Odbory: Kritická situace v odměňování ohrožuje sociální služby

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR upozorňuje na alarmující stav v odměňování zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách, který popisuje jako „pět minut po dvanácté“. Růst platů prý nepokrývá inflaci, což podle odborů přiznává i samo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), podle kterého prý mezi lety 2019 až 2023 poklesly reálné příjmy dotčených skupin zaměstnanců o takřka 18 procent. Propadající se příjmy mohou podle odborů dále komplikovat personální krizi v sociálních službách, kde už nyní chybí 3 000 pracovníků a mnoho dalších má v následujících letech odejít do důchodu. Požadují proto okamžité řešení v podobě navýšení platových tarifů o 10 procent pro všechny zaměstnance sektoru. Dosavadní přístup vlády k řešení kritické situace považují odbory za laxní.

O zvýšení platů pro zaměstnance ve veřejných službách a státní správě vyjednávají zdravotnické a lékařské odbory s předsedy vládních koaličních stran již od listopadu 2023. Jedním z hlavních argumentů odborů pro zvýšení platů je přitom vysoká míra inflace, která je podle Dagmar Žitníkové příčinou poklesu reálných příjmů dotčených pracovníků, což má za následek, že tito zaměstnanci začínají mít problém zvládat své běžné náklady. „Inflace byla vysoká a zaměstnanci opakovaně nedostali přidáno do tarifů. Dosud nebylo dosaženo žádné dohody,“ konstatovala na tiskové konferenci Žitníková s tím, že současný návrh MPSV je nepřijatelný. Podle tohoto návrhu má od 1. září dojít ke zvýšení platových tarifů „vybraných zaměstnanců“ o sedm až deset procent. Podle MPSV se má jednat o přibližně 360 000 osob ve veřejné službě a státní správě, které se nacházejí v nejnižší stupnici platových tarifů. Dagmar Žitníková ovšem v této souvislosti novináře upozornila, že reálné meziroční navýšení by bylo významně nižší. „Pokud by se platy zvyšovaly od září, pak u sedmiprocentního navýšení jde ročně pouze o 2,22 procenta, a u desetiprocentního navýšení jen 3,33 procenta. Takže ve skutečnosti to není ani sedm, ani deset procent,“ konstatovala. Ještě větším problémem je ovšem podle odborů opomenutí velkého množství zaměstnanců. „Navrhovaná úprava platů je pro nás nepřijatelná, protože z ní bude vynechána velká část zaměstnanců,“ zdůraznila Žitníková a dodala, že  odbory sice souhlasí se zvýšením platů nezdravotnických zaměstnanců v nemocnicích a technicko-hospodářských pracovníků (THP) v sociálních službách, ale nesouhlasí s opomenutím všech ostatních. „Návrh vlády neřeší a nezahrnuje zvýšení platů pro zdravotníky, pečovatele a sociální pracovníky v sociálních službách,“ vysvětlila Žitníková a připomněla i problémy hygienické služby, která má prý potíže získat slíbené prostředky na odměňování svých zaměstnanců. „Přestože vláda slibovala navýšení platů zaměstnancům hygienických služeb, kteří se starají o ochranu nás všech, snižování výskytu infekčních nemocí, ochranu životního prostředí, vody a potravin, ve skutečnosti žádné navýšení mimo tarifní složky nedostali,“ zdůraznila.

Samé nesplněné sliby, stěžují si odbory

Pokud jde o zdravotnictví, zde se vše točí okolo připravovaného zákona o odměňování zdravotnických pracovníků, jehož konečná podoba je prozatím v nedohlednu. Žitníková připomněla události z minulého roku, kdy z pohledu odborů nebyly dodrženy sliby dané zdravotníkům. „Všichni si pamatujeme, s jakou pompou bylo oznamováno zvýšení platů v netarifních složkách pro zdravotníky a jak mělo probíhat financování těchto zvýšení. Vláda na to dokonce vyčlenila prostředky. V mnoha nemocnicích došlo v roce 2023 k navýšení platů o čtyři procenta, ale v roce 2024 bylo toto navýšení zrušeno. Letos už zaměstnanci nedostávají to, co měli obdržet v roce 2023, a místo toho mají jen zvláštní příplatky, které nejsou nárokové a nemají oporu v zákoně,“ vysvětlila Žitníková, co odborům vadí, a připomněla, že vláda by s ohledem na demografický vývoj měla lépe motivovat zdravotníky i pracovníky v sociálních službách. „Situace je velmi složitá, chybějí zaměstnanci všech profesí. Velká část pracovníků, téměř 15 procent, odejde do důchodu během deseti let, což způsobí další nedostatek personálu,“ varovala.

