Odměňování ve zdravotnictví. Odbory stupňují požadavky, tvrdí MZ
V posledních týdnech došlo k výrazné eskalaci napětí mezi Ministerstvem zdravotnictví a Českou lékařskou komorou (ČLK), resp. zdravotnickými odbory. Rozdílné názory na plnění Hegerova memoranda z roku 2011 a prosincové dohody z roku 2023, zejména v oblasti platových podmínek lékařů, vyústily v otevřenou korespondenci a ostrou výměnu názorů mezi ministrem zdravotnictví Vlastimilem Válkem a prezidentem ČLK Milanem Kubkem. Podle Kubka chce ministerstvo platy lékařů stanovovat za šestidenní pracovní týden. Podle ministerstva je však tento postup v souladu s Hegerovým memorandem a ČLK spolu s odbory jen eskalují své požadavky, přičemž jejich návrhy se pohybují mimo rozpočtové možnosti českého zdravotnictví.
Koncem června zaslal Milan Kubek ministrovi zdravotnictví Vlastimilu Válkovi otevřený dopis, v němž požádal ministra o modelaci dopadu návrhu na úpravu odměňování lékařů. Navrhl, aby platy lékařů za základní pracovní dobu byly odstupňovány podle dosažené kvalifikace a délky praxe v rozmezí 1,5násobku až 3násobku průměrné mzdy. „Lékař absolvent 1,5násobek průměrné mzdy. Lékař po základním vzdělávacím kmenu 2násobek průměrné mzdy. Lékař po atestaci 2,5násobek průměrné mzdy. Lékař po atestaci a po dosažení celkové praxe nejméně 10 let 2,75násobek průměrné mzdy. Lékař po atestaci a po dosažení celkové praxe nejméně 15 let 3násobek průměrné mzdy,“ uvedl v dopise Kubek. Této úrovně platů, resp. mezd, by mělo být podle Kubka dosaženo bez dalších přesčasů, tedy za základní pracovní dobu, protože jinak by byl popřen princip dobrovolnosti přesčasové práce. „Měla by to být tarifní minima s možností zaměstnavatelů platy klíčovým zaměstnancům navyšovat, což je jejich opakovaný požadavek,“ uzavřel Kubek.
Eskalace požadavků nad rámec memoranda a dohody
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka však návrhy, resp. požadavky zástupců zdravotníků v oblasti odměňování jdou daleko nad rámec Hegerova memoranda i dohody učiněné na sklonku minulého roku. Dohody, kterou ministerstvo prý poctivě plní. „Požadavky České lékařské komory a zdravotnických odborů se ve finanční oblasti po celou dobu jednání už od podzimu pohybovaly v intencích tzv. Hegerova memoranda. Jeho naplnění, stejně jako celé prosincové dohody, je naším společným cílem a já naplnění dohody garantuji. Tak zněla prosincová dohoda, kterou jsme oba společně s dalšími podepsali,“ uvedl ve své reakci z 10. července ministr Válek a připomněl znění Hegerova memoranda, které počítá s limitem 8 hodin přesčasové práce. Odmítl, že by ministerstvo svým návrhem nutilo lékaře k šestidennímu pracovnímu týdnu. „Ani prosincová dohoda, ani Hegerovo memorandum, na které se společně odkazujeme, rozhodně nenařizuje šestidenní pracovní týden. Návrh Ministerstva zdravotnictví stanovuje nepodkročitelný příjem samozřejmě pro pětidenní pracovní týden. A stanovuje jej v takové výši, aby při odsloužení průměrně 8 hodin služeb týdně dosáhl 1,5násobku až trojnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství dva roky zpětně,“ vysvětloval Kubkovi ministr s tím, že žádný lékař nebude mít povinnost sloužit šest dní v týdnu a jde jen o důslednou implementaci Hegerova memoranda z roku 2011, na kterém je postavena i dohoda z loňského roku, která ukončila protest lékařů.
