OECD hlásí rekordní počet lékařů
Počet lékařů na obyvatele se v jednotlivých zemích OECD velmi liší. V roce 2013 byl tento ukazatel nejvyšší v Řecku (6,3 lékaře na 1 000 obyvatel), následuje Rakousko. Turecko a Chile naopak vykazovaly nejnižší počty lékařů na hlavu mezi zeměmi OECD (s o něco méně než dvěma lékaři na 1 000 obyvatel).
Průměr OECD byl jen něco málo přes tři lékaře na 1 000 obyvatel. V některých partnerských zemích je tento parametr mnohem nižší. Méně než jeden lékař připadá statisticky na 1 000 obyvatel v Indonésii, Indii a Jižní Africe. V Číně je počet lékařů na obyvatele stále asi poloviční oproti průměru OECD, ale od roku 2000 výrazně vzrost.
Od roku 2000 se počet lékařů vzrostl téměř ve všech zemích OECD, a to jak v absolutních číslech, tak i v relaci k počtu obyvatel. Tempo růstu bylo obzvláště rychlé v některých zemích, které začaly s nižšími úrovněmi v roce 2000 (Turecko, Korea a Mexiko), ale také v zemích, které již tehdy měly značný počet lékařů, jako v Řecku a Rakousku.
V Řecku se sice počet lékařů na obyvatele v letech 2000 a 2008 výrazně zvýšil, ale od té doby se stabilizoval. Počet lékařů také silně vzrostl v Austrálii a ve Spojeném království, což bylo způsobeno především silným růstem počtu absolventů z domácích programů vzdělávání ve zdravotnictví.
Na druhé straně tento ukazatel zůstával poměrně stabilní mezi lety 2000 a 2013 v Estonsku, Francii, Izraeli a na Slovensku. Ve Francii se počet lékařů zvýšil o 10%, více či méně stejným tempem jako velikost populace.
Počet lékařů neustále roste ve většině zemí OECD po recesi v letech 2008-09, přestože se růst zpomalil v některých zemích, jako je Řecko. Ve Spojeném království se růst příliš nezpomalil; bylo zde o 15% více výdělečně činných lékařů v roce 2013 než v roce 2008.
Růst počtu lékařů byl zaznamenán i v Česku. Podle informací českého Ústavu zdravotnických informací a statistiky stoupl počet lékařů, stomatologů a farmaceutů z 36381 v roce 2005 na 38776 v roce 2013. "Počet lékařů – fyzických osob je zpracován v Registru lékařů, zubních lékařů a farmaceutů, kde každý lékař je započten 1 x podle hlavního oboru činnost," sdělila již dříve redakci MT Ing. Eliška Mašková z Odboru analýz, publikací a externí spolupráce ÚZIS ČR.
A jaký vývoj se předpokládá v dalších letech?
Projektování budoucí nabídky a poptávky po lékařích je náročné vzhledem k vysoké míře nejistoty týkající se jejich odchodu do důchodu, modelů migrace a vývoje poptávky po lékařských službách (Ono, Lafortune a Schoenstein 2013).
V Austrálii nedávné práce na projekci vývoje za předpoikladu zachování politického status quo odhadly, že zde může dojít k převisu nabídky lékařských služeb v roce 2017, zatímco období 2020 až 2030 by mohlo být charakterizováno jejich nedostatkem. Tyto práce na odhadech dalšího vývoje zkoumaly různé scénáře, které mohou buď zmírnit nebo zhoršit tyto dysbalance.
Například v případě, že poptávka po lékařů poroste o něco pomaleji, než se předpokládalo, kvůli pomalejšímu růstu HDP, odhadovaný nedostatek lékařů v příštím desetiletí se může i zcela vykrýt a může dokonce dojít k mírnému nadbytku lékařů do roku 2030. Na druhou stranu, pokud dojde k výraznému snížení počtu lékařů - imigrantů, bude zapotřebí více domácích lékařských absolventů, aby byla pokryta odhadovaná budoucí poptávka (Health Workforce Australia, 2014).
Mnoho zemí předvídá blížící se odchod do důchodu u významného počtu lékařů a proto zvýšilo své vzdělávací kapacity v posledních deseti letech, aby zajistily dostatek nových lékařů, jež důchodce nahradí.
V některých zemích zvýšené úsilí o výchovu nových lékařů (například Spojené království a Nizozemsko) nedávno vyvolalo obavy z možného nadbytku v některých specializacích v příštích letech. To vedlo k vzniku doporučení k mírnému snížení počtu příjímaných studentů na lékařské fakulty a do postgraduálních vzdělávacích programů pro některé specializace (CfWI, 2012; ACMMP, 2014).
V mnoha zemích se v současné době zaměřují konkrétně na nedostatek praktických lékařů nebo na podstav lékařů v zemědělských či vzdálenáých regionech.
zdroj: OECD Library
www.tribune.cz
Zdroj: www.tribune.cz