Problémy s dosažením slibovaného zvýšení platů v přímo řízených nemocnicích potvrdila také Alena Kopičová, která působí jako předsedkyně odborové organizace Psychiatrické nemocnice Bohnice. „V minulém i letošním roce jsme jako odbory měli velké problémy s dosažením slíbeného navýšení o čtyři procenta. Od ledna tohoto roku jednáme s vedením nemocnice o tom, zda vůbec nějaké peníze dostaneme,“ vylíčila s tím, že navýšení se nakonec vyjednat podařilo až po mnoha urgencích a zdravotníci zde dostali přidáno až v červnu. „Navýšení bylo jen dočasné a nestálé. Rádi bychom dostávali peníze měsíčně, protože každý měsíc platíme nájem, kupujeme jídlo a hradíme energie,“ zdůraznila Kopičová hlavní argument odborů, proč je nutné jakékoli navyšování zahrnovat do tarifů. „Tarifní plat je zaručený a nikdo nám ho nemůže vzít. Pokud peníze dostaneme jako mimořádné odměny nebo osobní ohodnocení, mohou kdykoli zmizet,“ obává se.

Ve zdravotnictví i v sociálních službách, na psychiatrii i na dalších odděleních, všude je podle Kopičové velký problém přilákat mladé lidi. Ti prý v povolání nevidí perspektivu a obávají se velké a nedostatečně ohodnocené odpovědnosti, která je s prací v těchto oborech spjata. „Průměrný věk personálu na mém oddělení je 49 let, což je alarmující. Mladí lidé k nám nenastupují, a když už někdo přijde z jiného oddělení, většinou jde o staršího člověka. Zdravotníci jsou nespokojeni a myslím si, že tato situace nevyhovuje ani lékařům,“ uzavřela Kopičová.

Kvalitní služba vyžaduje kvalitní a ohodnocený personál

Stav charakterizovaný odbory jako „pět minut po dvanácté“ se ovšem týká zejména sociálních služeb. Jana Hnyková, místopředsedkyně zdravotnických odborů a sociální pracovnice, upozornila na rostoucí počet nemohoucích klientů a současně klesající personální kapacity sociálních služeb. „Situace je nesmírně složitá. V pobytových i terénních sociálních službách chybějí kapacity. A i když MPSV legislativně ukotvilo upřednostňování péče v domácím prostředí, nemá ji kdo poskytovat. Chybějí pečovatelky a další zaměstnanci,“ popsala situaci a dodala, že kvalitní sociální služby vyžadují kvalitní a adekvátně ohodnocený personál.

Podle Hnykové chybělo v roce 2020 v sociálních službách 1 000 zaměstnanců. Podle průzkumu Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS ČR) v roce 2023 narostl deficit zaměstnanců už na 3 000. „Troufám si tvrdit, že toto číslo už překročilo tři tisíce a laxnost vlády v přístupu k této situaci je neuvěřitelná. Máme informace z terénu, že některé služby už se přímo omezují a poskytuje se jen základní ošetřovatelská péče. Když odejde pět zaměstnanců, je jasné, že péči nelze poskytovat v dostatečné kvalitě. Dělá se pak jen to nejnutnější,“ vysvětlila Hnyková.

Problémy s nedostatkem personálu potvrdila přímo z terénu i Romana Staffenová, která pracuje v menším zařízení pro osoby se zdravotním postižením na Mladoboleslavsku. „Koncem minulého roku nám odešlo pět zaměstnanců z přímé péče i pomocných provozů. Bylo velmi těžké je nahradit,“ popsala Staffenová s tím, že v tomto regionu je pro sociální služby náhrada ztracených zaměstnanců zvláště problematická. Zdejší zaměstnanci často z finančních důvodů odcházejí například do Škoda Auto. Ale i když zůstanou, často si prý musejí přilepšovat dalším zaměstnáním, či dokonce prodejem plazmy apod.  

