Ačkoli proces autofagie byl pozorován již v 60. letech, "jeho zásadní význam pro fyziologii a lékařství byl odhalen teprve při experimentech Jošinoriho Ósumiho z 90. let", konstatoval institut.

Ósumi (na snímku) na buňkách kvasnic popsal mechanismus autofagie, identifikoval gen, který autofagii vyvolává, a dokázal, že podobným způsobem jako buňky kvasnic fungují v tomto ohledu i lidské buňky.

"Ósumiho objevy vedly k pochopení toho, jak buňka recykluje svůj obsah," uvedl Karolinský institut v prohlášení.

"Ósumi tak otevřel cestu k porozumění... fyziologickým procesům, včetně toho, jak se lidské tělo přizpůsobí extrémnímu hladovění či jak reaguje na infekce," dodal institut.

Karolinský institut připomněl, že "mutace genů, které stojí za autofagií, může způsobovat choroby, jako jsou neurologická onemocnění, diabetes druhého typu či rakovina".

Podle ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václava Hořejšího by mohl Ósumiho výzkum dokonce přispět ke zpomalení stárnutí. Špatně fungující proces autofagie "je možná dokonce hlavní příčinou stárnutí, protože tímto mechanismem buňky odstraňují nepotřebné a potenciálně škodlivé součásti. Když proces špatně funguje, nepotřebné věci se uvnitř buněk hromadí a přispívá to k průvodním jevům stárnutí a celkového zhoršování zdravotního stavu organismu," řekl ČTK Hořejší.

Na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství bylo letos nominováno 273 kandidátů. Udělil ji jako každoročně Karolinský institut, kterým letos zmítá skandál s jeho dnes již bývalým členem, chirurgem Paolem Macchiarinim. Italský lékař byl obviněn z toho, že zfalšoval svůj životopis a přidal si na něj neexistují položky. Pochybnosti se objevily i ohledně jeho práce, kdy údajně prováděl neetické experimentální zákroky i u relativně zdravých pacientů. Macchiarini veškerá provinění popírá.

Karolinský institut byl kritizován za to, jak se s případem vypořádal, a dva členové Nobelova výboru byli dokonce zbaveni funkce. Objevily se rovněž obavy, že by aféra mohla ovlivnit letošní udílení Nobelových cen.

Vyhlášením Nobelovy ceny za lékařství začal týden, během kterého bude rovněž ohlášena v úterý cena za fyziku, ve středu cena za chemii a v pátek za mír. Příští pondělí se pak svět dozví jméno laureáta Nobelovy ceny za ekonomii a ve čtvrtek 13. října jméno držitele Nobelovy ceny za literaturu.

Na vyznamenané kromě finanční částky ve výši osmi milionů švédských korun (22,5 milionu Kč) čeká i účast na tradičním slavnostním ceremoniálu, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince. Nobelova cena za mír se bude předávat v norském hlavním městě Oslu, ceny za lékařství, ekonomii, fyziku, chemii a literaturu ve Stockholmu.

Loni cenu za lékařství získali tři parazitologové - irský vědec působící v USA William C. Campbell a Japonec Satoši Omura za výzkum hlístic a Číňanka Tchu Jou-jou za výzkum přispívající k léčbě malárie.

- Molekulární biolog na tokijském technologickém institutu Jošinori Ósumi se narodil 9. února 1945 v japonské Fukuoce.

- Vystudoval Tokijskou univerzitu a postgraduálně působil na Rockefellerově univerzitě v New Yorku.

- V roce 2012 obdržel Kjótskou cenu, tedy nejvyšší soukromé ocenění za globální úspěchy, jaké je v Japonsku udělováno. Ocenění v oboru základních věd získal za výzkum systému recyklace buněk.

Výzkum autofagie, za který japonský vědec Jošinori Ósumi získal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství, může v praktickém využití pomoci ke zmírnění průběhu některých nemocí či dokonce zpomalit stárnutí, míní ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Václav Hořejší.

Špatně fungující proces autofagie je spojován s řadou různých onemocnění, včetně Parkinsonovy choroby, cukrovky či rakoviny. "Je možná dokonce hlavní příčinou stárnutí, protože tímto mechanismem buňky odstraňují nepotřebné a potenciálně škodlivé součásti. Když špatně funguje, nepotřebné věci se uvnitř buněk hromadí a přispívá to k průvodním jevům stárnutí a celkového zhoršování zdravotního stavu organismu," uvedl Hořejší.

Hořejší připomněl, že o tomto důležitém jevu vědci ví už několik desítek let, na jeho detailním prozkoumání se ale začalo pracovat zhruba před 15 let. Ósumi je podle Hořejšího jedním z hlavních badatelů, kteří ve výzkumu autofagie učinili průlomový objev a zjistili, jak funguje na molekulární úrovni.

Na dotaz, zda by objev a případné dobré nastavení tohoto recyklačního mechanismu buněk mohlo vést k zmírnění průběhu některých chorob či jejich předcházení, Hořejší řekl: "Samozřejmě, to je realistická možnost."

"V tomto případě to může mít opravdu velký význam. Kdyby se podařilo příznivě regulovat tento děj, tak pro mě, jako už člověka staršího, by bylo úžasné, kdyby se podařilo zvrátit proces stárnutí nebo velice zpomalit," dodal český vědec. Praktické využití podle vědce zřejmě bude možné rovněž v biologii nádorových buněk. U některých může autofagie potlačovat nádor, u jiných naopak k nádorovému bujení přispívá.