Nový informační web varuje před nebezpečím poranění elektrickým obloukem
Chyby z nevědomosti, podcenění situace, nesprávné rozhodnutí… Není náhodou, že i sami odborníci někdy podceňují rizika tepelných účinků elektrického oblouku. I pro ně je často překvapením, jakých dosahuje teplot a jaké množství energie se uvolní. Úraz elektrickým proudem je jedním z nejzávažnějších úrazů a má často fatální následky. Snížit počet takových úrazů a zvýšit povědomí žáků a studentů o rizicích, která představuje elektrický oblouk, jsou cíle preventivního projektu pro školy, jehož hlavním heslem je Nemusíš se dotknout, stačí se jen přiblížit.
V rámci projektu jsou od letošního roku k dispozici nové webové stránky www.elektrickyoblouk.cz, na kterých je srozumitelnou formou vysvětlen ničivý účinek elektrického oblouku na lidský organismus. Nabízejí se zde také výukové materiály pedagogům.
„Úrazy, které způsobí elektrický proud, patří k těm nejzávažnějším. Bohužel se pojí i s vysokou úmrtností. Nejedná se jen o vnější zranění, které člověka postihne. Poškozeny bývají i další důležité orgány. Zranění způsobená elektrickým proudem jsou často spojována i s dalšími traumaty, například zlomeninami po pádu. Následky takových poranění bývají pak celoživotní. I když současná medicína při léčbě tak komplikovaných úrazů dokáže mnohé pacienty zachránit a zabezpečit jim dobrou kvalitu života, vůbec nejlepší je, pokud se žádné zranění nestane. I proto se snažíme podporovat prevenci a edukaci. Myslíme si, že pokud veřejnost pochopí některé fyzikální jevy spojené s účinky proudu na organismus, úrazů elektrickým proudem bude ubývat,“ věří doc. MUDr. Robert Zajíček, Ph.D., přednosta Kliniky popáleninové medicíny 3. LF UK a FN Královské Vinohrady, která se pyšní tím, že zde od roku 2002 nezemřelo na popáleniny žádné dítě.
Neznámý elektrický oblouk
Edukativní projekt je určen žákům 8. a 9. tříd základních škol a studentům 1. až 4. ročníků středních škol. Cíl je jasný: snížit počet úrazů způsobených elektrickým proudem. Ty se sice v posledních letech snižují, ale i tak je ročně v ČR v průměru 400 takových poranění, z toho počtu cca 170 případů tvoří děti. V tomto ohledu jsou právě letní prázdniny rizikovým obdobím.
Úraz elektrickým proudem u dětských pacientů je velice devastující poranění, často provázené řadou dalších zranění – poranění dlouhých kostí, hrudních a břišních orgánů, ale i úrazů následkem pádu z výšky, jako je poranění páteře atd., která signifikantně zasahují do životní trajektorie pacientů. Proto již dříve vznikl projekt www.vagonari.cz, který má pomáhat preventovat toto zranění v populaci dětí a mladých lidí. „Zjistili jsme, že nikdo z těch, kdo úraz přežili, vůbec nevěděl, že nějaký elektrický oblouk existuje. Proto jsme provedli průzkum vědomostí u žáků základních a středních škol (n = 760) a byli jsme překvapeni, že zhruba třetina dotázaných nevěděla nic o elektrickém oblouku,“ popisuje doc. Zajíček vznik nového edukačního webu, na němž kromě 3. LF UK a FN Královské Vinohrady spolupracovaly distribuční společnost EG.D, VUT Brno, SŠEE Sokolnice, Správa železnic a spolky Bolí to a Burn Fighters.
