NKÚ: Dostupnost i kvalita paliativní péče se zlepšila. MZ však chybovalo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) zveřejnil výsledky svého šetření v oblasti paliativní péče. Její kvalita i dostupnost se podle NKÚ v kontrolovaném období 2017–2021 zlepšila. Zvýšila se také informovanost odborné i laické veřejnosti a zlepšila se vybavenost zařízení, která poskytují paliativní péči. NKÚ však Ministerstvu zdravotnictví vyčetlo chyby při plánování investičního programu, které vedly k nevyužití značné části finančních prostředků jak ze státního rozpočtu, tak z dotací EU. Ministerstvo zdravotnictví už začalo přijímat nápravná opatření v oblasti kontrolního systému i poskytování dotací.

NKÚ se při této kontrolní akci (viz QR kód) soustředil na účelné vynakládání prostředků u dvou projektů Ministerstva zdravotnictví spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie prostřednictvím Operačního programu zaměstnanost (OPZ). Projekty byly zaměřeny na podporu mobilní specializované paliativní péče a činnost paliativních týmů v nemocnicích akutní i následné péče. Výdaje na oba projekty dosáhly částky téměř 100 milionů korun (98,7 mil. Kč). Úřad ale zkoumal také vynakládání prostředků, které Ministerstvo zdravotnictví poskytovalo skrze své vlastní dotační programy. Zde šlo konkrétně o prostředky ve výši 82,6 milionu korun. NKÚ zkoumal jak neinvestiční Program na podporu nestátních neziskových organizací pečujících o pacienty v terminálním stadiu onemocnění (PPNNO), který ministerstvo vyhlašovalo od roku 2019, tak i program č. 135 100. To je klíčový projekt, jehož cílem je vznik nových hospicových lůžek. „Díky tomuto projektu by mělo dojít k naplnění hlavních cílů v podobě dosažení určitého počtu těchto lůžek na 100 000 obyvatel a maximální dojezdové vzdálenosti,“ upřesňuje NKÚ. Jak se ale ukázalo, právě tento projekt byl z hlediska šetření NKÚ nejvíce problematický.

Značná část peněz zůstala nevyužita

Podle NKÚ však Ministerstvo zdravotnictví doslova selhalo při plánování investičního programu, protože jeho výstupy neplánovalo realisticky. Nejprve částkou 67,5 milionu korun chtělo podpořit vznik 40 nových hospicových lůžek, ale následně tento plán v roce 2021 přehodnotilo a snížilo na polovinu. Finanční prostředky ovšem podle NKÚ ponechalo v původní výši. „Při přípravě programu totiž Ministerstvo zdravotnictví neprovedlo řádně analýzu předpokládaných nákladů na vznik jednoho nového hospicového lůžka a významně tyto náklady podhodnotilo. Splnění programu pak ministerstvo posunulo z konce roku 2022 až do poloviny června 2024,“ vysvětluje NKÚ. Do poloviny roku 2024 chce ministerstvo kromě 20 nových hospicových lůžek za 67,5 milionu korun pořídit i 40 polohovacích lůžek, 16 zvedáků pro péči o imobilní pacienty a čtyři dopravní prostředky. Podle původního předpokladu se však mělo pořídit ještě 40 antidekubitních matrací a 20 infuzních pump. Od toho ale podle NKÚ na konci roku 2022 upustilo. Zmíněné selhání ministerstva je ale patrné zejména z nízkého procenta využitých prostředků z celkově alokované částky ze státního rozpočtu. „Celkově má státní rozpočet přispět na uvedený investiční program částkou 80,5 mil. Kč. V NKÚ kontrolovaném období let 2017 až 2021 bylo však čerpáno jen 5,1 mil. Kč, tedy pouhých 6,3 procenta z této plánované částky,“ upřesnil NKÚ s tím, že nebyla využita také značná část dotací z EU (viz grafy 1 a 2). „Kromě nevyužitých 93,7 procenta prostředků státního rozpočtu určených na investice zůstalo ministerstvem nevyužito rovněž více než 30 procent dotací spolufinancovaných z rozpočtu EU určených na projekty domácí paliativní péče,“ uvádí NKÚ. Konkrétně šlo o 21 milionů korun, ale bez využití zůstalo také přibližně 10 procent prostředků na projekty nemocniční paliativní péče (5,7 milionu).

