Nemocnice vesměs nemají bezpečnostní prověrky

Mnohé nemocnice v Česku nemají bezpečnostní prověrky a nemají ani prověřený postup nakládání s nebezpečnými léčivy, látkami a jedy. Uvedl to včera ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) v souvislosti s případem sedmi vražd v havlíčkobrodské nemocnici. Je z nich obviněn třicetiletý bývalý zaměstnanec nemocnice. Obviněný Petr Zelenka se policistům přiznal, že své oběti usmrtil lékem na ředění krve heparin. Soud ho včera poslal do vazby.

Ministr zdravotnictví zapochyboval o tom, že by havlíčkobrodská nemocnice bezpečnostní přezkoušení měla. Ministerstvo se nyní chystá posoudit situaci a zjistit, zda zneužití léčiv a dalších látek neumožňují "systémové důvody", které by mohly případům podobným havlíčkobrodskému nahrávat.

Julínek vyzval všechny nemocnice v zemi, které dosud nezískaly akreditaci stanovující a prověřující postup a organizaci práce, aby tak učinily. Ve středu se kvůli případu chystá sejít s ministrem vnitra a v pátek chce situaci probrat s ředitelem nemocnice v Havlíčkově Brodě, primářem ARO a vedením kraje. V akreditovaném zařízení je podle Julínka pacient bezpečnější.

Podle ankety ČTK na certifikace a akreditace nemají nemocnice nejen na Vysočině dostatek peněz, chybí jim také motivace. Pro personál zdravotnických zařízení fungujících v úsporných ekonomických opatřeních to představuje také úřední úkony navíc. Akreditační komise si potom někteří ředitelé spojují především s byznysem. Žádné akreditace, kamery a jiná bezpečnostní opatření by nezabránila obdobné tragédii, která se udála v havlíčkobrodské nemocnici, uvedli oslovení ředitelé.

Zelenka se podle policie činů údajně dopustil od letošního května do září na anesteziologicko-resuscitačním oddělení havlíčkobrodské nemocnice, kde pracoval ve funkci zdravotní sestry. Ačkoli se k vraždám přiznal, motiv jeho jednání zůstává nejasný. "Motiv, který nám uvedl, není věrohodný. Bude záležet na vyjádření znalců z oboru psychologie a psychiatrie," uvedl na nedělní tiskové konferenci vyšetřovatel případu Milan Jušta. Podle detektivů nebyla motivem eutanazie ani majetkový prospěch.

Primář ARO havlíčkobrodské nemocnice Pavel Longin serveru Aktuálně.cz řekl, že Zelenka lék heparin snižující krevní srážlivost nikdy nepodával svým pacientům, ale aplikoval ho těm, které měl na starosti někdo jiný, a to až na konci své pracovní doby. Příznaky předávkování heparinu se tak objevily až u následující směny. "Heparin podával Zelenka pacientům, kteří již krvácivé projevy měli, čili nebylo překvapením, že se krvácení zvýšilo," uvedl Longin. Vybíral si pacienty v bezvědomí nebo v umělém spánku.

Rodiče přítele Petra Zelenky si motivy jeho údajného činu nedokážou vysvětlit. Obviněný bydlel přibližně dva roky v podnájmu u jejich syna, s nímž měl homosexuální vztah. "Byl to vždy milý a příjemný kluk, nemám pro to vysvětlení, bylo to jako blesk z čistého nebe," řekl otec Zelenkova přítele, který nechce uvádět své jméno.

Vedení jihlavské nemocnice, ve které Zelenka před svým zatčením 1. prosince pracoval, vydalo tiskové prohlášení, v němž pacienty i veřejnost ujišťuje, že v posledním měsíci, kdy v ní byl Zelenka zaměstnán, nezjistili odborníci žádné úmrtí způsobené podáním nadměrné dávky léku heparin. Neobvyklé úmrtí podle tamních lékařů nenastalo jak na chirurgii, kde pracoval, tak ani v celé nemocnici.

Zdravotnická kariéra Zelenky začala neúspěšně před osmi lety v Jihlavě. V tamní nemocnici pracoval jako sanitář a po absolvování záchranářské nástavby nastoupil v roce 1998 na středisko záchranné služby. Tam ale vydržel jen dva měsíce. "Nebyli s ním spokojeni," řekl ČTK krajský radní zodpovědný za zdravotnictví Pavel Hájek. Právě to mohlo být začátkem jeho frustrace, míní odborníci.

Podle pražského advokáta Jana Lžičaře je nutné na obviněného až do doby, kdy mu bude prokázána vina hledět, jako by trestný čin nespáchal. Na věci nic nemění ani skutečnost, že se muž k činu přiznal, uvedl Lžičař. Třicetiletý muž je kromě sedmi dokonaných vražd podezřelý také z deseti pokusů o ně.

Větší dostupnost informací o zdravotnících, zejména těch, s nimiž nemocnice vedla nějaké disciplinární řízení, může být podle zahraničních zkušeností jednou z cest, jak předcházet tragickým úmrtím pacientů rukou zdravotníků. Na základě zahraničních zkušeností je velmi důležitá i vzájemná informovanost jednotlivých zdravotnických zařízení zabraňující tomu, aby zdravotník se závažným pochybením v jedné nemocnici jen tak nastoupil do jiné.

Například v Británii je nejznámějším podobným případem kauza lékaře Harolda Shipmana, který zabil několik set lidí. Shipmanův případ vyvolal rozsáhlé vyšetřování, zda se případu nedalo zabránit. Mezi často opakovaná doporučení patřila ta, aby na činnost lékařů a lékařských institucí dohlíželo více laiků a aby byli laici zapojeni i do činnosti profesionální organizace lékařů, která má poměrně rozsáhlá oprávnění k seberegulaci profese.

Zdroj: ČTK