Web má nabídku také pro pedagogy. Najdou v ní kompletní sadu materiálů pro flexibilní výuku rizik elektrického oblouku, výukové video v české i anglické verzi, a dokonce i test v MS Teams v lehčí i těžší obtížnosti. Žákům a studentům web elektrickyoblouk.cz tato rizika srozumitelně vysvětluje a nabízí možnost zhlédnout je ve speciálně natočeném videu, které zahrnuje kromě informací o tom, jak funguje elektrický oblouk, také známý příběh vagonářky Simony Riedlové, která utrpěla vážný úraz elektrickým proudem. „V klipu chci na svém příběhu ukázat, že elektrický proud dokáže být nebezpečný. Lidské tělo je jako vodič. Elektřina do těla vstoupí a opět z něho vystoupí. A může se to stát, aniž byste se věci pod napětím vůbec dotkli, jako se to stalo mně. V sedmnácti letech jsem vyšplhala na vagon, který byl pod zapnutými trolejemi. Neuvědomila jsem si nebezpečí a zranil mě elektrický oblouk. Měla jsem popáleniny na polovině těla, dlouho jsem se léčila a začlenit se zpátky do běžného života mi trvalo dva roky. Lidé by měli vědět, co se jim může kvůli jejich neopatrnosti stát,“ varuje Mgr. Riedlová, která utrpěla rozsáhlé popáleniny v oblasti obličeje, krku a hrudníku. Několikaměsíční léčba obnášela řadu chirurgických zákroků, používání umělé kůže a následnou náročnou rehabilitaci.
Dobrý sluha, zlý pán
Jak odborníci vysvětlují, drátů elektrického napětí se není potřeba dotknout, k výboji dochází i na větší vzdálenost. Oproti popáleninám ohněm nebo vroucí vodou je zasažení elektrickým proudem o to nebezpečnější, že nepoškozuje jen povrchové části těla. Výboj často prochází i skrze vnitřní orgány a silně je poškozuje. Nejvodivější jsou žíly, tepny nebo nervy. „Při kontaktu s kostí dochází k uvolňování velkého množství tepla, které poškozuje okolní tkáně, výboj běžící tělem může poškodit orgány, jako je srdeční sval, bránice, kdy pacient přestává dýchat, pak jsou zde mozek, játra a další orgány, které mohou být vážně poškozeny. Nejde tedy jen o popáleniny kůže,“ popisuje doc. Zajíček s tím, že následky těchto popálenin jsou celoživotní.
Elektrický výboj trvá pouhých 200 milisekund, na takovou rychlost nemá člověk šanci reagovat. Elektrický oblouk je charakteristický velmi rychlým uvolněním obrovského množství energie, což je doprovázeno velmi vysokou teplotou, zvukem, tlakovou vlnou a zářením. Zatímco surové železo se ve slévárnách taví při teplotách 1 300 °C, krátký zážeh elektrického oblouku tyto hodnoty desetinásobně překonává. Během pár milisekund teplota vystoupá až k 13 000 °C, tedy teplotě vyšší, než je na povrchu Slunce.
Elektřina přitom hraje v současném životě větší a větší roli. „V domácnostech i jinde roste počet elektrických zařízení, rozvíjí se elektromobilita, připojujeme stále více solárních systémů včetně baterií, zkrátka lidé se v důsledku energetické tranzice a decentralizace energetiky setkávají s elektřinou stále častěji. Elektřinu berou jako automatickou součást svých životů, ale přitom si málokdy uvědomují, jak může být setkání s ní nebezpečné. V EG.D to víme, a proto se dlouhodobě věnujeme prevenci a vzdělávání nejen u svých zaměstnanců, ale máme i spoustu zajímavých edukativních projektů pro veřejnost. Naším cílem je, aby úrazů elektrickým proudem ubývalo a ideálně se vůbec nestávaly,“ vysvětluje Ing. Pavel Čada, Ph.D., místopředseda představenstva EG.D, a. s.
Nemusí jít tedy jen o vysoké napětí a lezení na vagony, ale rizikem je jakýkoli zdroj elektrického proudu. „Pokud jde o úrazy z vysokého napětí, máme dětské pacienty, kteří vlezli do trafostanic. K úrazům z nízkého napětí dochází často třeba při domácí opravě počítačů, momentálně vidíme nárůst úrazů souvisejících s elektrobateriemi, s nimiž děti častěji manipulují,“ vysvětluje doc. Zajíček. Jak dodává, na oddělení popálenin učí studenty a lékaře zásadní věc: pokud přijímají pacienta s úrazem elektrickým proudem, musí lékař myslet na řadu věcí, jde o velmi zrádná zranění s řadou komplikací. „Často nevíme, kde je vstup a výstup elektrického proudu, jak na organismus působí a co všechno může nastat. Právě úrazy elektrickým proudem, zejména u dětí, patří k nejkomplikovanějším, které na naší klinice léčíme,“ uzavřel doc. Zajíček.