NÚVR má ambici přinášet lepší koordinaci i efektivitu onkologického výzkumu

Lepší diagnostika, léčba, nové patenty, publikace, certifikované metody, expertní doporučení. To vše a především významný pokrok v boji s onkologickými onemocněními by měl přinést Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) – největší projekt akademické onkologie v dějinách země. NÚVR propojuje 71 excelentních výzkumných týmů z 11 pracovišť v Praze, Brně a Olomouci. Financování projektu je zajištěno částkou takřka 1,5 miliardy korun z prostředků EU – Next Generation EU, a to v rámci programu EXCELES Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Česká republika měla vždy kvalitní výzkum nádorových onemocnění. Má dlouhou tradici a jeho výsledky jsou i v mezinárodním srovnání nadprůměrné. Celkově zaujímá onkologický výzkum 25 procent veškerého biomedicínského výzkumu u nás. Potenciál našich vědeckých kapacit je však ještě vyšší.

Zatímco v oblasti klinické onkologie existuje celorepubliková síť onkologických center, jež jsou strukturálně provázána a vzájemně komunikují, akademická onkologie – tedy základní a translační onkologický výzkum, jenž spadá zejména pod univerzity a pracoviště Akademie věd ČR – byla dosud spíše atomizovaná. Chyběla jasná struktura a koordinace. K tomuto roztříštění došlo po rozdělení Československa.

„Historicky v Československu fungovala obdoba Národního ústavu pro výzkum rakoviny, ale po rozdělení republik zůstala tato organizace součástí Slovenské akademie věd v podobě Ústavu experimentální onkologie. V Česku ale žádná analogická instituce nikdy nevznikla a teď máme příležitost ji vybudovat – nikoli stavět nové budovy a infrastruktury, ale efektivně využít ty stávající a integrovat výzkumné aktivity v onkologii do jakéhosi hubu, kde mohou společně fungovat a rozvíjet se, aniž by musely být lokalizovány na jednom místě,“ připomněl v rozhovoru pro Medical Tribune historické souvislosti lékařský ředitel NÚVR doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D.

Podle hlavního řešitele projektu a ředitele NÚVR prof. MUDr. Aleksiho Šeda, DrSc., přispěje nový institut ke zlepšení koordinace, strategie, efektivity onkologického výzkumu i přípravy nových odborníků. „Národní institut pro výzkum rakoviny přinese propojení špičkové vědecké expertizy, terciárního vzdělávání a relevantních medicínsko‑zdravotnických informačních zdrojů, abychom mohli do budoucna moderní onkologický výzkum strategicky rozvíjet a přinášet další proaktivní řešení,“ vysvětlil Šedo.

Jediným cílem je pokrok

Hlavní ambicí NÚVR je efektivnější a rychlejší přenos výsledků z laboratoří k lékařům i pacientům. Nové patenty, publikace, certifikované metody a expertní stanoviska – to vše má přinést významné inovace v oblasti diagnostiky i léčby onkologických onemocnění. „Výzkum předchází každé nové léčbě nebo diagnostice onkologických onemocnění a my převádíme nové znalosti z výzkumných laboratoří do medicínské praxe. Každý den naše týmy dělají malé pokroky a boj s tímto nepřítelem nikdy nevzdají. NÚVR nám otevírá cestu k tomu, abychom lépe spolupracovali napříč obory i pracovišti,“ uvedl Hajdúch. Inovace v oblasti diagnostiky a léčby onkologických onemocnění má přinést pět výzkumných programů pokrývajících celý inovační řetězec, tj. základní, aplikovaný a translační výzkum v onkologii. „Můžeme si pod tím představit třeba hledání nových genů nebo drah zapojených do vzniku a rozvoje nádorů. Identifikaci nových molekulárních cílů, diagnostických, prognostických i prediktivních biomarkerů. Vývoj nových léků a diagnostických postupů, jejich transfer a klinické testování či ověřování využitelnosti v praxi,“ vysvětlil Šedo s tím, že NÚVR je otevřen spolupráci s farmaceutickými a biotechnologickými firmami a také s komplexními onkologickými centry a fakultními nemocnicemi.

Popularizace a strategický rozvoj

Někdy pozapomínanou, ale přesto nesmírně důležitou součástí činnosti vědců je i práce na popularizaci medicínského výzkumu. Hlavní představitelé NÚVR jsou si vědomi důležitosti dobrého povědomí společnosti o významu výzkumu nádorů. Onkologický výzkum je drahý, trvá řadu let, ale jeho výsledky se nakonec transformují do nových strategií pro odhalování a boj s nádorovými onemocněními. „Popularizace vědy a výzkumu je opravdu klíčová. Málokdo v České republice si v daném okamžiku uvědomuje, že peníze, které putují do výzkumu, už mají přímé pozitivní dopady na zdraví našich spoluobčanů. Bohužel to zatím neumíme dostatečně prodat, takže i v tomto ohledu by měl NÚVR sehrát zásadní roli – komunikovat koncizním a uceleným způsobem směrem k veřejnosti, aby se pro ni celý náš obor stal přístupnějším, čitelnějším,“ vysvětlil vědecký ředitel prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.