Válek: Návrh odborů by poslal systém do hlubokého deficitu
Ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že jejich návrh navýšení platů je realizovatelný s náklady do 5 miliard korun. Tento odhad zahrnuje prostředky na navýšení platů ve všech zdravotnických zařízeních a je považován za udržitelný bez destabilizace systému veřejného zdravotního pojištění. Naopak návrhy ČLK by podle propočtů ministerstva vyžadovaly více než 50 miliard korun. „Nepochybně se shodneme, že ministerstvo zdravotnictví a Česká lékařská komora jsou partnery v úsilí za kvalitu, dostupnost i udržitelnost zdravotní péče v České republice. Dovolte mi vás tedy zároveň upozornit, že vaše nové požadavky nad rámec prosincové dohody, jdoucí do desítek miliard korun ročně navíc oproti plánovaným výdajům, není možné ve stávajícím finančním rámci realizovat,“ konstatoval Válek. Splněním požadavků odborů by podle Válka utrpěly všechny ostatní segmenty zdravotní péče. „Nemocniční segment by musel být upřednostněn na úkor všech ostatních segmentů, jako je primární péče, paliativní péče, ambulantní specialisté a další segmenty. V jakémkoli jiném scénáři bychom poslali systém zdravotního pojištění do obrovského deficitu,“ varoval Kubka ministr. Dodal, že oněch takřka 50 miliard, které by dle propočtu ministerstva stálo splnění nových požadavků zástupců zdravotníků, by bylo možné sanovat pouze skrze zvýšení daní nebo zdravotního pojištění pro všechny občany. „Žádám vás, abyste tyto skutečnosti bral v potaz a nežádal nesplnitelné,“ apeloval ministr na Kubka a připomněl, že jím vedené ministerstvo je první, které naplňuje 13 let staré memorandum. „Za to memorandum lékaři před lety stávkovali, řada předchozích vlád ho z různých důvodů nerealizovala a my máme možnost je společně naplnit,“ uzavřel.
Návrh ministerstva: Nikdo si nepohorší
A jak tedy konkrétně vypadá návrh ministerstva, proti kterému se ohrazují zástupci zdravotníků? Náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník na setkání s novináři v první řadě zopakoval, že návrh plně reflektuje dohodu z roku 2023 a implementaci Hegerova memoranda z roku 2011 – na 1,5násobek až 3násobek průměrné mzdy dosáhnou lékaři dle kvalifikace za předpokladu, že odslouží alespoň 8 hodin přesčasové práce. Jan Michálek, ředitel Odboru přímo řízených organizací, podrobněji vysvětlil, jak se budou zvyšovat platy lékařů v různých kategoriích. „Lékař po absolvování lékařské fakulty bude zařazen do 12. platové třídy a zůstane v ní až do zkoušky po kmeni. Po úspěšném složení zkoušky postoupí do 13. platové třídy a po atestaci do 14. platové třídy,“ vysvětlil Michálek. Následně představil podrobné tabulky vyčíslující dopady návrhu ministerstva pro jednotlivé kombinace kvalifikace a praxe lékařů včetně vyčíslení poměru k průměrné mzdě v národním hospodářství.
Podle tohoto návrhu (viz graf) by základní plat lékaře-absolventa (L1) měl činit bez přesčasů 51 359 korun (1,185násobek průměrné mzdy) a 65 012 korun s průměrně 8 hodinami přesčasů (1,5násobek průměrné mzdy).
Hrubá odměna lékaře po absolvování základního kmene (L2) by neměla klesnout pod 61 123 korun bez služeb (1,41násobek průměrné mzdy), resp. 77 371 korun s přesčasy.
Atestovaný lékař (L3) by neměl spadnout pod 71 972 korun bez přesčasů (1,66násobek průměrné mzdy) a 91 104 korun s 8 hodinami přesčasů týdně (2,1násobek průměrné mzdy).
Nejzkušenější atestovaní lékaři (L3+) s dalšími funkcemi, jako je například školitel, vedoucí atd., s minimem 10 let praxe by neměli klesnout pod 84 256 korun bez přesčasů (1,94násobek průměrné mzdy) a 106 653 korun (2,46násobek průměrné mzdy).
Čistě hypoteticky by si dle tohoto návrhu a dle současné úrovně průměrných mezd, jak je definuje Hegerovo memorandum, mohl lékař na úrovni L1 po 32 letech praxe vydělat s 8 hodinami přesčasů týdně až 89 387 korun (2,06násobek průměrné mzdy) a lékař L2 až 104 285 korun (2,41násobek průměrné mzdy). Jde ale spíše o teoretický scénář, neboť většina lékařů během takto dlouhé kariéry dosáhne na atestaci. Atestovaní lékaři bez vedoucí a jiné funkce s praxí 32 a více let si tedy přijdou dle návrhu na 119 183 korun s přesčasy (2,75násobek průměrné mzdy) a lékaři s nejvyšší kvalifikací a funkcí až na 134 080 korun (3,09násobek průměrné mzdy).
