Nové výzvy pro FNUSA-ICRC

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA‑ICRC) má od nového roku nové vedení, prof. MUDr. Irenu Rektorovou, Ph.D., působící jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně a jako neuroložka a vedoucí Centra pro abnormální pohyby a parkinsonismus na I. neurologické klinice Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně. Po čtvrtroce jejího působení v čele vědeckého centra jsme jí položili několik otázek.

• V lednu jste nastoupila na místo ředitelky ICRC. Jaké byly vaše první pocity, čeho jste si hned všimla?

V lednu jsem nastoupila do pozice vědecké a výkonné ředitelky FNUSA‑ICRC, ale již na konci roku 2021 jsem se začala detailněji seznamovat se zaměřením, publikační aktivitou a úspěšností v získávání domácích a zahraničních grantů jednotlivých vedoucích výzkumných skupin a jejich týmů. Pozorně jsem si pročetla poslední hodnocení skupin Mezinárodním vědeckým poradním sborem (ISAB). Pak jsem si pozvala postupně a jednotlivě všechny vedoucí skupin a debatovala s nimi o perspektivě jejich výzkumu a fungování ve FNUSA‑ICRC.

• Jaké byly další kroky?

Nyní má FNUSA‑ICRC celkem 23 preklinických a klinických výzkumných skupin. Hned mi bylo jasné, že budu muset v první řadě změnit strategii fungování a financování sdílených laboratoří (tzv. core facilit). Některé sice v jakési podobě existovaly, ale nebylo jasné, jaké služby a za jakou cenu poskytují domácím a zevním uživatelům, jak se mají financovat, neexistovala jasná pravidla a systém pro jejich fungování. Již od konce roku 2021 jsem také významně participovala na tvorbě pravidel pro vytváření rozpočtu jednotlivých výzkumných skupin na základě zejména publikačních výstupů, ale i dalších parametrů, jako např. schopnosti úspěšně podávat grantové projekty a získávat financování pro jejich realizaci. Od začátku roku 2022 jsme spolu s administrativou a zejména HR oddělením vypracovali bonusové hodnocení vedoucích výzkumných skupin a pracovali jsme na pravidlech pro tvorbu rozpočtu pro sdílené laboratoře a bonusovém hodnocení jejich vedoucích. Ti podle pokynů vytvořili obchodní plány, které jsme zase jednotlivě diskutovali, modifikovali a schvalovali.

• Jaká je tedy nyní situace?

Máme celkem sedm sdílených laboratoří stávajících, modifikovaných i nově vzniklých, mezi které patří Centrum klinických studií, Animální centrum, Biostatistika, Biomedicínské inženýrství, Facilita Cannabis, Buněčné a tkáňové inženýrství a Hmotnostní spekt­ro­me­trie. Vytvořila a jmenovala jsem Strategickou radu FNUSA‑ICRC složenou z 12 členů, jednak zástupců výzkumných skupin, jednak zástupců administrativy. Prvním naším společným úkolem bude vytvořit jasná transparentní pravidla pro vznik a zánik nových skupin, odborné požadavky (kritéria) pro vedoucí/ho vědecké skupiny. Návrh pak bude ještě předložen Mezinárodnímu vědeckému poradnímu sboru k připomínkování a poskytnutí dalších cenných rad před zavedením do praxe.

• Který problém bylo nutné řešit ihned?

Úkoly přicházely samy, dříve, než jsem měla čas identifikovat problémy a seznamovat se detailně s administrativou a managementem. Vše probíhalo tak trochu „za běhu“ a byly to dlouhé dny bez odpočinku, často dvanáctihodinové i delší. Již 8. prosince 2021 byla ministerstvem školství vypsána výzva na projekt „Národní plán obnovy“, tzv. NPO, s uzávěrkou podání 7. února 2022. Cílem bylo vytvořit národní neurologický institut napříč českými vědeckými institucemi se zaměřením na neurodegenerativní onemocnění, tj. například Parkinsonovu nemoc a demence, částečně také se zaměřením na covid a jeho dopady na neurodegenerace.

• Které další projekty vznikaly?

Zároveň to byly další NPO projekty se zaměřením na onkologii, metabolicko‑kardiologickou problematiku, virologii a dále také společenskovědní projekty. Jedna univerzita mohla podat pouze jeden takový návrh. Proto při podávání neurologického NPO vstoupila do hry FNUSA, protože jako jediná nemocnice měla k dispozici grantové oddělení FNUSA-ICRC se zkušenostmi s podáváním a administrováním velkých grantových projektů ze strukturálních fondů.  Hlavním cílem bylo propojit excelentní výzkumné týmy s podobným zaměřením zejména napříč univerzitami a akademií věd, maximálně využít jejich unikátní expertizu, podpořit efektivní využití stávajících kohort a již nabraných dat a umožnit specializovaným výzkumným laboratořím provádět hodnocení dat tak, aby se práce soustředila do těchto centrálních laboratoří a nedublovala se na mnoha místech.

• Další cíle NPO projektu?