NÚVR se chce vedle popularizace zaměřit i na strategický rozvoj onkologického výzkumu. V plánu je přivést zahraniční týmy či zkušené odborníky, kteří si vlastní týmy postaví. „Máme ambici atrahovat výzkumné týmy ze zahraničí, nebo alespoň jejich vedoucí, kteří si budou moci následně svou skupinu postavit u nás. A počítáme s tím, že v průběhu času se budou stávající skupiny rozrůstat o nové členy, takže bude touto cestou docházet i k přirozenému procesu rejuvenace,“ zdůraznil Šedo nutnost zaměření se i na budoucí generace vědců. „Směřujeme k propojení špičkové vědecké expertizy, unikátní výzkumné infrastruktury a terciárního vzdělávání, abychom mohli do budoucna moderní onkologický výzkum strategicky rozvíjet,“ dodal Slabý.

Budoucnost a financování

Jak už bylo řečeno, onkologický výzkum je drahý a zdlouhavý. Zvláště pak, pokud je jako v případě NÚVR zaměřen na kvalitu. Finanční prostředky ovšem prozatím postačí jen na rozpočtové období tří a půl roku. Co bude potom? „Zcela určitě budeme muset co nejdříve začít vést diskuse na úrovni ministerstva školství i Rady pro vývoj, výzkum a inovace, jakým způsobem a ‚do čeho‘ se bude NÚVR po skončení projektu transformovat. Národních ústavů vzniká v rámci programu EXCELES několik, a pokud prokážou svou úspěšnost a stanou se z nich respektované instituce, pak si troufám tvrdit, že by mělo být v zájmu státu, aby je využíval i nadále. Období tří a půl roku, které je před námi, na jedné straně představuje velký závazek, na straně druhé však i velkou příležitost pro to, abychom našli cestu, jak v této struktuře pokračovat. Jsme totiž přesvědčeni, že si Česká republika zaslouží mít obdobu amerického National Cancer Institute, jako je tomu ve všech vyspělých státech,“ konstatoval v rozhovoru pro MT Šedo.

Podle Ondřeje Slabého se počáteční investice a následné pokračování podpory projektu vyplatí nejen z prismatu výzkumu onkologických onemocnění, ale i z hlediska finančního. „V současné době mnohdy ani není možné koordinovaně přidělovat finanční prostředky na rozvojové investiční projekty, takže se stává, že na dvou místech, která jsou od sebe vzdálena pouhých sto kilometrů, investujeme do dvou vysoce nákladných technologií úplně zbytečně, protože je kapacitně nevyužije ani jedno pracoviště. V konečném důsledku bychom tedy měli díky NÚVR šetřit peníze,“ vysvětluje v rozhovoru pro MT Slabý.

Podle Slabého sice nehrozí, že by se práce výzkumných týmů po tomto období zastavila, ale pokud budeme chtít udržet vysokou kvalitu, bez dodatečných finančních prostředků se zřejmě neobejdeme. „Z hlediska udržitelnosti je dobré si uvědomit, že všechny kvalitní výzkumné týmy jsou financovány více­zdro­jo­vě, kromě institucionální podpory mají i účelovou podporu z individuálních grantů. Můžeme tedy předpokládat, že i po skončení našeho projektu budou jednotlivé skupiny pokračovat ve své výzkumné činnosti. Pro zachování její vysoké kvality, kterou nám umožní právě vznik NÚVR, bude ale potřeba hledat návazné programy pro financování a zajištění kontinuity národních ústavů. Jednou z cest dlouhodobé udržitelnosti našeho ústavu, v případě, že jeho implementace bude úspěšná, je také navýšení institucionální podpory výzkumným organizacím zapojeným do NÚVR, a to prostřednictvím navýšení rozpočtů příslušným resortům a Akademii věd ČR. Tyto diskuse se již vedou a je třeba v nich pokračovat,“ prozradil Slabý.

O to, že si NÚVR během nadcházejících tří a půl roku vyslouží ostruhy, a tedy i další podporu pro svou činnost, nemá obavy ani Marián Hajdúch. „Nepochybuji o tom, že publikace a patenty budou a že naplníme i další zmiňované indikátory. Byl bych ale nadšen z toho, kdyby se nám podařilo NÚVR etablovat jako skutečnou národní autoritu, která by poskytovala kvalifikované názory, vyvracela dezinformace a na niž by se mohli obracet politici, zdravotníci, novináři nebo třeba pacientské organizace,“ uzavřel.