Jak vysvětlil Jan Michálek, k číslům ministerstvo došlo použitím koeficientů, které rostou každým rokem o 1 procento. Například koeficient 1,185, vynásobený průměrnou mzdou v roce 2025 a upravený o přesčasy, vede k výsledné částce, která odpovídá stanoveným násobkům. Tímto způsobem tedy i ten nejméně zkušený lékař dosáhne 1,5násobku průměrné mzdy v souladu s Hegerovým memorandem.
V roce 2024 bylo navýšení platů řešeno prostřednictvím osobních příplatků, což se setkalo s kritikou ze strany odborů, které požadují, aby vše bylo zahrnuto do tarifů, resp. aby platy a mzdy ve všech nemocnicích bez ohledu na zřizovatele určoval stát. Podle Michálka ale odbory požadují nejen zvýšení tabulek, ale současně i zachování navýšení osobních příplatků, které vzrostly v reakci na protesty lékařů. „Peníze, které se tam nalily, by se nepřesunuly do tarifu, ale tarif by se výrazně navýšil a zároveň by jim zůstalo zvýšené osobní ohodnocení, což my považujeme za nesystémové,“ konstatoval Michálek s tím, že z tohoto důvodu kalkuluje ministerstvo svůj návrh a jeho náklady s podmínkou tzv. restartu osobních příplatků. I přes restart osobních příplatků by si ale podle Václava Pláteníka neměl nikdo pohoršit. „V návrhu zákona je jasně stanoveno, že nikdo nemůže mít nižší příjem než dosud. Je tam přímo paragraf, který se tomu věnuje, takže nerozumím tvrzením, že by někdo mohl být na tom hůře než nyní,“ vysvětlil Pláteník s tím, že velká část lékařů si naopak polepší. „Nikdo na tom nebude hůř a úplně všichni budou mít jistotu. To je efekt, který ten návrh přináší,“ konstatoval.
Financování návrhu ministerstva
Ministerstvo zdravotnictví odhaduje, že na navýšení platů lékařů bude potřeba necelých 5 miliard korun. Tato částka zahrnuje nejen zvýšení platů, ale i další náklady spojené s implementací nového systému odměňování. Podle Tomáše Trocha, ředitele Odboru regulace cen a úhrad, je tento návrh finančně udržitelný a nezpůsobí destabilizaci systému veřejného zdravotního pojištění. Troch vysvětlil, že existují tři možnosti, jak zajistit financování. První možností je, že srpnová makroekonomická predikce Ministerstva financí bude příznivější než dubnová a poskytne dodatečné prostředky. Druhou možností je hledání úspor uvnitř systému zdravotnictví. „A je třeba si uvědomit, že v tom systému je kolem 500 miliard, pět miliard je tudíž kolem jednoho procenta úspor, což není nerealistická částka,“ uvedl Troch. Třetí možností je, že částka půjde bez navýšení úhrad, což by šlo na vrub poskytovatelů, kteří prý však mají aktuálně roční přebytky vyšší než tato částka. „Na straně poskytovatelů jsou nějaké rezervy, které je k tomu možné využít,“ konstatoval Troch.
V žádném případě by ale lékaři již neměli přijít o peníze, které si „vybojovali“ během protestů. Ty podle Václava Pláteníka lékařům zůstanou i v příštích letech. Troch v této souvislosti doplnil, že ministerstvo aktuálně hledá způsob, jak peníze z bonifikačního dodatku VZP, kterým bylo financováno navýšení platů tento rok, „překlopit“ do standardních úhradových mechanismů, tj. do úhradové vyhlášky na rok 2025. „S částkou se počítá, ale bude pokračovat v jiné formě než dosud,“ vysvětlil s tím, že částka bude tentokrát rozpočtena mezi všechny zdravotní pojišťovny.
Při modelování celkových nákladů ministerstvo zdravotnictví vycházelo z částky 1,8 miliardy pro přímo řízené nemocnice. Celkové náklady navýšení by tedy dle modelu ministerstva zdravotnictví měly činit 1,8 miliardy korun v přímo řízených nemocnicích a při extrapolaci na celý systém by náklady prý neměly přesáhnout 5 miliard korun. Naproti tomu návrh odborů, který nepočítá s restartem osobních příplatků, by podle ministerstva zdravotnictví přišel až na 50 miliard. „Požádali jsme dvě asociace nemocnic, aby namodelovaly dopady našich návrhů. Asociace českých a moravských nemocnic (AČMN) zpracovala tyto dopady s ohledem na odlišnou konstrukci mzdy oproti platu. Naše nemocnice odhadly náklady na 28 miliard korun a AČMN na zhruba 25 miliard korun. Celkově tedy více než 50 miliard korun. Tyto odhady nejsou přesné na korunu, ale jsou považovány za validní,“ vysvětlil Michálek, jak ministerstvo dospělo ke svým číslům.
