Odbory ostře odsoudily škrty ve zdravotnictví a začínají zbrojit

Odboráři potvrdili stávkovou pohotovost a dle informací Medical Tribune již jednotlivé organizace začaly vytvářet příslušné stávkové výbory. Přípravy na stávku potrvají minimálně dva měsíce. Stávkovat by pak zdravotníci mohli už v září.

Návrh státního rozpočtu na rok 2024 vzbudil značné pozdvižení. Podle zdravotnických odborů jej totiž sociální partneři poprvé za 30 let fungování demokracie nedostali k připomínkám. Návrh, který Ministerstvo financí vložilo do neveřejné části Elektronické knihovny legislativního procesu (eKLEP) navíc obsahuje škrty, se kterými se zdravotnictví, resp. zdravotníci budou jen těžce smiřovat. Jde zejména o odložení valorizace plateb za stání pojištěnce a snížení platů zaměstnanců veřejných služeb a správy. „Tento materiál jde ještě nad rámec konsolidačního balíčku, se kterým jsme také nesouhlasili. Určitě si vzpomenete, že i tento proces probíhal nestandardně. Že jsme na připomínky materiálu, který na 106 stranách mění 57 zákonů, měli pouze pět pracovních dní. Ani to nebylo standardní, i když se vláda snažila tvrdit, že to standardní je,“ vyčetla předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková vládě netradiční postup projednávání závažných vládních materiálů. „Neposlat návrh do připomínkového řízení vůbec je neomluvitelné, arogantní a popírá to principy sociálního dialogu,“ zdůraznila šéfka odborů.

Hrozí zdravotnictví ztráta dalších miliard?

Zdravotnictví hospodaří s příjmy přibližně 477 miliard korun. Valorizace za státní pojištěnce je pro tento rok 1900 korun měsíčně. Pokud by byla valorizace této položky odložena, přišlo by zdravotnictví v příštím roce o přibližně 14 miliard korun. A to ve chvíli, kdy se podle Dagmar Žitníkové některé zdravotní pojišťovny potýkají s ekonomickými problémy. Situace ovšem není veselá ani z pohledu jednotlivých segmentů, a to přesto, že zdravotní pojišťovny stále ještě počítají s tím, že valorizace plateb za státní pojištěnce proběhne podle původního plánu. „Dozvěděli jsme se, že zdravotní pojišťovny připravují pro jednotlivé poskytovatele návrh na zvýšení úhrad pro příští rok o dvě procenta. Když uvážíme, že loni byla inflace okolo 16 procent, letos bude zřejmě obdobná a příští rok se plánuje okolo pěti procent, tak je zřejmé, že situace pro poskytování zdravotních služeb je z dlouhodobého hlediska neudržitelná,“ nastínila Dagmar Žitníková, podle níž je takřka jisté, že by se takový výpadek financí negativně promítl do poskytovaní zdravotní péče. To potvrzuje i předseda Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martin Engel, podle kterého bude zdravotnictví takový výpadek jen „těžce vstřebávat“. „Odložení nebo zrušení valorizace znamená, že se v roce 2025 nedostaneme na hodnoty roku 2022,“ poznamenal Engel. Odborářské vášně okolo zrušení valorizace se následně snažil na Twitteru mírnit ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, podle kterého se inkriminovaná pasáž dostala do návrhu v podstatě jen omylem. „Automatická valorizace plateb za státní pojištěnce se nebude odkládat ani měnit. Její zmínku v pracovním návrhu rozpočtu vidím jako nedopatření způsobené horlivým úřednickým perem. Diskuze ještě proběhne, ale ne o tomto. Valorizace zůstane tak, jak ji schválila vláda i Parlament,“ snažil se ministr uklidnit odboráře. Neúspěšně. „Dokud ten materiál není stažený, ta hrozba tu neustále je. Nemáme žádnou garanci,“ uvedla v reakci Dagmar Žitníková, podle níž se jednotliví členové vlády nevyjadřují konsistentně a jsou nepředvídatelní. „Když si pustíte prohlášení pana premiéra týkající se důchodů někdy z listopadu minulého roku, když si pustíte prohlášení pana ministra Stanjury k daním, když se podíváte na programové prohlášení vlády, tak tyto návrhy, které se dnes vláda chystá realizovat, v těchto dokumentech a jejich vystoupeních nikde nenajdete. Takže co je psáno, to je dáno,“ naznačila šéfka zdravotnických odborů, že odboráře ujištění ministra zdravotnictví neuspokojilo. Ostatně dle našich informací do uzávěrky tohoto vydání předmětný návrh změn skutečně nedoznal. Pohotovostní naladění odborů by ovšem zřejmě ani po případné „opravě“ materiálu v oblasti valorizace plateb za státní pojištěnce neustalo. Důvodem je mimo jiné chystané rozpočtové opatření v podobě snížení platů zaměstnanců veřejných služeb a správy.

