Neschopenek v 1. čtvrtletí přibylo o dvě pětiny, ale zkrátily se

Neschopenek v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně přibylo zhruba o dvě pětiny na 492.066. Průměrná délka pracovní neschopnosti se ale téměř o pětinu zkrátila na přibližně 37 dní.

Oznámila to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nejdéle v průměru stonali opět lidé ze Zlínského kraje, a to zhruba 46 dní.

Nárůst počtu případů dočasné pracovní neschopnosti oproti prvnímu čtvrtletí loňského roku dosáhl 42 procent. Výrazně stoupl i celkový počet prostonaných dní, kterých meziročně přibylo o 17 procent na 18,3 milionu. Protože byl však růst počtu neschopenek výraznější než nárůst prostonaných dní, průměrná délka jedné neschopenky se zkrátila ze 45,08 dne v prvním čtvrtletí 2014 o téměř osm dní na 37,13 dne v letošním 1. čtvrtletí.

Stejně jako loni trávili nejvíce dní v dočasné pracovní neschopnosti lidé ze Zlínského kraje. Jedna neschopenka trvala v regionu v průměru 45,81 dne. Hranici 40 dní překonaly již pouze Moravskoslezský a Olomoucký kraj. Naopak nejkratší byl průměrná délka neschopnosti v Praze, a to 28,65 dne. V žádném jiném regionu nebyla neschopenka kratší než 30 dní.

Nejčastěji se lidé museli omluvit z práce kvůli nemocím dýchacích cest. Byly příčinou více než poloviny všech případů dočasné pracovní neschopnosti v Česku, přičemž nejčastěji lidi trápila chřipková onemocnění. "Nemocí, která vyžaduje nejdelší dobu léčení, je tuberkulóza. Dočasná pracovní neschopnost s touto chorobou průměrně trvala 211 dní a byla ve sledovaném období ukončena celkem u 31 lidí," sdělila mluvčí ČSSZ Jana Buraňová. Dlouhou léčbu si kvůli své závažnosti vyžádala také rakovina. Pracovní neschopnost u onkologických nemocí trvala v prvním čtvrtletí tohoto roku v průměru zhruba 185 dní.

Dočasné pracovní neschopnosti za první čtvrtletí roku 2015:

Zdroj: ČSSZ

ČTK

Zdroj: ČTK