Neodsloužila jsem naplánovanou službu. Proplatí ji?

Jde o dny státního svátku, v nepřetržitém provozu, které nemáme v dlouhodobých plánech obsazené a obsazují se až operativně v plánu reálném.

Jak je to s proplácením a neproplácením takové směny. Lze tyto dny z dlouhodobých plánů vyřadit? Jak se má postupovat v případě, že služba je sice v dlouhodobém plánu naplánována jedné sestře, ale v reále ji vedoucí pracovník přidělí jiné, která ji i odslouží? Má sestra, která má službu ve státní svátek v dlouhodobém plánu naplánovanou, ale ne svoji vinou ji neodslouží, nárok také na její proplacení? Všechny mé dotazy se týkají nepřetržitého provozu.

Odpovídá právník se zaměřením na medicínské právo Mgr. Miloš Máca.

Předem je třeba konstatovat, že ve Vámi tázané hlavní otázce práva na náhradu mzdy za službu, kterou jste dle plánu odsloužit měla, ale nakonec se tak nestalo, neexistuje výslovná právní úprava, tudíž by zaměstnavatel mohl mít na věc jiný právní názor, nicméně logickým výkladem příslušných ustanovení zákoníku práce lze dospět k následujícím závěrům.

Podle § 84 zákoníku práce (dále jen „ZP“) je zaměstnavatel je povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny a v případě konta pracovní doby 1 týden před začátkem období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Konto pracovní doby nemůže být podle § 109 odst. 3 ZP sjednáno v nemocnicích zřízených státem nebo krajem (nejčastěji p.o.). Lze ho tedy uplatnit pouze v soukromých nemocnicích (nejčastěji ve formě a.s. nebo s.r.o.), a to na základě dohody se zaměstnancem. Předpokládám, že existence konta pracovní doby byste si byla vědoma a tuto skutečnost byste do dotazu uvedla, proto dále s touto variantou nebudu kalkulovat.

Zaměstnavatel je, bez ohledu na způsob rozvržení pracovní doby, povinen včas připravit písemné rozvrhy (tj. ve které dny budou zaměstnanci pracovat a v jaký čas jim budou směny začínat a končit) pro celé období, na které je pracovní doba rozvržena. Tedy včetně služeb o víkendech a svátcích. Tato povinnost se po novele zákoníku práce už netýká pouze nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, ale i pracovní doby rovnoměrně rozvržené. Pokud by zaměstnavatel porušil svou povinnost připravit písemné rozvrhy pracovní doby, vystavil by se riziku sankce ze strany inspekce práce až do výše 2 000 000 Kč.

Vzhledem k této stanovené povinnosti zaměstnavatele by bylo možné dovodit (ovšem v ZP to není výslovně pro tuto situaci stanoveno!), že není-li zaměstnancům nahlášena změna rozvrhu služeb minimálně 2 týdny předem (pokud není mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci dohodnuta kratší doba, to ale nepředpokládám), pozdější změny v rozpisu služeb by bylo možné kvalifikovat podle § 208 ZP o překážku na straně zaměstnavatele a v tom případě zaměstnanci přísluší za tuto neodpracovanou službu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Jinak řečeno, zaměstnanec se službou počítal, včas nejméně 2 týdny předem zaměstnavatel neoznámil změny v rozpisu, a jakkoliv se tedy rozhodl zaměstnavatel služby obsadit jinak a některým zaměstnancům plánovanou službu odejmout (ať už ho k tomu vedly jakékoliv, byť i organizačně pochopitelné důvody), má zaměstnanec za tuto neodpracovanou službu, jejíž odpracování však nezavinil, právo na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Neplatí to u již zmíněného konta pracovní doby, ale jak jsem výše uvedl, do této oblasti zacházet nebudu. Zjednodušeně tedy – zaměstnanci nemůže být na újmu, že neopracoval plánovanou službu, jestliže se tak stalo vinou pozdního rozhodnutí zaměstnavatele.

Primárně bych Vám tedy poradil, ať především upozorníte zaměstnavatele na možnost oznámení jeho nestandardního obsazování služeb a rozpisu pracovní doby Inspektorátu práce a z toho hrozící uložení vysoké pokuty. Zaměstnavatele můžete rovněž vyzvat k vyplacení náhrady mzdy za neodpracované služby bez Vašeho zavinění (nýbrž právě z důvodu zavinění zaměstnavatele – pozdě oznámené změny v rozvrhu pracovní doby), můžete zvážit i eventuální podání žaloby o náhradu mzdy z překážky v práci. V každém případě ale opakovaně upozorňuji, že ačkoliv by podání žaloby určitě nebylo nepodložené, nelze s ohledem na chybějící jednoznačnou právní úpravu jednoznačně předjímat, zda by soud žalobě vyhověl. Pokud by Vám nehrozilo nebezpečí z prodlení, doporučil bych příp. žalobu podat až poté, kdy budete mít kladné vyjádření Inspektorátu práce.

www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz