Odbory o zákoníku práce

Nemocnice se podle zjištění Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče vypořádávají s novým zákoníkem práce různě a je stále dost managementů, které "čekají na zázrak" a nějaké řešení shora. Od ledna smějí lékaři sloužit nanejvýš 416 hodin přesčasů za rok, což je polovina dosud povoleného množství. Schlanger uvedl, že nemocnice, které neprovedly žádné změny, využívají zatím povoleného limitu. Neřeší, co bude zhruba od dubna, kdy limity vyčerpají. Za správný nepovažuje ani postup těch nemocnic, které na veškerou dosavadní pracovní pohotovost uzavírají s lékaři dohody o práci konané mimo pracovní poměr. Nemocnice také přišly s řešením, kdy práci přesčas kombinují s dohodami.

"Všichni tři jmenovaní však ponechali stávající organizaci práce a pouze hledají, jak by nový zákoník práce obešli," řekl. Upozornil i na to, že dohody nemohou nemocnice uzavírat s lékaři na stejnou práci, na jakou mají se zaměstnavatelem uzavřený pracovní poměr.

"Při prvním pochybení v péči, které se bude šetřit, se tato nesrovnalost odhalí. Odpovědnosti se pak nezbaví zaměstnanec ani zaměstnavatel," varoval Schlanger.

Za menší zlo z pohledu pracovněprávních vztahů považuje překračování limitů přesčasové práce. Schlanger vyzval lékaře, aby vykazovali pravdivě práci, včetně té, která je nad povolený limit.

Jako nejodpovědnější řešení vidí přechod na směnný provoz. Lékařům přitom nemusejí klesnout příjmy. Objem peněz je pořád stejný, záleží na tom, kolik lidí a jak postaví vedení do služeb. Nepřetržitý provoz může nemocnice zavést například v centralizovaném příjmu. Tím ušetří pracovníky a soustředí peníze do potřebných služeb. "Je to spíše o tom, zda o organizaci práce uvažují nebo ne, teď se konečně pozná kvalita managementů," dodal Schlanger.

Zdroj: ČTK