Nová daň pro zdravotnická zařízení?
Lednová změna zákona výrazně omezila zneužívání státní podpory pro firmy zaměstnávající zdravotně postižené. Díky tomu lze očekávat, že ze systému chráněného trhu práce, tedy u 50 % zaměstnavatelů OZP, v průběhu letošního roku vypadne řada „podnikavců“, kteří mají své podnikání nastaveno na příspěvcích na podporu zaměstnávání OZP a přefakturacích spojených s náhradním plněním na komodity, jež nevyrábějí, nebo na služby, jež neposkytují. Se změnou zákona může chráněný trh práce poskytnout náhradní plnění v omezené míře. Proč k tomu došlo? Před změnou zákona na trhu podnikala řada pofidérních firem, které zaměstnávaly OZP jen tzv. na oko a obchodovaly specializované služby či komodity například z východní Asie. Na daném obchodování by nemuselo být nic špatného. Jen by to nesměla být přefakturace od jiných subjektů vykazovaná jako práce zdravotně postižených a obchodovaná v režimu náhradního plnění.
Riziko zneužívání přechodného období
Nový limit náhradního plnění stanoví, v jakém objemu může dodavatel v daném roce poskytnout své výrobky či služby všem odběratelům. Jedná se o 36násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. Pokud měl dodavatel v roce 2011 v průměrném ročním přepočteném počtu dvě osoby se zdravotním postižením, potom může pro účely plnění povinného podílu všem odběratelům v roce 2012 dodat výrobky či služby ve výši 23 726 Kč × 36 × 2, tedy v hodnotě 1 708 272 Kč bez DPH. Po změně zákona je nově na straně dodavatele, tedy pouze na straně skutečného zaměstnavatele, více než 50 % OZP, komu bude náhradní plnění a v jaké výši poskytovat.
Do konce letošního června navíc platí tzv. přechodné období. Do tohoto termínu musejí všichni zaměstnavatelé osob se zdravotním postižením, kteří chtějí čerpat zákonem dané nárokové příspěvky, požádat o vymezení chráněných míst pro své zaměstnance. Pokud nebudou takové subjekty schopny jednoznačně prokázat, kde a v jakém prostředí své zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnávají, nemusejí následně splnit povinný 50% podíl OZP a mohou přestat existovat. Nově nejsou také do průměrných přepočtených stavů započítány těžce zdravotně postižené osoby třikrát, ale pouze jednou. Navíc, případné přijetí nových zdravotně postižených zaměstnanců nemá vliv na objem v rámci náhradního plnění v daném kalendářním roce.
Lze tedy očekávat, že problém poskytnout náhradní plnění budou mít například bezpečnostní agentury, dodavatelé kancelářských potřeb, ochranných pracovních pomůcek včetně jednorázových oděvů a úklidové služby. Zákon od ledna také neumožňuje najímat osoby zdravotně postižené přes tzv. agenturní zaměstnávání, jež bylo například v průmyslové výrobě hojně využíváno.
Jak se vyhnout ztrátě náhradního plnění
Aby zdravotnická zařízení předešla negativnímu zjištění na počátku roku 2013, že jim náhradní plnění pro rok 2012 nebylo poskytnuto vůbec nebo pouze v minimálním objemu, mohou kontaktovat prověřené zaměstnavatele zdravotně postižených osob, jež jsou držiteli ochranné známky Práce postižených, která je součástí Národní politiky kvality České republiky, a uzavřít s nimi smluvní vztah. Ten dodavatele zaváže k poskytování dodávek zboží či služeb v režimu náhradního plnění. Mezi držitele patří například společnost 2PSušice, vyrábějící zdravotnické oděvy, jednorázové oděvy, pracovní obuv, polštáře, přikrývky, trička, košile a dezinfekční prostředky, nebo firma Czech Office, která vyrábí šanony, obálky, archivační kancelářské potřeby a papíry do kopírovacích strojů a tiskáren.
Kde tyto firmy hledat? Možností je využít portál www.pracepostizenych.cz, prezentující a obchodující prověřené dodavatele z chráněného trhu práce a držitele ochranné známky Práce postižených. Od nového roku služeb tohoto portálu, jejž provozuje Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižení, který známku vlastní, začali využívat například Fakultní nemocnice Ostrava, Všeobecná zdravotní pojišťovna, Sdružení automobilového průmyslu a mnoho dalších. Díky tomu, že se změnou zákona nevstoupil v platnost centrální registr náhradního plnění, nelze dosáhnout řádné kontroly propojených subjektů.
Kontrola se vyplatí
I po změnách, které již vešly v platnost, existuje celá řada firem či organizací, kde se domnívají, že pokud v předešlých letech uzavřeli výběrová řízení s podmínkou dodávky výrobků či služeb v režimu náhradního plnění, není důvod pro jejich aktualizaci. Myslí si, že o dodávky v režimu náhradního plnění nepřijdou. Bohužel kvůli chybějícímu registru bude ještě letos fungovat celá řada společností, které se snaží na problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením i nadále parazitovat, na přechodném období letošního roku maximální měrou vydělat a na konci letošního roku uvést firmu například do konkursu či ji vyvést z republiky. Může se tedy stát i to, že faktury, jež bude firma prezentovat v režimu náhradního plnění, náhradním plněním ve skutečnosti nebudou. Tím sice uvedou svého odběratele v omyl, ale následné problémy spojené s kontrolou a zjištěním, že nesplnil zákonem dané kvóty, si bude muset řešit daný odběratel již sám.
Od nového roku bohužel kolují časté mystifikace z řad spekulantů, kteří začali dokonce napadat fakta od skutečných zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením. Zpravidla hovoří o absenci kontrol; že byl zákon napaden u ústavního soudu apod. Bohužel zástupci firem těmto podvodníkům důvěřují, neboť s absencí kontrolních mechanismů se již v minulosti setkali, a tyto lži jim brání v objektivním posouzení reálné skutečnosti. Navíc chybějí kompetence. A proto tuto situaci nákupčí neřeší, personální oddělení pouze počítá stavy a ekonomický ředitel je pro řešení této problematiky zaneprázdněn…
Medical Tribune Hana Potměšilová
Zdroj: Medical Tribune