Novela kompenzační vyhlášky? Nejdříve na jaře
„Kompenzační vyhlášku lze novelizovat, předpokládáme, že bychom tak učinili, ale až po uzavření celého roku, až budeme mít všechna data a uvidíme, jestli stávající mechanismy řešily situaci, nebo ne,“ uvedla náměstkyně ministra zdravotnictví pro ekonomiku Ing. Helena Rögnerová na schůzi zdravotního výboru Poslanecké sněmovny 21. října. „Dejme tomu, že v březnu budeme mít data, rychle je vyhodnotíme a následně vydáme novelu kompenzační vyhlášky. Rozhodně musí být výhodnější, jinak bychom se dopustili retroaktivity,“ dodala.
Prezident České lékařské komory Milan Kubek vyzývá k urychlené novelizaci kompenzační vyhlášky ještě na podzim. Bez změny vyhlášky by nezbytné omezování odkladné zdravotní péče vedlo k závažnému ekonomickému poškození poskytovatelů lůžkové i ambulantní zdravotní péče, soudí Kubek.
Rögnerová ale připomněla, že pro většinu poskytovatelů bezprostřední ekonomické následky nehrozí. „Nemocnice jsou hrazeny zálohově. Omezování a propad péče momentálně nemá okamžité ekonomické dopady. Co se týče ambulancí, jsou také hrazeny dominantně zálohově, takže bezprostředně se propad výkonů neprojeví. Pojišťovny navíc zavádějí vyšší úhradu za telefonický a distanční kontakt,“ uvedla náměstkyně.
Navíc i ve stávající kompenzační vyhlášce jsou pro nemocnice určité mechanismy, které předjímaly druhou vlnu COVID‑19 a které by měly nemocnicím pomoci ekonomicky se vyrovnat s nastalými změnami. „Kompenzační vyhláška pro nemocnice již obsahuje dvě ustanovení ohledně COVID‑19. Prvním je navýšení úhrad za každý den péče o pacienty s COVID‑19, a to 2 331 korun za lehké pacienty a 59 064 korun za těžké pacienty. Jen za aktuálně ležících 600 pacientů na JIP to je 35 milionů denně, což představuje miliardu korun měsíčně. Jsme rádi, že se podařilo navýšení za státní pojištěnce, jinak bychom měli problém,“ poznamenala Rögnerová. Druhý mechanismus počítá s tím, že nemocnice mohou omezovat jinou než koronavirovou péči. „S rostoucím podílem COVID pozitivních pacientů se také podle kompenzační vyhlášky snižuje nemocnicím produkční cíl z 82 procent na 79 procent. Snížení ročního produkčního cíle o tři procenta kompenzuje v přepočtu až 44procentní pokles produkce daného měsíce. Už tyto mechanismy, zabudované na jaře, předpokládaly podzimní vlnu epidemie,“ uvádí Rögnerová.
Asociace českých a moravských nemocnic požaduje navíc příslib, že v případě růstu počtu pacientů s COVID‑19 a při neplánovaném poklesu produkce akutní lůžkové péče ministerstvo vydá pro rok 2021 znovu kompenzační vyhlášku, která nastaví reálný produkční limit pro paušální úhradu vyplývající z rozsahu pandemie COVID‑19 v roce 2021.
Zdroj: MT