Nové projekty mají zlepšit dostupnost a kvalitu paliativní péče
Ministerstvo zdravotnictví spolu s Českou společností paliativní medicíny (ČSPM ČLS JEP) spustilo od 1. května projekt Standardizace paliativní péče v ČR, který reaguje na narůstající demografické stárnutí obyvatel a velmi nerovnoměrné pokrytí paliativní péče. Na zvýšení dostupnosti paliativní péče cílí i program pro praktické lékaře, který odstartoval koncem dubna.
„Na konci každého lidského života je úmrtí. Paliativní péče tady ale není kvůli úmrtí, ale proto, abychom toto závěrečné období, které někdy počítáme na týdny, někdy na měsíce a někdy i na roky, období života s těžkou pokročilou nemocí, naplnili respektem k nemocnému, odborností a tím, co nemocný a jeho blízcí potřebují. Mám radost, že žijeme v době, kdy tomuto tématu dáváme důležitost,“ uvedl předseda ČSPM ČLS JEP MUDr. Ondřej Kopecký, primář Kliniky paliativní medicíny 1. LF UK a VFN v Praze.
„Podpora paliativní péče je jednou z velkých priorit Ministerstva zdravotnictví. Proto chceme dlouhodobě podporovat – a podporujeme mimo jiné i v úhradové vyhlášce – paliativní a samozřejmě i hospicovou péči, stejně jako péči primární a prevenci. S tím souvisí i podpora sociálně zdravotního pomezí. V těchto oblastech je proto stanoven růst o 16 procent,” uvedl na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Že jde o důležitý projekt, je podle něho zřejmé i z predikcí Českého statistického úřadu týkajících se stárnutí české populace a s ním spojeného vzrůstajícího počtu chronicky nemocných, kteří v závěru života potřebují využít některou z forem paliativní péče.
Výstupy nového projektu povedou podle ministra Válka k zajištění lepší dostupnosti a zlepšení kvality paliativní péče. „U hospicové péče jsme výrazně posunuli první a poslední dny péče, protože tam byl ještě handicap v úhradách, a takto postupně prostředí kultivujeme, aby bylo i ekonomicky co nejfunkčnější,“ dodal ministr Válek.
Jak ukazují data ÚZIS i WHO, stárnutí evropské populace je rychlejší, než se odborníci před dvaceti lety domnívali. Proto je potřeba pomoci tomu, aby stárnutí probíhalo ve zdraví a v co nejvyšší kvalitě života, a zároveň se připravit na nárůst chronických pacientů. Objem a potřeba paliativní péče jsou na základě dostupných demografických dat i struktury chronické nemocnosti české populace dobře predikovatelné. V současné době se ročně jedná přibližně o 65 000 tzv. očekávatelných úmrtí, u nichž by z pohledu zvýšení kvality péče na konci života bylo vhodné zajistit nějakou formu obecné paliativní péče, z toho u přibližně 20 000 umírajících je nutná dostupnost paliativní péče specializované.
Cílem projektu je zlepšení dostupnosti a kvality paliativní péče ve všech regionech ČR prostřednictvím vytvoření konsensuální Strategie rozvoje paliativní péče pro dospělé a dětské pacienty do roku 2035 a navazujících dokumentů v podobě dvou implementačních plánů pro realizaci strategie – zvlášť pro dospělé a dětské pacienty – a Doporučeného postupu pro identifikaci pacientů s potřebami paliativní povahy v primární péči.
Tento plán navazuje na dva předchozí úspěšně realizované projekty zaměřené na zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče i domácí specializované péče. „Projekt je realizován v rámci Operačního programu Zaměstnanost plus spolufinancovaného EU z Evropského sociálního fondu, bude trvat celkem 36 měsíců a bude na něj vynaloženo 24 milionů korun. Chceme, aby se zlepšila dostupnost péče, protože ne ve všech regionech je taková, jakou bychom si představovali," uvedla ředitelka odboru zdravotní péče Ministerstva zdravotnictví Venuše Škampová.
Projekt podle ní navazuje na podobné metodické nastavení mobilní hospicové a nemocniční paliativní péče a umožní řízený rozvoj služeb, smysluplnou alokaci zdrojů, plánování a podporu rozvoje odborných kapacit, nastavení kvalitativních i kvantitativních parametrů systému péče, snížení regionálních rozdílů a další potřebné změny. V důsledku pomůže rozvoji paliativní péče tak, aby byla na náležité odborné úrovni dostupná všem, kteří ji potřebují.
Jak vysvětlil MUDr. Kopecký, paliativní péče neřeší jen potřeby fyzické, ale i psychologické, sociální a spirituální, které provázejí lidské bytí nezávisle na nemoci. V kontextu závažné nemoci nabývají leckdy nových rozměrů a pro nemocné a jejich blízké se některé jejich součásti stávají těžko dostupnými, nebo dokonce nedostupnými. Proto si odborníci v oblasti paliativní péče společně s nemocnými kladou otázku, kde jsou jejich potřeby a jak na ně odpovědět.
„K tomu je potřeba schopnost všech pečujících profesí poskytnout péči na míru nemocnému – přiměřenou jeho osobnosti, jeho hodnotám a potřebám. Potřebujeme odbornost všech pečujících profesí, což je tzv. obecná paliativní péče. Pro některé komplexní, složité a časově náročné komplikace pak potřebujeme adekvátní síť specialistů,“ vysvětlil MUDr. Kopecký, podle něhož se neobejdeme bez reálně dostupných služeb s kapacitou, která je přiměřená danému regionu, síti zdravotnických i sociálních zařízení. Nutná je dostupnost jak v institucích, tak v domácím prostředí. „Očekáváme, že všechny pečující profese, které se starají o dospělé i děti v závěru života, budou mít dobré povědomí a alespoň základní dovednosti. Ke službám, které i nadále pokulhávají ve své kapacitě a dostupnosti, patří ambulance paliativní medicíny. Tím, co nám zatím zcela chybí, jsou lůžka akutní paliativní péče v nemocnicích,“ doplnil.
