Olomoucká vojenská nemocnice otevřela léčebnu pro veterány
V olomoucké vojenské nemocnici je již oficiálně nová léčebna pro dlouhodobě nemocné válečné veterány. Jde o druhé zařízení tohoto typu v Česku. Před třemi týdny byla otevřena léčebna pro veterány v pražské vojenské nemocnici ve Střešovicích. Obě zařízení mají podobnou kapacitu - v Olomouci na Klášterním hradisku to je 23 lůžek, v Praze 26. Léčebny mají spádově sloužit pro Moravu a Čechy.
"Olomoucká léčebna již eviduje dvaadvacet žádostí o přijetí. Tři pacienti tam již jsou hospitalizováni, protože léčebna začala fakticky fungovat od počátku února," uvedla Blanka Majkusová, mluvčí z generálního štábu Armády ČR. Personál léčebny potvrdil, že jeden z prvních pacientů zde již po necelém dvoudenním pobytu i zemřel.
"Pořád se o tom jenom mluví. Trvá to už dvacet let od sametové revoluce a my postupně odcházíme. Přesto jsem rád aspoň za ten první krok," řekl ČTK Ivan Solovka, který prošel východní frontu od Buzuluku až do Prahy a je krajským předsedou Československé obce legionářské. "Sám už mám podanou žádost, abych se sem dostal," přiznal Solovka.
Původně se počítalo asi s osmi léčebnami pro veterány v celé republice. Projekt ale kvlu nedostatku peněz ztroskotal, uvedla Jindřiška Verešová z tiskové služby ministerstva obrany. Pouhých 49 lůžek je málo i pro náměstka ministryně obrany Františka Padělka. "Ano, mělo jich být více a my hledáme další možnosti především v okolí Prahy, kde je veteránů nejvíce," řekl Padělek.
Přeměna bývalého hospodářského dvora ze 17. století, který v Olomouci bezprostředně sousedí s Klášterním Hradiskem, stála 200 milionů korun. Samotná vojenská nemocnice platila za rekonstrukci historické budovy 32 milionů, zbytek financí poskytl státní rozpočet. Kromě veteránské léčebny je v objektu, jenž v minulosti sloužil jako byty, sladovna nebo sklad, je i nově zprovozněná záchytka, detoxikační středisko a oddělení chronické resuscitační a intenzivní péče. "Vzniklo tak 73 nových pracovních míst," podotkl ředitel nemocnice Lubomír Dobeš.
V Česku existuje ještě jedno zařízení s názvem Dům pro veterány. Stojí v Karlových Varech a funguje stejně jako civilní domy s pečovatelskou službou.
Armáda dnes registruje přibližně 3500 veteránů z druhé světové války a asi 16.000 novodobých veteránů, kteří se účastnili mírových operací v zahraničních misích, ať již jde o boje v Perském zálivu nebo mise v Kosově, Afghánistánu či Iráku. Pojem vojenský veterán je zakotven v zákoně. "Musí být občanem ČR, musí mít osvědčení, že se účastnil boje za národní osvobození v letech 1939-1945, nebo musel být v armádě činný alespoň třicet dní v místě konfliktu," objasnila Jana Zechmeisterová z tiskové služby ministerstva obrany.
Zdroj: ČTK