Nosek: Reálné platy klesnou

Nový šéf správní rady VZP Petr Nosek byl hostem radia Impuls. Hovořil o nové úhradové vyhlášce na příští rok, jež 28.11. šla do připomínkového řízení.

Letos bylo k dispozici na úhrady péče zhruba 223 miliard, v příštím roce bude podle odhadu k dispozici 220,8 miliardy korun. To znamená propad zhruba dvou miliard korun, které budou muset poskytovatelé zdravotní péče uspořit. Přitom by však měli poskytnout zhruba stejný objem péče.

Nosek připustil, že poskytovatelé se budou muset uskromnit. "Nicméně z druhé strany je potřeba vidět, že systém zdravotnictví je jediný, který porovnáme-li ho se segmenty, jako je průmysl, stavebnictví, tak je jediný, jenž byl  v posledních letech ještě stále v růstu. Všechny ostatní byly restriktivnější, v podstatě neprodukovaly, je tam propad. Zdravotnictví se vlastně po těch růstových letech poprvé musí malinko ztlumit," poznamenal Nosek.

Zmínil také, že dvě miliardy ve 220 miliardách není až tak velká částka a navíc se může nadále pozitivně vyvíjet výběr pojistného. "V letošním roce, který vypadal negativně v té obecné ekonomické rovině, nám (výběr pojistného) přináší bez toho mimořádného přerozdělení plus 2,5 procenta nárůstu. Pokud by tento nárůst byl i v té jakoby nulové variantě těch predikcí, tak pak vlastně se dostáváme na objem prostředků letošního roku," mínil Nosek.

Jak je to s platy?

Zdravotnické odbory a Lékařský odborový klub vyhrožují dalšími protesty, které mohou přijít na začátku příštího roku. Letos se měly platy zdravotníků zvednout o deset procent. Příští rok by se měli lékaři podle uzavřeného memoranda dostat na 1,5 až trojnásobek průměrného platu v zemi. Počítá úhradová vyhláška s tím, že platy budou zastropovány nebo dokonce mohou klesnout?

"Obecně by mělo platit to, že nemocnice nebo jakýkoliv provozovatel zařízení může vyplácet mzdy pouze v té výši, na kolik si svým spořením vydělá," zněl názor Noska. Podle něj platy loni v podstatě dosáhly průměru 57 tisíc korun. Je-li  průměrná mzda zhruba 24 tisíc, znamená to, že požadavek dvojnásobku je naplněn a přeplněn.

"A v letošním roce mzdy ve fakultních nemocnicích dosáhly průměru 70 tisíc korun. To znamená, v těch organizacích jsme na úrovni toho, co bylo memorandem přislíbeno a další růst platů skutečně musí být podmíněn tím, že se změní ekonomické podmínky a výrazně vzroste nebo se obnoví růst hospodářství, tím pádem růst příjmů zdravotního pojištění, a pak může dojít k růstu platů," podotkl Nosek.

Lze ale předpokládat, že příští rok reálná mzda lékařů po započítání inflace při srovnání s rokem letošním klesne.

"Samozřejmě reálné příjmy i poskytovatelů reálně klesnou, protože též musí absorbovat inflaci, zvýšenou DPH. Ke snížení reálného příjmu dojde ale nejen u lékařů, ale u všech pracovníků," připomněl.

U jiných složek veřejných služeb, jako je školství, bezpečnost, dokonce reálné platy výrazně klesají. Takže v této souvislosti bude zdravotnictví stále pro zaměstnance velice seriózním zaměstnavatelem.

Připravuje MZ krizový scénář?

Zdravotnické odbory i Lékařský odborový klub avízovaly, že na začátku roku může být zahájena další akce typu Děkujeme, odcházíme.

Nosek ale takovou akci považuje za vysoce neseriózní z toho pohledu, jakým způsobem vzrostly konkrétně platy lékařů za poslední tři roky. V tomto kontextu i vzhledem k obecné situaci, jej přístup části lékařů, která chce vyvolat tyto nepokoje, velice mrzí. Ministerstvu nezbývá, než tyto akce očekávat.

Nové smlouvy s nemocnicemi

Nové smlouvy včetně zveřejnění dat o jejich vybavení a výkonu budou jedním z prvních úkolů nového ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny.

"Jak rychle budou moci být data zveřejněna záleží také na jednání s ostatními zdravotními pojišťovnami," uvedl Nosek s tím, že bude usilovat o to, aby k tomu zveřejnění došlo v době co možná nejbližší.

Odmítl, že by restriktivní opatření mohla uškodit seniorům a destabilizovat celý systém péče o seniory, jak naznačila  například i místopředsedkyně České gerontologické a geriatrické společnosti Božena Jurašková.

"Zaprvé je opomíjena skutečnost, že k úbytku lůžek dojde v průběhu příštího roku a u některých zařízení až v průběhu dalších dvou až tří let. To znamená, že k 1.1. tady nebude najednou uzavřeno šest tisíc lůžek a že nedojde k tomu, že by si pacienti neměli takzvaně kam lehnout. Druhá stránka věci, kterou je potřeba vidět, je to, že do určité míry restrikce nejvíc zasahuje právě ty menší nemocnice, což má svou logiku. Dostávají přednost zařízení, která mají vyšší vybavení, víc oddělení, je tam více odborníků.

Regionální nemocnice sice v mnoha ohledech nahrazovaly nedostatek lůžek v léčebnách pro dlouhodobě nemocné, ale podle Noska senior bývá více nemocen, takže je pro něj lepší, když primární péče lůžková je poskytnuta ve větší nemocnici. A do té místní nemocnice může jít na doléčení na lůžku následné péče.

"Tvrdí se, že u nás je vlastně málo lůžek následné péče, ono tomu tak už úplně není. V tom došlo v posledních dvou letech k výraznému posunu a současně s tím, jak zákon o sociálním zabezpečení zavedl příspěvky na péči, tak se některá zařízení dokonce vylidnila a jsou dokonce kapacity, které jsou domluveny, ale dosud nenasmlouvány, protože na ta lůžka nemají nemocnice pacienty," uvedl Nosek.

www.tribune.cz

cin

Zdroj: Impuls