Nemocnice nemají peníze na akreditace

Na certifikace a akreditace nemají podle ankety ČTK nemocnice nejen na Vysočině dostatek peněz, chybí jim také motivace. Pro personál zdravotnických zařízení fungujících v úsporných ekonomických opatřeních to představuje také úřední úkony navíc. Akreditační komise si potom někteří ředitelé spojují především s byznysem. Žádné akreditace, kamery a jiná bezpečnostní opatření by nezabránila obdobné tragédii, která se udála v havlíčkobrodské nemocnici, míní oslovení ředitelé.

Zaměstnanec tamní nemocnice čelí od víkendu obvinění z vraždy sedmi pacientů a pokusu o vraždy dalších deseti lidí.

Na to, že nemocnice v Česku nemají bezpečnostní prověrky a akreditace systému řízení, upozornil ministr zdravotnictví Tomáš Julínek a vyzval je k nápravě.

Kraj Vysočina podle informací ČTK letos přispěl čtyřem nemocnicích a záchranné službě na certifikace a akreditace kvality dvěma miliony korun. Více než milionem se na jejich získání budou podílet ze svých rozpočtů. O příspěvek na ni nepožádala jen havlíčkobrodská. Zatímco většina je získává po jednotlivých oddělení, havlíčkobrodská se na ni chystá jako celek, řekl ČTK ředitel Josef Pejchl. Říjnové předakreditační řízení podle něj potvrdilo vysokou bezpečnost péče o pacienty.

"My jsme kromě zavedení systému managamentu jakosti podle normy ISO 9001 nejdříve akreditovali 31 metod v biochemické laboratoři," řekl ČTK ředitel novoměstské nemocnice Zdeněk Kadlec. Akreditace kromě jiného zabezpečuje, že laboratorní příjem biologického materiálu, jeho vyšetření a výstup je přesně podle norem a výsledek se co nejvíce blíží pravdě, vysvětlil. Každý krok je popsaný, za každý zodpovídá konkrétní člověk. Dbá se o to, aby chemikálie měly atest, aby přístroje sledovala odborná firma.

"Když si necháte vyšetřit krev a dáte ji do tří různých laboratoří, dostanete tři různé výsledky. Jde o to, který se blíží pravdě a podle toho by se mělo léčit," poznamenal Kadlec. Akreditované výsledky jsou věrohodné, obstojí u soudu i jinde. Akreditaci má také transfuzní stanice a ředitelství. Na odděleních je to podle něj složitější. "Pracuje tam víc lidí a ten proces s pacientem je dost kreativní, tam to leckdy nejde dělat podle šablony," uvedl.

"I když ta nemocnice bude akreditovaná a bude mít prověrky, neznamená to, že se něco takového jako v havlíčkobrodské nemocnici nestane. Ten člověk to nemá napsané na čele," míní Kadlec.

Také podle ředitele pelhřimovské nemocnice Pavla Hraly akreditace nic nevyřeší. Na přípravné práce s akreditací má letos nemocnice 300.000 korun. "Zatím to nepřináší žádný efekt, čímž nechci snižovat význam akreditací," řekl Hrala ČTK. "Je-li špitál akreditovaný nebo ne, platby má od pojišťoven stejné. Chybí tady jakási motivace," vysvětlil.

Ani kamery, akreditace, vůbec nic nezabrání takovým činům, co se stal, míní. Upozornil, že sestra jde k pacientovi na ARO třeba třicetkrát denně a desetkrát mu něco aplikuje do žíly. Psychotesty personálu, který čítá kolem 600 zaměstnanců, nejsou možné. Výhoda je podle něj v malém kolektivu, který není tak anonymní. "Pokud vidím, že uchazeč o práci předchozí zaměstnání střídal, tak ho nepřijmu, pokud mě k tomu ovšem nenutí okolnosti, že je pro mě nezbytně nutný, " uzavřel.

Zdroj: ČTK