Rezignace na kontrolní činnost

NKÚ vytklo Ministerstvu zdravotnictví také určitou míru netransparentnosti při rozdělování dotací a chyby při administraci jak u projektů spolufinancovaných z EU, tak při poskytování dotací ze státního rozpočtu. Tyto přešlapy vedly podle NKÚ k tomu, že část výdajů EU neproplatila pro nezpůsobilost. „Bylo nutné hradit více než 200 000 korun ze státního rozpočtu. A to přesto, že i v rámci projektů podpořených z prostředků EU zůstala jejich značná část nevyčerpána,“ popsal NKÚ. Ministerstvo zdravotnictví podle úřadu také částečně rezignovalo na svou kontrolní činnost, pokud šlo o finanční prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu (viz grafy 3 a 4). Ve sledovaném období mezi lety 2017 až 2021 kontrolovalo využití dotací ze státního rozpočtu spíše sporadicky. „V kontrolovaném období ministerstvo zdravotnictví prověřilo pouze tři ze 198 podpořených projektů. Zkontrolovalo tak využití 0,5 milionu korun z celkem poskytnutých 34,1 milionu korun,“ upřesnil úřad. Pokud jde o evropské peníze, tak zde naopak ministerstvo zkontrolovalo všechny příjemce, a pokud zjistilo nedostatky, ukládalo i nápravná opatření.

Posun k lepšímu

Přestože cílem kontrolní činnosti NKÚ je prověřit a odhalit případné nedostatky, ze šetření úřadu také vyplynulo, že kontrolované projekty vedly k pozitivním změnám v oblasti paliativní péče. „NKÚ ověřil, že díky plnění cílů projektů financovaných jak z rozpočtu EU, tak i ze státního rozpočtu byla zvýšena dostupnost paliativní péče v nemocnicích i hospicích, došlo k vytvoření a ověření standardů poskytování těchto služeb, zvýšení informovanosti odborné i laické veřejnosti a ke zlepšení vybavenosti zařízení poskytujících tento druh péče,“ konstatoval NKÚ s tím, že v kontrolovaném období navzdory výše popsaným nedostatkům nezjistil neúčelné vynakládání finančních prostředků. Přestože v některých případech nebyly cíle projektů zcela naplněny, v jiných naopak překonaly původní očekávání. Například služby mobilních hospiců byly poskytnuty mnohem více lidem, než bylo původně plánováno. Stejně tak neinvestiční program PPNNO byl podle zjištění NKÚ úspěšný. „Peněžní prostředky byly poskytnuty účelně. Došlo k zajištění vzdělávacích akcí pro pracovníky z oblasti paliativy, byly vydány a distribuovány materiály pro zvýšení informovanosti odborné i laické veřejnosti a došlo také ke zlepšení vybavenosti zařízení poskytujících tento druh péče,“ uvedl ve svém hodnocení NKÚ. Kladně pak NKÚ zhodnotil i program OPZ „Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče“. „Díky podpoře poskytnuté v rámci tohoto projektu jednoznačně vzniklo prostředí pro zvýšení dostupnosti paliativní péče v nemocnicích, protože u nich došlo k vytvoření a provozu samostatného programu paliativní péče, nastavení a ověření metodik a standardů,“ konstatoval NKÚ s tím, že i v rámci tohoto projektu byly služby poskytnuty o 617 více lidem, než bylo původně plánováno.

Roste potřeba i náklady na paliativní péči

Paliativní péči potřebuje přibližně 70 000 pacientů. Její význam ale setrvale narůstá a je nepochybné, že tento trend bude vzhledem ke stárnutí populace pokračovat. Však také náklady na paliativní péči v posledních letech nebývale rostly. „Náklady zdravotních pojišťoven na domácí paliativní péči vzrostly mezi lety 2018 a 2022 téměř desetinásobně. V roce 2018 pojišťovny uhradily za tento typ péče 22,8 milionu korun, o čtyři roky později už více než 218 milionů korun. Náklady na lůžka ve speciálních lůžkových zařízeních hospicového typu hrazené z veřejného zdravotního pojištění byly v roce 2017 na úrovni 198,8 milionu korun, v roce 2022 však již dosáhly výše 362 milionů korun,“ upřesňuje NKÚ ve své zprávě. Úřad také upozorňuje a připomíná, že navzdory tomuto růstu nákladů zůstává provoz příslušných zařízení z velké části kryt z darů, finančních sbírek apod. „V České republice stále chybí ucelená koncepce paliativní péče, ve které by Ministerstvo zdravotnictví jasně definovalo, jak by se měla tato oblast rozvíjet, a to včetně finančního a časového plánu. Ministerstvo zdravotnictví se této oblasti zatím věnovalo jen částečně a definovalo jen dílčí úkoly,“ dodává.