Skrytý návrat superhrubé mzdy?

Návrh Ministerstva financí počítá se snížením platových tarifů těchto zaměstnanců o pět procent. V kombinaci se znovuzavedením nemocenského pojištění zaměstnanců, které přinesl tzv. „ozdravný balíček“ vládních úspor jde podle odborů v podstatě o skrytý návrat k superhrubé mzdě. „Myslím si, že by od těch politiků bylo fér, aby to takto pojmenovali,“ řekl Martin Engel, podle kterého se vláda ke zdravotníkům chová arogantně a po pandemii covidu ztratila paměť. „Nechápu tu ztrátu paměti politiků. To je odměna za to, co vše zdravotníci s nasazením všech svých psychických a fyzických sil udělali pro to, aby ta situace dopadla alespoň tak jak dopadla? Během covidu zdravotnici nemluvili o tom, že protizákonně slouží obrovské množství přesčasů a jaké jim to působí obtíže. Všichni chtěli, abychom se s tím vypořádali co nejlépe. A tohle má být reakce? Je mi upřímně líto, že jsem se toho dožil,“ poznamenal rozčílený šéf lékařských odborů. Riziko pro lékaře se ovšem podle Engela skrývá také ve zvažovaném snížení hranice pro progresivní zdanění. „Bude se to týkat i některých lékařů, kteří slouží extrémní množství přesčasů. Myslím si, že snížit jim základ, a ještě je podruhé brutálně zdanit za to, že dělají protizákonné přesčasy, aby tu vůbec mohla být zajištěná nepřetržitá péče, tak to už považuji za brutalitu,“ sdělil novinářům Martin Engel. „Ozdravný balíček“ vlády, kvůli němuž Českomoravská konfederace odborových svazů vyhlásila už v květnu stávkovou pohotovost, však obsahuje další opatření, které oseká zaměstnancům včetně zdravotníků také benefity.

(De)motivace zdravotníků

Vláda totiž ve svém „ozdraveném balíčku“ počítá také se snížením finančních prostředků na tzv. fond kulturních a sociálních potřeb zaměstnanců (FKSP). „V současné době mají zaměstnavatelé možnost motivovat své zaměstnance různými benefity. A ty benefity se vytvářejí ze dvou procent objemu mzdových prostředků. V konsolidačním balíčku je návrh na snížení objemu mzdových prostředků na jedno procento, a kromě toho je tam také návrh, že by část benefitů musela být přímo účelově vyplacena na důchodové pojištění,“ vysvětluje Dagmar Žitníková, podle níž jde o nestandardní postup. „Lidé by byli nucení, aby část peněz, které mohou použít třeba na sport, kulturu, zlepšení svého zdravotního stavu, nebo třeba na nákup knih, museli dát penzijním fondům,“ dodává.

V plánu je také zdanění všech benefitů, bez ohledu na to, zda jde o státní, veřejnou nebo soukromou sféru. Žitníková v této souvislosti upozornila na výsledky ankety Unie zaměstnavatelských svazů, v níž se prý 99 procent zaměstnavatelů vyjádřilo v tom smyslu, že pokud nebudou benefity nadále od daně osvobozeny, nebudou je zaměstnancům vyplácet. „Zaměstnavatelé nebudou mít žádnou další možnost zaměstnance motivovat, protože náklady jsou vysoké a porostou. Postavení zaměstnanců se tak dále zhorší,“ upozornila Dagmar Žitníková podle níž všechny tyto faktory vybudily zdravotnické odbory k potvrzení stávkové pohotovosti a výzvě jednotlivým organizacím k přípravě stávkových výborů. Podle posledních informací Medical Tribune již byly první stávkové výbory ustaveny a přípravy na protestní akce zahájeny. Přípravy mají trvat nejméně dva měsíce a případná stávka by mohla být zahájena v září.