosti jsme provedli radiochirurgické výkony u 40 pacientů a jednalo se především o metastázy nádorů do jater, plic a uzlin břicha. Dále byli radiochirurgií léčeni pacienti se zhoubnými primárními nádory plic a jater. Při správné indikaci radiochirurgie (2-3 metastázy do 4-5 cm v průměru v jednom orgánu) je úspěšnost léčby u našich pacientů v rozmezí 60-90%.

Ad 2. ing. Jan Garčic

Kliniku radiační onkologie tvoří dvě dislokačně oddělená pracoviště. Jedno pracoviště vybavené dvěma lineárními urychlovači je umístěné v areálu FN u sv. Anny a druhé, vybavené třemi lineárními urychlovači, je umístěné v MOÚ na Žlutém kopci. V r. 2009 došlo ke spojení obou původně samostatných pracovišť, která byla vybavena zcela rozdílnou radioterapeutickou technologií od dvou různých výrobců. Navíc každé z těchto pracovišť bylo řízeno odděleným datově-informačním kontrolním (verifikačním) a plánovacím systémem. Obdobná situace byla i v podpůrných, i když pro radioterapii nezbytně nutných technologiích, a to radioterapeutického simulátoru a CT scanneru.

Tento stav způsoboval nemalé problémy, jak organizační, kapacitní, technické, tak i kvalitativní. V dnešní radioterapii je pro zajištění kvality, bezpečnosti a plynulosti chodu radioterapie klíčový jednotný systém, proto jsme se rozhodli o propojení obou pracovišť jednotným datově-informačním a plánovací systémem. Toho jsme dosáhli rozšířením systému, který již fungoval na pracovišti na Žlutém kopci.

Druhým cílem, kterého jsme chtěli tímto propojením dosáhnout, bylo získání možnosti využívat moderního plánovacího CT a radioterapeutického simulátoru umístěných na pracovišti na Žlutém kopci i pro pracoviště druhé, což dosud nebylo možné.

Toto propojení přineslo organizační, kvalitativní a provozní výhody a v neposlední řádě ušetření nutných investic v řádu desítek miliónu Kč na nákup těchto zařízení pro druhé pracoviště (nový Rtg simulátor, plánovací a verifikační systém, aj.).

Věděli jsme však, že jde o náročný úkol, neboť takové propojení systémů dvou výrobců je velmi neobvyklé a není standardně výrobci podporováno či nabízeno. Nakonec po týdnech práce realizačního týmu, a to ve spolupráci obou výrobců, se cíle podařilo dosáhnout. Propojení k naší spokojenosti funguje a využíváme všech plánovaných výhod moderní technologie.

Jedná se o evropsky i celosvětově jedinečný projekt v takovém rozsahu. Ve světě sice existuje několik pracovišť s obdobným propojením technologií obou výrobců, ale nikde není propojení na té úrovni funkčnosti a komplexnosti jako u nás, na Klinice radiační onkologie.

Hlavními přínosy jsou tedy ujednocení a zkvalitnění radioterapie v rámci celé kliniky, jednodušší organizační zabezpečení procesu přípravy a plánování radioterapie a nemalá finanční úspora spočívající ve využití stávající dostatečné kapacity podpůrných technologií radioterapie na pracovišti Žlutý kopec bez nutnosti pořizovat nový plánovací systém, simulátor a CT scanner pro pracoviště v areálu FN u sv. Anny. Odhadovaná úspora v investicích je kolem 50 mil. Kč.

Ad 3. prof. MUDr. Pavel Šlampa, CSc.

Speciální techniky ozařování kladou nejen velké nároky na erudici personálu (lékaři, fyzici, technici, radiologičtí asistenti), ale také znamenají významné časové zatížení přístrojů. Trendem moderní radioterapie je maximálně využít možnosti cíleného ozáření nepravidelných objemů nádorů nejmodernějšími ozařovači (IMRT a IGRT technika, radiochirurgie, terapie kyvem aj.), což jsme v Brně schopni aplikovat a rutinně provádíme. I přes dvousměnné využití ozařovacích přístrojů je jejich kapacitu už nyní vytížena, což se bohužel projevuje prodloužením čekací doby na léčbu zářením. Situace se změní, pokud se vybudují další 1-2 bunkry s ozařovacími přístroji a posílí se personální obsazení (chybí především radiologičtí asistenti).

Klinika radiační onkologie

Zdroj: ČTK, MOÚ