Odbory varují před dalšími protesty
Dosavadní jednání a návrhy ministerstva se ale nesetkaly s pochopením zástupců zdravotníků. Zejména proto, že jejich návrhy odmítá ministerstvo zrealizovat. Podle prezidenta ČLK to může vést i k dalším protestům lékařů. V článku uveřejněném v magazínu NašeZdravotnictvi.cz, jehož vydavatelem je ČLK, varoval, že „lékaři se budou muset rozhodnout, zda se nechají znovu podvést, nebo zda se budou bránit a domáhat svých práv“. Avizoval také případnou podporu stavovské organizace. „ČLK je bude bránit a bude protesty podporovat, případně spoluorganizovat,“ uvedl Kubek s tím, že by se do protestů měli zapojit i soukromí lékaři a ambulantní specialisté.
Před protesty varoval den před dalším jednáním s ministerstvem zdravotnictví ve stejném článku i šéf lékařských odborů Martin Engel. „Nikdo nemůže nic vyloučit, protože na všech jednáních, která jsme s místními organizacemi měli, splnění tohoto zákona o odměňování je pro nás kruciální a nesmírně důležité,“ zdůraznil Engel.
Leč na způsob jednání ministerstva si zástupci lékařů stěžují už několik měsíců a stejně tak připomínají i možnost opakování protestů. Dalibor Veselý, nový předseda Sekce mladých lékařů ČLK, kritizoval ministerstvo za nedodržení termínů a nedostatečné podklady. „Nikdy nám nedali žádné podklady dopředu. Je to vždy překvapení a jednáme o něčem, co slyšíme poprvé,“ uvedl Veselý, kterého doplnil Martin Engel: „Ztratili jsme jednáním už osm měsíců. Nejdříve jsme čtyři měsíce řešili, jestli sjednotit odměňování, nebo ne. Teď se zase točíme na kvantifikaci, kdy nám odečítají množství peněz.“
Na tuto výtku reagoval náměstek ministra Václav Pláteník a uznal, že stížnosti lékařů jsou oprávněné. „Lékaři mají v tomto pravdu, ale není to z naší strany zlá vůle,“ ujistil a vysvětlil, že ministerstvo je zavaleno legislativní prací a tým, který se věnuje plnění smluv, musí pracovat na několika úkolech najednou, což může vést k prodlevám. Pláteník také zdůraznil, že se ministerstvo snaží vycházet vstříc, kde to jen jde, a omluvil se za případné nepříjemnosti.
Klid na práci v nedohlednu
Ani dosud poslední jednání o sjednocení platů ve zdravotnictví, které se konalo 18. července, neuklidnilo rozbouřené vody. Ještě před uzávěrkou tohoto vydání stihly jako první zareagovat zdravotnické odbory, které zastupují zájmy nelékařů. Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče (OSZSP) odmítl návrh na zvýšení tarifů nelékařů s tím, že není proporcionální vůči zvyšovaným tarifům lékařů. „Ostře jsme odmítli ministerský návrh na úpravu platů nelékařů jako zcela neadekvátní. Poškodil by zvláště nejzkušenější zdravotní sestry, teoreticky by tato sestra mohla přijít až o 2 718 korun,“ uvedl v tiskové zprávě OSZSP a vznesl požadavek na přepracování návrhu.
Šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková v této souvislosti připomněla dřívější návrh zdravotnických odborů, podle něhož by tarifní plat sestry měl začínat na průměrné mzdě a končit na jejím dvojnásobku. Podle Žitníkové mnohé sestry dosud nedostaly loňské ani letošní navýšení. „Ti, co přidáno dostali, nárůst dostávají jako nenárokové složky v odměnách nebo v různých podivných příplatcích, které nemají oporu v zákoně. V části nemocnic při letošním zvyšování platů zdravotníkům sebrali to loňské, takže výsledek je ostudné zvýšení o jedno procento,“ konstatovala Žitníková a varovně připomněla katastrofální predikce úbytku zdravotnických kapacit v následujících letech.
„Adekvátní platové tarify pro sestry a další zdravotníky považujeme za zcela zásadní pro další fungování českého zdravotnictví,“ uvedl OSZSP v tiskovém prohlášení a zdůraznil, že jednání s ministerstvem povede také ohledně odměňování nezdravotnických profesí ve zdravotnictví. „I tito zaměstnanci jsou nedílnou součástí týmů a zdravotnictví se bez nich neobejde,“ uzavřel OSZSP.