Svůj příklad za oblast zdravotnictví připojila i Alena Kopičová. „Byli jsme nuceni zavřít část oddělení pro ženy. Ženy nad 65 let jsou přijímány na běžná psychiatrická oddělení, kam se přijímají i děti do 14 let. Ale protože dětská oddělení také nemají místa, můžete na osmilůžkovém pokoji vidět devadesátiletou pomočující se babičku vedle patnáctileté slečny. V 21. století je to naprosto nepřijatelné, ale děje se to nejen u nás. Je to běžné i v jiných nemocnicích, protože chybí personál,“ domnívá se Kopičová a dodává, že na nadprůměrné platy dosahují zdravotníci jen v důsledku nadměrných přesčasů, jejichž příčinou je rovněž nedostatek personálu.

V souvislosti s ohodnocením v sociálních službách Hnyková popsala negativní změnu trendu, pokud jde zvyšování platů a mezd. „Obávám se, že po letech, kdy zaměstnanci v sociálních službách dostávali pravidelně přidáno, tato praxe končí,“ uvedla a připomněla průzkum realizovaný APSS ČR, podle kterého nějaké odměny jen jednou za rok dostalo něco přes 50 procent zaměstnanců, dvakrát za rok 36 procent zaměstnanců.

Hnyková uvedla také ilustrativní srovnání podmínek se zahraničím, konkrétně se sousedním Německem, kam může potenciálně odtékat část českých personálních kapacit. „Podívala jsem se na inzeráty. Například domov seniorů nabízí pro pracovníka v sociálních službách plat 29 000 až 35 000 korun hrubého. V Německu nabízejí pro pečovatelky či ošetřovatelky plat 65 000 až 80 000 korun měsíčně s ubytováním zdarma,“ popsala obrovské rozdíly Hnyková. OSZSP pak dále specifikoval, že zaměstnanec, který se přímo stará o klienty, má v České republice po 18 letech praxe plat přibližně 23 000 korun čistého. Ještě výrazně hůře jsou na tom pomocné profese – dělník v prádelně si přijde ve 3. platové třídě v hrubém na 13 990 až 20 230 korun, kuchař/ka v 5. až 6. platové třídě pak na 16 130 až 25 290 korun hrubého.

Odbory: Vláda neplní programové prohlášení, zaměstnavatelé zklamali

Práce v sociálních službách je přitom podle Hnykové náročná na všech úrovních. „Požadavky na pracovníky v sociálních službách zahrnují schopnost naslouchat, pochopení a přinášení radosti do života druhých, vytváření rodinné atmosféry, spolupráci, ochotu, soudržnost a respekt k druhým,“ zdůraznila některé aspekty profese a připomněla, že vláda v programovém prohlášení slibovala „spravedlivé odměňování pracovníků v sociálních službách“. Podle Hnykové ale vláda namísto toho už v roce 2021 snížila plánované navýšení o 10 procent na „pouhých 700 korun“ a od roku 2022 do současnosti prý nenašla „ani korunu na zvýšení platových tarifů pro pracovníky v sociálních službách a sociální pracovníky“.

Odbory se prý situaci snažily řešit na půdě tripartity a zde se jim prý do zápisu podařilo dostat příslib zaměstnavatelů, že pokud bude navýšen příspěvek na péči a zvýší se poplatky za stravu a pobyt, podpoří zaměstnavatelé požadavek na navýšení platů pro sociální pracovníky a pracovníky v přímé péči. „Když mluvím v terénu s jednotlivými řediteli nebo krajskými úředníky, vidím, že si uvědomují, jak důležité je stabilizovat personál a jak je třeba navýšit platy i další benefity, aby zaměstnanci v sociálních službách zůstali,“ sdělila Hnyková.

Podle Dagmar Žitníkové MPSV při jednáních požadovalo, aby odbory navýšení plateb klientů za stravu a ubytování neblokovaly. A přestože byly odbory proti a preferovaly mimořádné dofinancování sociálních služeb, poplatky byly navýšeny a byl navýšen i příspěvek na péči. Zaměstnavatelé ale podle Jany Hnykové zklamali. „Zaměstnavatelé mlčí a vůbec nás v této oblasti nechtějí podpořit. Je to pro mě veliké zklamání,“ uzavřela Hnyková.

