Nemocnice čeká největší krize za 25 let. Malé se topí v dluzích

Nejlepší hospodář? Kdepak soukromník, je to stát.

Alespoň v nemocnicích to platí jednoznačně. Jak vyplývá z čerstvých dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, fakultní nemocnice spravované ministerstvem zdravotnictví jen vzkvétají - v polovině roku skončily se ziskem 710 milionů korun. Naopak řada malých špitálů v regionech skomírá. Jsou zadlužené a v platební neschopnosti. Do červených čísel se propadly o 198 milionů.

V největších problémech se ocitly špitály ve Zlínském, Pardubickém a Libereckém kraji. Pokud jde o pozdní placení, pokulhávají nemocnice na Zlínsku, Vysočině a ve středních Čechách. Polovinu závazků platí tamní nemocnice se zpožděním.

"Krajské a městské nemocnice, které jsou akciovými společnostmi, hradily 44 procent svých závazků po lhůtách splatnosti. Objem závazků přitom činil 4,2 miliardy korun," uvádí čerstvá zpráva Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Fakultní nemocnice řízené ministerstvem zdravotnictví posílaly pozdě asi desetinu svých plateb.

Potíže nemocnic potvrzuje i průzkum společnosti ČSOB Factoring. Podle toho platí fakultní nemocnice se zhruba dvoutýdenním zpožděním. Menším špitálům trvá poslat peníze déle - až 65 dnů po dohodnutém termínu.

Bída, jakou nezažily 25 let

V regionech bude ještě hůř, prorokuje Stanislav Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic, která regionální špitály zastřešuje. Malé nemocnice se podle něj dostanou příští rok do krize, jakou nezažily 25 let.

"Už dnes jsou diskriminovány nižšími platbami od pojišťoven a méně snadným přístupem k dotacím. Příští rok se nůžky mezi fakultními a malými nemocnicemi ještě rozevřou - kvůli inflaci, vyšší dani a růstu mezd. S tím malým nemocnicím nikdo nepomůže," řekl Fiala. Léčení se podle něj celkově prodraží o patnáct procent, pojišťovny ale pošlou nemocnicím o dvě procenta méně.

Malé špitály přitom musejí už dnes vystačit s polovinou peněz oproti velkým fakultním nemocnicím. Třeba na jídlo, energie a praní prádla dostanou 1230 korun denně, zatímco ve fakultní nemocnici hospodaří s 2120 korunami denně. Nedosáhnou ani na tučné dotace, jaké "svým" fakultním nemocnicím posílá vláda - na konci loňského roku schválila zvláštní injekci ve výši 16 miliard korun na modernizaci.

Dobře, že je pacienta kam odvézt

Ministerstvo zdravotnictví sice plánuje systém změnit a posílat v budoucnu všem špitálům stejně, ani to se ale malým nemocnicím nelíbí. Nový systém totiž počítá také s tím, že nemocnice přijdou o jistotu paušálů. Napříště dostanou jen tolik, kolik opravdu proléčí.

"To by také znamenalo konec. Jde o výkonový systém, ve kterém malé nemocnice nebudou moci těm velkým konkurovat," tvrdí Fiala a pokračuje: "Velká nemocnice si pacienta vždycky najde. Malým nemocnicím by se mělo platit už jen za to, že jsou. Že je pacienta kam odvézt, když se mu něco stane."

Jemonže s tím nikdo nepočítá. Naopak. Zdravotní pojišťovny už ohlásily, že nadbytečné a špatné nemocnice od ledna skončí. Vůbec poprvé se dokonce rozhodly vypovědět všem zařízením smlouvy a obnovit je jen s těmi nemocnicemi, které si vyberou. Počítá s tím ostatně i interní materiál ministerstva zdravotnictví, o kterém minulý měsíc informoval časopis TÝDEN. "O materiálu víme. Pokud bude VZP vypovídat živelně smlouvy, zůstanou pacienti bez péče," varoval už tehdy Stanislav Fiala.

Nejvíce peněz spolknou platy a léky

České pacienty dnes léčí celkem 166 nemocnic, regionálních je 144 z nich. Třetina regionálních špitálů hospodaří jako příspěvkové organizace, zbytek jsou obchodní společnosti.

Zatímco celkově vykazovaly nemocnice v první půlce letošního roku kladné výsledky a vydělaly půl miliardy korun, krajské a městské nemocnice ztratily 198 milionů korun. Nejvíce daly nemocnice na platy zdravotníků - asi 45 procent všech nákladů. Zhruba čtvrtinu peněz je stály léky a zdravotnické prostředky.

Autor: - ver – TÝDEN.cz

Zdroj: TÝDEN.cz