Od první české transplantace plic v sobotu uplyne deset let
Před deseti lety, přesněji 22. prosince 1997 tým profesora Pavla Pafka z Fakultní nemocnice v Motole vykonal první transplantaci plic v Česku. Tehdy lékaři transplantovali Josefu Moravcovi jednu plíci a muž s ní žil šest let. V červenci následujícího roku uskutečnili první transplantaci obou plic. Příjemkyní byla žena, která rovněž žila šest let, řekl ČTK Pafko.
Podle Pafka nejde jen o to, jak dlouho pacienti žijí, ale důležité je také to, jak žijí. Lidé jsou před transplantací natolik nemocní, že dýchají kyslík hadičkou. Někteří ztrácejí vědomí, když jdou na toaletu. Kdo se zkrátka nedusil, tak prý neví, co pro člověka znamená jeden den, kdy dýchá normálně. Pan Moravec se po operaci v noci budil a přemýšlel o tom, zda dýchá nebo nedýchá, protože až do transplantace si uvědomoval každý nádech, poznamenal Pafko. Po operaci se podle něj dokonce vrátil ke hře na klarinet.
Nejčastěji potřebují nové plíce pacienti s těžkou rozedmou plic. U mladých lidí to bývá těžká cystická plicní fibróza, při níž se plíce zahleňují. Další pacienti mají plicní fibrózu, při které se jim plicní tkáň postupně přeměňuje na vazivovou.
Existují speciální indikace pro transplantaci jedné nebo obou plic. Dvě plíce umožňují lidem samozřejmě lepší dýchání, ale jde o daleko větší operaci a pak je třeba vzít v úvahu celkový zdravotní stav pacienta. V případech, kdy pacient má v plících těžkou infekci, musí být transplantace oboustranná, jinak se infekce přenese, uvedl Pafko.
Sama operace je prý standardní zákrok, velkým problémem je však riziko infekce, protože plíce jsou jediným orgánem, který je neustále ve styku se zevním prostředím. Ročně se transplantaci plic podrobí ve světě 400 až 500 lidí. V Evropě se výrazně častěji provádí tento výkon v Rakousku. V ČR dostalo nové plíce dosud 100 lidí. V průměru je ročně získalo deset osob. Na čekací listině je v současnosti 40 kandidátů na transplantaci, ale ne všichni se operace dočkají. Důvodem je nedostatek vhodných orgánů, protože část potenciálních dárců má pohmožděný hrudník a u dalších se často rozvine infekce plic v době před odběrem orgánů.
Pět let přežívá po transplantaci 45 až 50 procent pacientů, to je více lidí než po operacích rakoviny, dodal Pafko.
První transplantaci plic vykonal v roce 1963 Američan James Hardy, ale operovaný přežil jen 18 dní. Během dalších 20 let se uskutečnilo zhruba 40 dalších transplantací, avšak žádný z příjemců neopustil nemocnici. První operaci s dlouhodobým přežitím vykonali kanadští lékaři v roce 1983 a o šest let později se uskutečnila v USA první úspěšná transplantace obou plic.
V ČR se nikdy nepodrobilo transplantaci plic dítě. Jedno bylo operováno ve Vídni, ale zemřelo. Podle Pafka je obtížné najít dárce a výsledky takových zákroků ve světě nejsou dobré. Od roku 2001 se v USA transplantují plíce i od živého dárce. Podle přednosty Transplantačního centra Jaroslava Špaténky se v USA podrobilo úspěšně transplantaci plic dítě Češky provdané do USA, které získalo část plíce od živého dárce.
Před třemi týdny byly v ČR poprvé společně transplantovány plíce a srdce. Tuto kombinovanou operaci udělali lékaři Institutu klinické a experimentální medicíny.
Transplantace plic byla předposlední z transplantací životně důležitých orgánů. Předseda České transplantační společnosti Štefan Vítko ČTK řekl, že posledním orgánem, který v Česku ještě nebyl transplantován, je tenké střevo. Podle něj se ale i tato operace pravděpodobně uskuteční již brzy.
Zdroj: ČTK