Obama a mýty kolem jeho reformy

Redakce Medical Tribune zaznamenala přednášku Dr. Oswaldové na konferenci Obama´s and Europe´s Approach, kterou minulý týden pořádalo americké velvyslanectví v Praze.

23. března letošního roku podepsal prezident Obama nejrozsáhlejší legislativu upravující zdravotnictví za posledních 40 let. Cílem reformy je změnit systém zdravotního pojištění a poskytnout přístup ke zdravotní péči všem Američanům.

Návrh zákona obsahuje myšlenky, které původně prosazovali Demokraté i Republikáni.

Ačkoliv se velké části Američanů zdá Obamova reforma velmi levicová, znění současného návrhu zákona je konzervativnější než zdravotní reforma, kterou prosazoval guvernér státu Massachusetts, Mitt Romney.

S prohlášením, že všichni Američané mají nárok na zdravotní pojištění, přišel poprvé  americký prezident, Theodor Roosevelt.

Navrhovaná reforma je pro Američany velkou změnou. Na evropské poměry však žádný zásadní průlom nepřináší. Reforma amerického zdravotnictví nijak zásadně nemění  financování, strukturu nebo systém poskytování péče. Přesto představuje zásadní změnu ve zdravotnictví pro celé Spojené státy.

Proti reformě amerického zdravotnictví se od začátku stavěla řada odpůrců. Kritikové se ptají, zda je reforma zdravotnictví nutná, když Spojené státy vydávají na zdravotnictví nejvíce peněz ze všech států na světě.

Fakta a čísla

V roce 2008 bylo vynaloženo na zdravotnictví celkem 2.3 bilionů dolarů, což je 16.2 procent celkového HDP Spojených států. (V České republice dává stát na zdravotnictví kolem sedmi procent HDP).

Základním „zdrojem“ zdravotního pojištění ve Spojených státech jsou zaměstnavatelé. Různé benefity v oblasti zdravotní péče poskytují zaměstnavatelé celkem 159 milionům Američanů (52 procentům celkové populace).  

Většina Američanů v současné době neví, co je vlastně v reformě obsaženo. Mnoho desinformací pak vzbuzuje zbytečné emoce, upozorňuje doktorka Oswaldová.

Co reforma nepřináší

1)      Mnozí Američané se domnívají, že Obama prosadil nový systém zdravotnictví ve Spojených státech. V současné době přitom neexistuje jediný plán zdravotního systému v USA.

2)      Vláda Spojených států nepřevzala dohled nad zdravotnictvím, jak se velká část americké veřejnosti mylně domnívá.

3)      Umělá přerušení těhotenství nebudou hrazena ze státních peněz. Nadále platí zákon, který zakazuje financovat interrupce ze státního rozpočtu. Návrh reformy zdravotnictví tento zákon nemění.

4)      Obamova reforma rozhodně nezavede žádné „panely smrti“ (death panel) – skupiny odborníků, kteří rozhodují o tom, zda konkrétní případ má nárok na léčbu či nikoliv. Odpůrci Obamovy reformy uváděli „panely smrti“ jako jeden z hlavních strašáků, nic podobného přitom reforma nezavádí.

5)      Vláda neplánuje žádné radikální škrty či změny oproti tradičnímu systému Medicare (pojištění, které je určeno především starším pacientům). Reforma předpokládá úspory v programu Medicare Advantage.

Co reforma přináší

V průběhu následujících šesti měsíců zdravotní pojišťovny již nebudou smět odmítat pojistit děti nebo jim zvyšovat výši pojistné kvůli jejich chronickému onemocnění či prodělaným závažným operacím.

Obama chce vylepšit i program Medicare, konkrétně vyřešit tzv. „koblihovou díru“, (americký doughnut je kulaté pečivo s prázdným středem). Tento problém spočívá v tom, že v programu Medicare jsou dosud pacientům hrazeny léky až do vyčerpání určitého limitu. Když ho přečerpají, musí si léky platit sami.  Podle nových pravidel by každý senior měl dostat 250 dolarů, které by tuto „koblihovou díru“ překryly.

Změny ve zdravotním pojištění by podle Obamy neměly zatížit státní kasu. Kromě peněz od firem a nepojištěných lidí počítá prezident se zavedením speciální daně pro bohaté, ze které se bude financovat program Medicare.

(ivb), www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz