Nemocnice: akutní pacienty rozhodně neodmítáme. Vlastně odmítáme, nemáme místo
Zákon o zdravotnické záchranné službě sice stanoví, že pacienta v ohrožení života nesmí nemocnice odmítnout. Přesto si nemocnice mezi sebou předávají desítky minut pacienty po KPCR, suspektní CMP či pacienty v bezvědomí. Podle nemocnic je situace daná z kapacitních důvodů.
"Poskytovatel akutní lůžkové péče je povinen převzít pacienta do své péče vždy, je-li pacient v přímém ohrožení života," říká zákon. Podle ředitele pražské záchranky je však koncepce takového zákona příliš vágní. „Naše zákony umožňují dohady a nejasnosti. Proto se pak při problémech se licituje o pacientovi. Hraje roli to, zda je pacient perspektivní, jestli bude vyléčen, nebo zda na oddělení zůstane měsíce a perspektiva léčby je mizivá,“ uvedl již dříve pro MT ředitel ZZSHMP Zdeněk Schwarz.
Redakce MT se proto obrátila na pražské nemocnice, zda je pravda, že odmítají pacienty v ohrožení života. Mluvčí oslovených nemocnic uvedli, že rozhodně ne.
Nemocnice na Bulovce: „Nemáme informace, že by někdy v minulosti Nemocnice Na Bulovce odmítla pacienty v přímém ohrožení života.“
Fakultní Thomayerova nemocnice: „I přes restriktivní opatření v oblasti lůžek, léků a zdravotnického materiálu nedochází k odmítání akutních pacientů. Pokud by byl podán podnět ke konkrétnímu zdokumentovanému případu odmítnutí, bude každý takový případ pečlivě prošetřen.“
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady: „Nemocnice se ohrazuje proti tvrzením, že odmítá příjem akutních pacientů. Pro případ, že by nebylo k dispozici volné lůžko, mají lékaři za povinnost pacienta, který hospitalizaci potřebuje, umístit na kterékoli další oborově příbuzné lůžko v nemocnici, přednostně ale na kliniku, která nejlépe vyřeší jeho obtíže či diagnózu. Vedení FNKV prošetří všechny konkrétní případy, na které bude poukázáno s podezřením na odmítnutí příjmu akutního pacienta.“
FN Motol: „Jsme opravdu přetížená nemocnice a pokud naše sestra vysvětlí dispečerce záchranné služby už v telefonickém hovoru, že některého pacienta nemůžeme převzít, ty důvody jsou vždy jen kapacitní. Pan ředitel Schwarz se může ohánět zákony a vyhláškami jak chce, to nám ta místa nezajistí.“
Konkrétní důkazy
Ve skutečnosti ale nemocnice pacienty v bezprostředním ohrožení života odmítají. Ukazují to následující případy z uplynulého měsíce, které redakci MT poskytla pražská záchranná služba. (Tyto příklady mají pouze ilustrovat obecný problém. Podle slov ředitele Schwarze má záchranka k dispozici doklady o těchto případech prakticky z každého měsíce).
Případ první. Pětasedmdesátelitý pacient po kardiopulmorální resuscitaci. Záchranná služba dorazila na místo ve 14:30. Nemocnice na Bulovce (NNB) oddělení pacienta odmítla přijmout, taktéž Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Nemocnice na Františku – není možnost stimulace. Pacient přijat Všeobecnou fakultní nemocnicí v 15:26 po celkem osmi hovorech. Pacient umístěn v nemocnici až téměř po hodině.
Případ druhý. Sedmdesátiletý pacient s podezřením na centrální mozkovou příhodu. Avízo v 23:48 hod. Odmítnut Nemocnicí na Bulovce (není místo), Ústřední vojenskou nemocnicí, Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí Motol, předán Nemocnici na Homolce v 00:23 hod. Celkem 7 hovorů.
Případ třetí. Třiaosmdesátiletá pacientka, bezvědomí, křečový stav. Odmítnuta FNKV - NEU JIP (ano, ale nemají ventilátor), FNKV - ARO (není místo), TN - ARO (není místo), TN - NEU JIP (není místo), předána NNH, AVIZO 18:19 - 18:48 hod. - celkem 8 hovorů.
Je zřejmé, že výše uvedené diagnózy jsou zcela jasné. Pokaždé, když je potřeba kardiopulmorální resuscitace či dochází ke stavu bezvědomí, jde přitom o jasný případ přímého ohrožení života. Suspektní CMP je taktéž emergentní. Pro MT to potvrdila předsedkyně Společnosti pro urgentní medicínu MUDr. Jana Šeblová:
„Stav po KPCR je selhání všech vitálních funkcí organismu, jde o klinickou smrt a pokud došlo k obnově oběhu na místě, stav je stále kritický a je nutné okamžitě zajistit kontinuitu intenzivní péče. Bezvědomí je selhání jedné vitální funkce (vědomí) a ohrožení ostatních. V těchto případech je situace zcela jasná,“ říká Jana Šeblová a dodala:
„U dalšího příkladu, tedy akutní cévní mozkové příhody jde o emergentní stav, kdy šance na léčbu, která může zajistit minimalizaci následků nebo dokonce žádné trvalé následky, je časově limitovaná. Právě proto vzniká systém superspecializované péče, a je jasné, že jakékoliv prodlení může zmařit naději pacienta na indikaci této léčby.“
Nedostatek volných lůžek
Redakce MT proto předložila nemocnicím konkrétní důkazy o tom, že pacienty v ohrožení života přesměrovaly na jiné zdravotnické zařízení.
Fakultní Thomayerova nemocnice, která odmítla pacienta po KPR, vysvětluje svůj počin takto: „Jednalo se o stav probíhající KPR pomocí přístroje pro mechanickou srdeční masáž. Lékařem ARK TN bylo v tomto případě doporučeno směrování pacienta do zdravotnického zařízení s oddělením intervenční kardiologie. Pro případ obnovení krevního oběhu bylo lůžko pro pacienta nabídnuto,“ uvedla mluvčí nemocnice Martina Štanclová. Na dotaz, zda jsou podle nemocnice: stav po KPCR, suspektní CMP či bezvědomí život ohrožující stav nebo nikoliv, Štanclová odpovídá: „Ano, uvedené stavy považujeme za přímé ohrožení života. Jejich příčiny jsou různé. Medicínsky správným postupem je poskytnutí navazující péče na takovém pracovišti, které má možnost ovlivnit nebo vyřešit vyvolávající příčinu těchto stavů. Pokud příslušné akutní pracoviště je schopno pacienta přijmout, tzn. disponuje lůžkem s potřebným přístrojovým a personálním vybavením. Není možné přijmout pacienta, který vyžaduje intenzívní péči, na standardní lůžko.“
Redakce MT doložila odmítnutí pacienta po KPR také nemocnici Na Bulovce. Mluvčí Martin Šalek sděluje k případu následující: „Oddělení ARO disponující dvanácti lůžky mělo v daném čase všech dvanáct lůžek obsazených. Jelikož Nemocnice Na Bulovce nemá centrální příjem, ale po diskusích se záchrankou se řeší umisťování na jednotlivá oddělení a v tomto případě odd. ARO bylo plně obsazené, nebylo možné přijmout tohoto pacienta.“
Další případ, kdy nemocnice odmítla pacienta s podezřením na centrální mozkovou příhodu, vysvětluje mluvčí tím, že šlo o „nerajónního“ pacienta: „Oddělení neurologie bylo v daném čase také zcela plné, to byl jeden z důvodů, ale druhým důvodem též bylo, že podle vyhlášky 10/2012 (Iktová rajonizace) musí být pacienti s podezřením na CMP převáženi na nejbližší Iktové centrum a jelikož Nemocnice Na Bulovce není Iktovým centrem (v Praze jsou Iktová centra tato: FN Motol, TN Krč, Nemocnice Na Homolce, ÚVN Střešovice, Všeobecná FN), měla záchranka kontaktovat právě to nejbližší Iktové centrum (omlouvám se, ale neumím teď bez mapy přesně říct, které z těch pěti pražských Iktových center je nejbližší pro pacienta z Kbel),“ uzavírá mluvčí.
Mluvčí FN Motol Pavlína Daňková ke konkrétním informacím o odmítání pacientů v přímém ohrožení života odpovídá: „Nemám tady tento týden primáře urgentu, ve čtvrtek to jdeme řešit se záchrankou na MZ. Odpověď je, že jsme v tom okamžiku neměli k dispozici volná lůžka ani lékařské kapacity vzhledem k tomu, že máme jeden z největších spádů. Kromě Prahy i Středočeský kraj a jiné oblasti (turisty, služební cesty atd ). Nic víc Vám k tomu pro tuto chvíli nepovím. Všichni se to snažíme řešit, rekonstrukce urgentního příjmu se připravuje.“
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady sdělila ke konkrétnímu případu pouze to, že nemá dostatek informací. „Abychom mohli prošetřit Vámi uvedené situace, je nutné mít k dispozici další data, mimo jiné, přesný čas telefonického kontaktu Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy s FN Královské Vinohrady (FNKV). Na jejich základě určíme, zda a jakým způsobem bylo dané pracoviště Vinohradské nemocnice vytíženo, a uvedené případy z patřičných hledisek vyhodnotíme.,“ sdělil mluvčí Lukáš Matýsek.
MZ: situaci řešíme
A co na tento stav říká ministerstvo zdravotnictví. Je kardiopulmorální resuscitace, suspektní centrální mozková příhoda či bezvědomí život ohrožujícím zdravotním stavem nebo nikoliv? Porušují zdravotnická zařízení porušují zákon, pokud pacienty s těmito diagnózami odmítají přijmout? Ministerstvo zdravotnictví na tento dotaz konkrétně nedopovědělo:
„Z výše uvedeného vyplývá, že systém předávání dat mezi kontaktními místy cílových poskytovatelů a zdravotnickými operačními středisky poskytovatelů ZZS musí být organizován tak, aby zdravotnické operační středisko ZZS bylo schopné při operačním řízení vycházet z aktuálních dat informujících o lůžkové kapacitě cílových poskytovatelů,“ sdělila mluvčí MZ a dodala: „Informace, které od 1.4.2013 získá ZZS HLMP prostřednictvím kontaktních míst poskytovatelů akutní lůžkové péče zcela jistě napomohou transparentně identifikovat „problémové“ poskytovatele zdravotních služeb, kteří odmítají, a to z různých důvodů, opakovaně převzít pacienty od ZZS, kteří nejsou v přímém ohrožení života.“
Iva Bezděková, www.tribune.cz
Zdroj: www.tribune.cz