Obama zvítězil, přesto musí o reformu bojovat dál

Americký prezident Barack Obama v úterý v Bílém domě podepsal průlomový zákon o zdravotní reformě, který povede k převratným změnám v americkém zdravotnictví. Návrh zákona, kterému ještě před několika týdny málokdo dával šanci, byl v neděli jen těsně schválen sněmovnou.

"Nyní jsme uzákonili zásadní princip, že každý by měl mít základní jistotu, že mu bude poskytnuta zdravotní péče," prohlásil prezident při svém slavnostním projevu za stálého potlesku a ovací zákonodárců z Demokratické strany.

Nový zákon rozšíří okruh lidí se zdravotním pojištěním o dalších 32 milionů Američanů. Minimálně základní formu pojištění by tak mělo mít celkem 95 procent obyvatelstva.

Další zásadní změnou je, že placení pojistného bude pro všechny povinné. Kdo se nepojistí, hrozí mu penalizace ve výši až 2,5 procenta příjmů.

Státní zdravotní program Medicaid bude rozšířen tak, aby pokrýval pojištění pro všechny, jejichž příjem je nižší než 133 procent hranice chudoby. To například u čtyřčlenné rodiny to představuje roční příjem pod 29 327 dolarů.

Lidé s nižšími příjmy budou mít nárok na daňové úlevy.

V každém americkém státě vznikne pojišťovací burza, kde si malé firmy a zaměstnanci drobných podniků, které nemají povinnost je pojišťovat, mohou zakoupit zdravotní pojistku.

Zdravotní pojišťovny už nebudou moci odmítat hradit léčbu pacientovi, který vyčerpal pojistné krytí, ani nebudou moci odmítat zájemce o zdravotní pojistku, kteří trpí chronickým onemocněním.

Celkové náklady reformy se odhadují na 940 miliard dolarů v průběhu příštích deseti let. Bude se financovat zejména ze zvýšených daní osob s vysokými příjmy a podnikatelských subjektů. Na druhou stranu se odhaduje, že státní rozpočet ušetří celkem 138 miliard dolarů.

Republikáni prohlašují, že reforma neúměrně zatíží stát a povede k vyššímu rozpočtovému deficitu. To přispělo k tomu, že reforma v posledních měsících ztratila velkou část podpory americké veřejnosti.

Nyní s reformou nesouhlasí 49 procent Američanů, zatímco jen 40 procent ji podporuje. Republikáni proto doufají, že vyhrají nadcházející listopadové volby do kongresu a po jeho ovládnutí budou moci zákon zrušit a reformu zastavit. Obama proto již zahájil kampaň, ve které chce přesvědčit voliče o prospěšnosti reformy.

Již nyní se ale bude muset začít potýkat s dalším vážným problémem. Hned po slavnostním podpisu zákonan totiž generální prokurátoři 13 amerických států, včetně například Texasu, Utahu, Floridy nebo Michiganu, podali hromadnou žalobu, kterou napadli jeho platnost.

Tvrdí, že zdravotní reforma je protiústavní, neboť porušuje suverenitu jednotlivých států a pošlapává občanskou svobodu zavedením povinnosti platit si zdravotní pojištění pod hrozbou penalizace. Státy Virginia a Idaho dokonce přijaly vlastní zákon, který této povinnosti občany obou států zbavuje.

Podle právních expertů ale žaloba nemá velkou naději na úspěch, protože federální zákony jsou nadřazeny zákonům jednotlivých států.

Lékaři úspěch demokratů vítají. "Rozšířením pojištění o další miliony občanů, uvolněním konkurence a zlepšením výběru na pojistném trhu, podporou prevence i snížením administrativní zátěže a podporou efektivity výzkumu tento zákon pomůže pacientům i lékařům," uvedl J. James Rohack, president American Medical Association.

Zato vyjádření pojišťoven bylo strohé. "Zvýšení dostupnosti lékařské péče je významný krok vpřed, ale nový systém povede k vážným finančním potížím mnoha rodin a malých podniků," varoval president America's Health Insurance Plans Karen Ignagni.

Reforma nebude měnit americké zdravotnictví naráz, ale postupně během několika příštích let. Svého cíle - 95procentního pokrytí obyvatelstva povinným pojištěním - má dosáhnout v roce 2014.

Jan Činčura, www.tribune.cz

S využitím zahraničních zdrojů - New York Times, MedPageToday

Zdroj: www.tribue.cz