Němečtí lékaři proti obřízce
Téměř polovina Němců je pro zákaz obřízky z náboženských důvodů. Vyplynulo to z výsledku průzkumu institutu You Government pro agenturu DPA. Byly zveřejněny minulý týden poté, co němečtí poslanci schválili usnesení, které vládě kancléřky Angely Merkelové ukládá, aby zákonem zajistila ve spolkové republice svobodné vykonávání tohoto židovského a muslimského rituálu. Více k případu má Ivan Štern.
Ivan ŠTERN, redaktor:
Všechno to začalo květnovým rozsudkem zemského soudu v Kolíně nad Rýnem, který konstatoval, že tradiční obřízka, provedená u chlapců z náboženských důvodů, je trestným činem. Soud tak usoudil v případě obřízky u čtyřletého islámského chlapce, jenž se nakonec s krvácením ocitl v kolínské univerzitní nemocnici. Ve skutečnosti se případ zrodil z nedorozumění. Chlapcova matka vyvolala zmatek proto, že neuměla německy. Poplašeným chováním vzbudila podezření, že obřízku nechala vykonat pokoutně. Nemocnice proto podala trestní oznámení a případ skončil u soudu. Nakonec se ale ukázalo, že chirurg syrského původu, který obřízku vykonal, chybu neudělal, a že nemocnice jen zazmatkovala, když trestní oznámení podávala.
Okresní soud lékaře osvobodil. Nicméně státní zástupkyně se odvolala a věc putovala před soud zemský. Ten se nezabýval skutečností, jak byla, či nebyla obřízka uskutečněna, ale do jaké míry bylo porušeno chlapcovo právo na nedotknutelnost jeho tělesné integrity. Zvažoval vztah mezi třemi právy - náboženskou svobodou, právem rodičů pečovat o vlastní děti a nad nedotknutelností tělesné integrity. Nakonec usoudil, že vrch nabývá tělesná integrita dítěte.
Rozsudek sice lékaře opět osvobodil, ale jen z důvodu pochopitelné neznalosti příslušného zákazu. Obřízku, provedenou z náboženských důvodů, však prohlásil za trestnou. Vyvolal tak opětovně vlnu diskuse.
Zaznívají tak hlasy, které se staví proti obřízce, jak je zatím prováděná, stejně jako hlasy oponentní, označující své protivníky za antisemitity a islamofoby. Rozsudek nadto pohnul většinu poslanců Spolkového sněmu k tomu, aby ve čtvrtek 19. července přijala rezoluci, v níž vyzvala vládu, aby nejpozději do podzimu připravila novelu trestního zákona, jež by u obřízky z důvodů náboženských zaručila beztrestnost.
Pro rezoluci hlasovali poslanci vládní koalice, tedy křesťanští demokraté a sociálové, svobodní demokraté. Z lavic opozice zvedli ruce hlavně demokraté sociální. Poslanci Levice, Die Linke, se hlasování zdrželi, ne však proto, že by na věc neměli názor, ale proto, že se cítili uraženi tím, že zbývající část sněmovny je nepřizvala k předběžnému projednání textu rezoluce.
Zvláštní byl zejména postoj poslanců Zelených. Ačkoli jde o stranu, jež má historickou zásluhu na tom, že do německé praktické politiky jako důležité téma byla vnesena problematika lidských práv, již nelze podezřívat ani z antisemitismu či z islamofobie, byla vždy stoupenkyní otevřené a tolerantní společnosti, našli se mezi Zelenými poslanci takoví, kteří proti rezoluci hlasovali.
Zdánlivě ambivalentní postoj strany vyjádřila předsedkyně její sněmovní frakce Renate Kühnast. "I když si jsme vědomi výbušnosti tématu, i když cílem zelené politiky je v zemi umožnit židovský a muslimský život ve všech jeho projevech," řekla, "přesto nejprve musí být vyjasněna otázka základních práv, jako je nedotknutelnost tělesné integrity, náboženská svoboda a právo rodičů pečovat o své děti."
V reakci na poslaneckou rezoluci adresovali spolkové kancléřce a Spolkovému sněmu významní němečtí lékaři otevřený dopis. Dopis nadepsali: "Náboženská svoboda není zmocnění k násilí". Varují vládu a sněmovnu před zbrklým a zbytečně urychleným rozhodováním, aniž by předtím proběhla důkladná debata. Upozorňují mimo jiné na klinicky zjištěnou skutečnost, že obřízka u nemluvňat ve věku osmi dnů, kdy je obvykle prováděna, je spojena s velikými bolestmi a s velikým utrpením dítěte.
Nenacházejí jako lékaři proto jediný důvod, aby obřízkou byla odstraňována zdravá předkožka. Navíc u kojence, který není s to svoji vůli jakkoli vyjádřit. Odmítli, aby v jejich postoji kdokoli hledal jakoukoli souvislost s holocaustem. Jde jim jen o to, aby židovský i muslimský život bylo možné chránit v rámci německého právního řádu. A na závěr napsali: "Dětem se bolest nedělá!"
Samotný spor o náboženskou obřízku nemá polohy buď, anebo. Poslanec za Levici Jens Petermann v debatě ve Spolkovém sněmu upozornil na praxi britských Židů. U nemluvňat provedou obřízku symbolickou a vlastní lékařský zákrok mladý Žid podstoupí už jako dospívající.
Spor má hlavně hluboké podloží. Proto jej sledovat bude nanejvýš žádoucí. Německá společnost bude muset přesně vymezit hranice mezi lidskými právy, vzájemně na sebe narážejícími a přesvědčivě vymezené hranice zdůvodnit. Zhostí se tak úkolu, který na multikulturní Evropu čeká, vzájemně sladit a provázat zdejší, díky migraci narůstající kulturní rozběžnosti a protichůdnosti. Najít pro ně modus vivendi, aniž by byl ohrožen rozvoj Evropy jako otevřeného, svobodomyslného a tolerantního společenství. Podaří-li se Němcům alespoň tento první krok, pak před nimi smeknu.
Příspěvkem Ivana Šterna končí Názory a argumenty.
Český rozhlas
Zdroj: Český rozhlas