Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění směřuje k redukci regionálních nerovností

Novela stěžejní normy upravující podobu zdravotního pojištění jde na vládu. Její ambicí je podpořit aktivní přístup občanů k vlastnímu zdraví a podpořit dostupnost péče napříč regiony. 

Novela zákona o veřejném zdravotním pojištění je připravena k projednání vládou. „Na vládu jde tento dokument bez zásadního rozporu, všechny meziresortní připomínky jsou vypořádány,“ říká ministr zdravotnictví prof. Vlastimil Válek. Novela podle něj přináší změny především ve čtyřech zásadních oblastech. „Tou první je posílení podpory prevence a role pojišťoven v ní. Cílem je, aby občan mohl být zvýhodněn, když se stará o své zdraví. Druhým stěžejním bodem je posílení dostupnosti stomatologické péče. Třetí věcí je zjednodušení úhrady přeshraniční péče. Chceme umožnit, aby v okrajových regionech lidé mohli konzumovat péči v nemocnici za hranicemi, tam, kde to dává smysl. Čtvrtá část se pak týká změn v cenové regulace léčivých přípravků a zdravotnických přípravků,“ shrnuje ministr.

Novela počítá s významným navýšením prostředků fondu prevence, ty by měly tvořit až tři procenta vybraného pojistného, ovšem za předpokladu vyrovnaného hospodaření. „Hlavním znakem je podpora aktivních pojištěnců. Plátci se musejí zaměřit na tu část obyvatelstva, která o svoje zdraví dbá, určité benefity by tedy měly být navázány například na řádné absolvování preventivních prohlídek,“ říká PhDr. Mgr. Adam Ander, vedoucí oddělení správy zdravotních pojišťoven a mezinárodní koordinace. „To, co je zřejmé, je nízká zdravotní gramotnost našich občanů. Preventivními opatřeními se pojišťovny snaží odlišit, ale mnohdy je nabídka jejich programů sporná z hlediska pozitivního ovlivnění zdraví. Chceme, aby dopad svých opatření hodnotily a aktualizovaly,“ doplňuje Ing. Helena Rögnerová, vrchní ředitelka sekce pro ekonomiku a zdravotní pojištění.

Zcela opuštěna v návrhu novely byla myšlenka malusů. „K regresům došla obrovská spousta připomínek, nakonec byl tento koncept z návrhu zcela vypuštěn. Opakovaně v diskusi zaznívá, že by měl více platit ten, kdo svému zdraví škodí. To je ale v praxi nerealizovatelné, neumíme to definovat a sledovat. Říkáme například, že obezita je nemoc, nemůžeme tedy penalizovat někoho, kdo je nemocný,“ říká ministr Válek.

Ambicí novely je snížit regionální disparity v dostupnosti péče. „Zdravotní pojišťovny by musely každý rok zveřejnovat zprávu o síti smluvních poskytovatelů až na úroveň jednotlivých úvazků. Pokud plátce uzavře novou smlouvu mimo preferované regiony a specializace, bude to muset zdůvodnit,“ říká Ander.

Nově by do fondu obecně prospěšných činností mohlo proudit až půl procenta vybraných prostředků. Ty by šlo využít i pro stipendia pro lékaře ve specializační přípravě pro konkrétní region. „Je potřeba síť budovat s ohledem na regionální dostupnost, to lze ještě relativně snadno u nemocnic, regulovat síť soukromých poskytovatelů je ale obtížnější. Pojišťovna má minimum nástrojů, jak to ovlivnit. Může nepodepsat smlouvu tam, kde je lékařů dostatek, ale to by tak musely udělat všechny pojišťovny, což se nestává. Nyní může plátce finančně podpořit absolventy, kteří například chtějí dělat onkologii v Karlovarském kraji. Narážíme zde i na to, že není systém v tom, jak se vypisují rezidenční místa. Není v tom logika, kterou potřebujeme pro zajištění péče v regionech. Bobtnají velká nemocniční pracoviště a nemáme lékaře tam, kde jsou potřeba. Nyní do toho budou moci pojišťovny aktivněji vstupovat,“ popisuje ministr Válek.

S regionální dostupností péče souvisí i usnadnění přeshraniční spolupráce. „Adam Vojtěch, a myslím, že to byl dobrý nápad, podepsal memorandum o přeshraniční spolupráci v regionu, kde by dávalo smysl část péče čerpat v Německu. Nešlo to dotáhnout právě kvůli legislativě. Nyní by to mělo být průchodné,“ uvádí prof.  Válek. „Zdravotní pojišťovna by mohla v budoucnu uzavřít smlouvu s pracovišti ve zahraničí. To může být stěžejní pro péči o nemocné se vzácným onemocněním, kde může být třeba jen jedno dvě centra v Evropě. Umožní to i vyjednat podstatně výhodnější úhradové podmínky,“ upozorňuje náměstek ministra zdravotnictví Mgr. Jakub Dvořáček.