Nepřišel kvůli vytopenému bytu do práce. Lze mu za to strhnout peníze?
Přítel nebyl dva dny v práci z důvodu vytopení našeho bytu. Svému nadřízenému volal, ten však nezvedl telefon. Tak mu zaslal SMS, že se omlouvá a nemůže kvůli tomuto problému přijít do práce. Teď má přítel za toto neomluvenou absenci a ještě mu navíc strhli peníze ze mzdy. Bylo mu řečeno, že pokud to nepodepíše, má okamžitou výpověď. Má zaměstnavatel právo na takovýto nátlak na zaměstnance?
Odpovídá JUDr. MUDr. Jan Skácel, koncipient Advokátní kancelář Dáňa, Pergl a Partneři.
Podle §199 odst. 1 a 2 zákoníku práce (1) Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro jiné důležité osobní překážky v práci týkající se jeho osoby, než jsou uvedeny v § 191, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejméně ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu podle odstavce 2. (2) Vláda stanoví nařízením okruh překážek v práci podle odstavce 1, rozsah pracovního volna, případy, ve kterých přísluší náhrada mzdy nebo platu, včetně případného spolurozhodování odborové organizace o vyslání zaměstnanců na pohřeb spoluzaměstnance, a to i vůči zaměstnancům, kteří nepracují na pracovištích zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek pro něj vykonávají práce v pracovní době, kterou si sami rozvrhují (§ 317). Tímto nařízením je nařízení vlády 590/2006 Sb., kdy mezi okruhy překážek v práci podle §199 odst. 1 zákoníku práce patří: 1. Vyšetření nebo ošetření zaměstnance, 2. Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce, 3. Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků, 4. Znemožnění cesty do zaměstnání (pouze zaměstnanci těžce zdravotně postiženému), 5. Svatba, 6. Narození dítěte, 7. Úmrtí, 8. Doprovod (k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení), 9. Pohřeb spoluzaměstnance, 10. Přestěhování a 11. Vyhledání nového zaměstnání. Bližší podmínky a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci je upraven v tomto nařízení.
Podle §206 odst. 1 a 2 zákoníku práce (1) Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. (2) Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost.
Vytopení Vašeho bytu nepatří mezi jiné důležité osobní překážky v práci týkající se Vašeho přítele, proto zaměstnavatel nebyl povinen poskytnout mu ve stanoveném rozsahu pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nebo platu, byť Váš přítel zaměstnavateli prokázal překážku v práci SMS zprávou.
Nicméně nezaviněné omluvené dvou denní zameškání práce zaměstnancem pravděpodobně není závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (výpovědní důvod ve smyslu §52 písm. g) zákoníku práce), tedy déletrvající neomluvené zameškání práce a pravděpodobně ani není porušením povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (příkladem je okrádání zaměstnavatele nebo zákazníka zaměstnavatele).
Samozřejmě, že pravomocně rozhodnout o tom, jestli se jedná o závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci nebo o porušení povinnosti zaměstnance vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem, může jedině soud.
Zda se jednalo o neomluvené zameškání práce, určuje zaměstnavatel po projednání s odborovou organizací. Pokud tedy má zaměstnavatel odborovou organizaci, pak by měl určovat, jestli se jedná o neomluvené zameškání práce, po projednání s odborovou organizací. Stejně tak výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen předem projednat s odborovou organizací.
Každopádně nemusí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout za nepřítomnost v práci mzdu nebo plat, protože práci skutečně nevykonával.
JUDr. MUDr. Jan Skácel
AK Dáňa, Pergl a Partneři
Zdroj: AK Dáňa, Pergl a Partneři