Žitníková: Navýšení by nestálo státní kasu skoro nic

Dagmar Žitníková závěrem shrnula, že plánované zvýšení platů o 10 procent pro zaměstnance ve zdravotnictví a sociálních službách by státní rozpočet nijak výrazně nezatížilo. Uvedla, že nemocnice již obdržely potřebné finanční prostředky z veřejného zdravotního pojištění. „Jde jen o to, aby se nenárokové složky platů překlopily do tarifů, což by zvýšilo jistotu pro zaměstnance,“ zdůraznila.

Podle Žitníkové jsou finanční prostředky pro navýšení platů ve zdravotnictví zajištěny, přičemž zdravotní pojišťovny potvrdily, že prostředky budou k dispozici i příští rok. Tím se podle ní stává otázka navýšení tarifních platů spíše „formální a ideologickou záležitostí“. V souvislosti se zaměstnanci v sociálních službách zopakovala, že vláda zvýšila platby klientům za stravu a ubytování, což podle jejího názoru otevírá možnost, aby se více finančních prostředků přidělilo i do této oblasti. Dodala, že v případě potřeby existuje možnost mimořádného dofinancování sociálních služeb, jak tomu bylo v minulosti, například při zvyšování platů nebo během pandemie covidu-19.

V oblasti hygieny upozornila, že navýšení platů zde představuje náklady pro státní rozpočet. Náklady prý již MPSV vyčíslilo a bude to vyžadovat změny v rozpočtových kapitolách. „Určitě ale nesouhlasíme s tím, aby k navýšení platů v hygieně došlo na úkor snížení počtu pracovních míst. Pracovníci v hygieně se starají o ochranu veřejného zdraví. Sledují výskyt infekčních nemocí, čistotu ovzduší, kvalitu potravin a mnoho dalších aspektů. Jakékoli další snižování jejich počtu by bylo proti zájmům nás všech. Je nezbytné navýšit rozpočet a poskytnout finanční prostředky nejen pracovníkům hygieny, ale všem státním zaměstnancům,“ zdůraznila šéfka zdravotnických odborů a dodala, že vláda již zahrnula tyto možnosti ve svých rozpočtových plánech.

Na závěr se Žitníková vrátila k problematice tarifů a kritizovala převládající politickou ideologii, která preferuje individuální odměňování zaměstnanců. Podle ní je tento přístup nereálný, zejména v kontextu velkých nemocnic, kde pracují tisíce zaměstnanců. „Chceme garanci tarifů a budeme připomínkovat nařízení vlády týkající se plateb za státní pojištěnce na rok 2025,“ uvedla s tím, že se podle ní jedná o natolik složitou problematiku, že je třeba ji řešit samostatně. Zmínila také, že plánují uspořádat další tiskovou konferenci k otázkám sjednocení odměňování ve zdravotnictví, které se týká nejen nelékařských zdravotnických pracovníků, ale i lékařů. Mezi Ministerstvem zdravotnictví a zástupci zaměstnanců ve zdravotnictví v této oblasti stále existují zásadní třecí plochy.

Šéfka zdravotnických odborů také vyjádřila rozhořčení nad „laxním přístupem vlády“, která podle ní odjela na prázdniny, aniž by vyřešila otázku zvýšení platů od září. „Považujeme to za laxní přístup této vlády. Snažíme se s nimi o platech vyjednávat už od listopadu loňského roku,“ uvedla Žitníková s tím, že vláda opakovaně nesplnila sliby a nereagovala na žádosti odborů. „V červnu nám bylo přislíbeno, že do konce měsíce se vláda rozhodne a dá nám vědět, jestli platy ve veřejných službách a ve státní správě nějakým způsobem upraví od září tohoto roku. Opět se nic nedělo,“ konstatovala.

Jednání o navyšování platů tedy bude pokračovat po návratu ministrů z prázdnin. „Ohledně jednání jsem obdržela informaci od kolegů, že termín je dohodnut po návratu vládních politiků z prázdnin a bude ještě upřesněn. Před definitivním schválením na vládě by se s námi měli setkat," uzavřela Žitníková.