O úspěchu biologické léčby rozhoduje laboratorní diagnostika

Cílená biologická léčba dokáže pacientům s karcinomem tlustého střeva a konečníku, jejichž nádor se již rozšířil do dalších orgánů, prodloužit život v průměru z šesti měsíců na dva roky. Tato léčba je však vhodná jen pro nádory určitého složení a zvolit správný lék se zatím ne vždy podaří. Proto je třeba posílit laboratorní diagnostiku. Novinářům to řekl přednosta Onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Luboš Petruželka.

Biologická léčba dokáže nejen zpomalit rozvoj nádoru, ale může ho i zmenšit. V řadě případů se používá ještě před chirurgickým zákrokem, který je základem léčby. Tato léčba se používá například u pacientů s jaterními metastázemi, které v minulosti již léčit nešlo. Nádory v játrech se zmenší natolik, aby je bylo možné chirurgicky odstranit.

Primář onkologického a radioterapeutického oddělení VFN Jindřich Fínek uvedl, že biologická léčba se dobře uplatňuje také při léčbě nádorů hlavy a krku, kde se kombinuje s radioterapií. Jde zejména o nádory v dutině ústní, v hltanu a hrtanu. Do této kategorie však nepatří nádory mozku. Nádory hlavy a krku nevytvářejí metastáze, a pokud se je podaří chirurgicky odstranit, nemocný se zpravidla vyléčí. U části pacientů nelze nádor odoperovat. U nich biologická léčba výrazně zvyšuje účinky radioterapie. U pacientů léčených radioterapií se díky nim průměrná doba přežití zvýšila z průměrných 28 na 54 měsíců.

V ČR podlehne některému z karcinomu denně 80 lidí. Výskyt rakoviny tlustého střeva a konečníku se za 20 let zvýšil téměř o 200 procent. Ročně je zachyceno zhruba 7500 nových případů, a přestože úmrtnost na tuto diagnózu klesá, ročně na ni zemře 4500 pacientů. Česká republika stále patří v počtu těchto zhoubných nádorů na první místo na světě. Zhoubných nádorů hlavy a krku je ročně diagnostikováno přibližně 1200 a zhruba polovina pacientů s tímto onemocněním zemře.

Biologická léčba stojí přibližně 800.000 až milion korun ročně pro jednoho pacienta a poskytuje se ve specializovaných centrech. Je dostupná pro všechny pacienty, kteří mají vhodnou strukturu nádoru. Centra by dokonce podle Fínka mohla léčit více pacientů, než kolik jich evidují.

První cílenou biologickou léčbu začali onkologové používat u pacientek s karcinomem prsu. Uplatnila se i při léčbě onemocnění krve. Na počátku tohoto tisíciletí byla zavedena do léčby nádorů tlustého střeva, konečníku, hlavy, krku, ledvin a jater. Nejhorší jsou zatím výsledky při léčbě rakoviny plic.

Zdroj: ČTK