Zlepšuje se i spolupráce s praktickými lékaři
„Součástí projektu je kromě zlepšení dostupnosti a kvality paliativní péče ve všech regionech ČR rovněž snaha cílit na rozšíření tématu paliativní péče do obecného povědomí a rozšířit informovanost o krocích podnikaných v rámci rozvoje paliativní péče mezi odbornou veřejností a relevantními stakeholdery,” připomněl MUDr. Kopecký, podle něhož jde po mnoha letech o krok, který by mohl pomoci tomu, aby se péče, kterou nemocní a jejich blízcí potřebují v závěrečném období života, k těm potřebným skutečně dostávala.
Poptávka po paliativní péči ze strany pacientů rok od roku stoupá. Praktický lékař je prvním, na koho se pacienti s dotazem na tuto službu obracejí, protože je jejich nejbližším partnerem, kterého znají léta a mají k němu důvěru.
Dalším výstupem projektu bude Doporučený postup identifikace pacientů s potřebami paliativní povahy v primární péči. Nově vytvořený doporučený postup by měl praktickým lékařům pomoci ve včasné identifikaci pacienta se závažným život limitujícím či ohrožujícím onemocněním v jakémkoli věku a k rozpoznání kontextu, ve kterém se objevují nové potřeby pokročile nemocných v závěrečném období života. Praktičtí lékaři budou seznámeni s tímto doporučeným postupem před pilotním ověřením prostřednictvím vzdělávacího programu. Doporučený postup by měl pomoci nejen s identifikací pacienta, ale i ohledně vhodné komunikace s pacientem a zajištění potřebné formy paliativní péče, z níž mohou nemocní profitovat.
Po tomto pilotním testování bude doporučený postup upraven tak, aby byl využitelný v každodenní práci všech praktických lékařů. „Naším cílem je, aby si minimálně 80 procent všech praktických lékařů pro dospělé a praktických lékařů pro děti a dorost tento postup osvojilo a využívalo jej v rámci péče, kterou poskytují,“ vysvětlila Venuše Škampová. O vzniku Doporučeného postupu identifikace pacientů s potřebami paliativní povahy v primární péči budou lékaři informováni prostřednictvím datové schránky. Informace a výstupy z projektu budou k dispozici mimo jiné na www.mzcr.cz, pro odbornou i laickou veřejnost na portálu www.paliativa.cz.
Od projektu si odborníci podle MUDr. Kopeckého slibují řízený rozvoj celého segmentu paliativní péče, sjednocení všech dosud existujících aktivit, zformulování, jak by měla situace vypadat, ale i nalezení cest, kterými se ke kýženému výsledku dopracovat. „Normativní dokument, kterým by v závěru mohla Strategie rozvoje paliativní péče pro dospělé a dětské pacienty do roku 2035 být, by mohl přispět k tomu, aby všechny role a autority měly k čemu vztahovat svoje přemýšlení, ať mluvíme o krajských dotacích, podpoře sítí v regionech, vzdělávacích institucích, nebo úhradách,“ zdůraznil MUDr. Kopecký.
Stoupající zájem o paliativní medicínu i ze strany praktických lékařů dosud narážel na nedostatek informací a zdrojů, které by jim poskytly potřebnou podporu k poskytování paliativní péče v jejich ordinacích. O změnu této situace usiluje i další projekt.
Zvýšit dostupnost paliativní péče v regionech má za cíl uzavřený grantový program Péče v závěru života v ordinacích praktických lékařů, v jehož rámci bude vybraných 15 ambasadorů v průběhu dvou let mapovat péči v závěru života v regionech. Součástí je vzdělávací program postavený praktickým lékařům na míru, který startoval 22. dubna 2024.
Podle hlavního odborného koordinátora grantového programu MUDr. Pavla Dema je kurs výjimečný tím, že nejprve byly v dotazníkovém průzkumu zmapovány potřeby praktických lékařů v oblasti poskytování paliativní péče a na základě zjištěných skutečností vznikl kurs, který by tyto potřeby pokryl. Dotazníkového šetření mapujícího potřeby lékařů se zúčastnilo více než 340 praktiků napříč celou Českou republikou. Z výsledků vyplývá, že lékařům chybějí:
- dostatečná podpora pro pečující blízké osoby pacienta,
- větší jistota v právních otázkách,
- ucelené informace o paliativní péči na jednom místě,
- dostupné informační materiály pro pacienty.
V rámci programu vzniká webová stránka a další nástroje, které praktickým lékařům umožní poskytovat kvalitní a dostupnou péči v závěru života pacientům v celé ČR. Výstupem bude nejen zmapování paliativní péče v regionech, ale zejména poskytnutí kompetencí praktickým lékařům a zvýšení dostupnosti péče v závěru života napříč ČR.
„Vznikem kursu Paliativní péče pro praktické lékaře odpovídáme na silný zájem některých praktiků o téma paliativy. Ve spolupráci s odbornými partnery a experty vzniklo funkční vzdělávání, které je unikátní svou komplexností, důrazem na konkrétní kazuistiky a interaktivním zapojením účastníků včetně praxe ve vybraných zařízeních,“ uvedl Přemysl Filip, programový manažer nadačního fondu Abakus.