Byla to mobilita studentů, navázání větší spolupráce se zahraničím, získávání zahraničních studentů a internacionalizace našich vědeckých institucí, jakož i vytvoření národní autority, která by byla i poradním orgánem pro plánování strategie rozvoje neurologického výzkumu v ČR. Podání porjektu byla obrovská práce nejen zapojených vědců, ale zejména administrativního týmu a grantového oddělení FNUSA‑ICRC. Mezi hlavními aktéry z administrativy FNUSA‑ICRC bych ráda jmenovala zejména Mgr. Michala Janotu, Ing. Petra Rychteckého, Ing. Aleše Peprného nebo Mgr. Katarínu Fidrikovou.

• Kolik týmů se projektu účastní?

Velmi mnoho týmů z 15 výzkumných institucí a sdílených laboratoří napříč republikou. Projekt nakonec čítal několik desítek stran a příloh, byl včas podán, nyní čekáme na vyhodnocení výsledků. Projekt, pokud ho získáme, by měl být zahájen na začátku července tohoto roku s plánovaným trváním 3,5 roku.

• Vzniklo také společné pracoviště FNUSA-ICRC a MU…

Ano. Další neméně významnou aktivitou bylo intenzivní jednání s Lékařskou fakultou Masarykovy univerzity s cílem vytvořit společné pracoviště Mezinárodní centrum klinického výzkumu, tedy společné pracoviště FNUSA‑ICRC a LF MU. Jednání vyústilo slavnostním podepsáním smlouvy o společném pracovišti mezi ředitelem Fakultní nemocnice u sv. Anny Ing. Vlastimilem Vajdákem a děkanem Lékařské fakulty Masarykovy univerzity prof. MUDr. Martinem Repkem 28. ledna 2022. Věřím, že společné pracoviště významně přispěje k vybudování silné vědecké platformy v Brně. Ve smlouvě řešíme celou řadu významných věcí, například to, že do strategických výzev typu NPO nebo operačních programů (OP) jdeme společně. Tak se stalo v případě neurologického NPO, nyní jednáme s děkanem LF MU o náplni projektu OP Jana Ámose Komenského (OP JAK).

• Které potíže považujete za dlouhodobé, za běh na dlouhou trať?

Dlouhodobým bojem je a bude získávání prostředků pro výzkum. O strategických projektech jsem již hovořila, každá vědecká skupina se musí podílet na svém financování jednak excelentními publikacemi nebo vytvářením užitných vzorů a patentů, úkolem administrativy FNUSA‑ICRC je pak pomoc při zajištění jejich komercializace. Dále se výzkumníci musejí podílet na kofinancování výzkumu úspěšným získáváním grantového financování a/nebo kontrahovaným výzkumem. To je a bude běh na dlouhou trať a jen ti nejlepší mohou uspět.

• A další dlouhodobý cíl?

Udržet zahraniční výzkumné skupiny a snažit se získávat nové zahraniční studenty, postdoky a juniorní vědce z renomovaných evropských a mezinárodních pracovišť.

• Jaký je váš aktuální pocit z nové práce?

Zdá se mi, že jakmile se podaří dokončit jednu věc, hned se objeví nový problém, nová výzva. FNUSA‑ICRC má mnoho úkolů před sebou. Ale musím říct, že mám skvělou administrativní podporu a také hodně excelentních vědců, kterým věřím, že se i v těžké konkurenci udrží a budou dále růst. A budeme‑li dobří, podaří se nám nalákat i další excelentní vědce z ciziny. Jako prioritu bych nyní viděla propojování vědců nejen napříč brněnskou platformou, ale i napříč celou republikou.

• Čemu se nyní vědci v ICRC věnují?

Vědci ICRC se věnují výzkumu onkologickému, kardiologickému a neurologickému, od základního – preklinického výzkumu až po klinický výzkum. Právě provázanost preklinického výzkumu a toho klinického – od buňky přes tkáně, výzkum na zvířecím modelu až po klinický výzkum na lidech je obrovskou výhodou FNUSA‑ICRC. Také multidisciplinarita, celkově dobrá atmosféra, přítomnost vědců ze zahraničí a zejména italské komunity v našich kruzích je velmi osvěžující. O jednotlivých úspěších pravidelně vydáváme tiskové zprávy, pracujeme na úpravě webových stránek s pravidelným informováním o čerstvých novinkách, na tom ale ještě musíme odvést kus práce. Pak se odborníci i laická veřejnost dozvědí vše potřebné o nás i o našem životě a úspěchu a pokrocích ve výzkumu.

• Co považujete v současnosti za největší úspěch?

Největším úspěchem zatím bylo podepsání smlouvy o společném pracovišti s LF MU. Od července se tak stanu přednostkou Mezinárodního centra klinického výzkumu tohoto pracoviště. Formální propojení s Masarykovou univerzitou bylo mým hlavním cílem a jsem ráda, že se to podařilo hned na začátku. Dále jsme již podepsali smlouvu mezi Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity a FNUSA‑ICRC o fungování společných skupin a čekají nás smlouvy s Biofyzikálním ústavem Akademie věd a Farmaceutickou fakultou Masarykovy univerzity.