Německý zdravotník dostal doživotí
Doživotní trest vězení včera uložil soud v jihoněmeckém Kemptenu mladému nemocničnímu ošetřovateli za usmrcení 28 pacientů. V Německu jde o největší odhalenou sérii tohoto druhu v historii, pominou-li se známé případy vražedného nacistického experimentování na nemocných a tělesně postižených lidech.
Osmadvacetiletý zdravotník Stephan Letter usmrcoval pacienty injekcemi naplněnými směsicí léků. Jeho oběťmi byli v nemocnici v alpském Sonthofenu lidé mezi 40 až 95 roky; většinou byli starší 75 let. Mnozí byli těžce nemocní, ale u některých se zdravotní stav i zlepšoval.
Odsouzený přijal rozsudek bez vnějšího pohnutí. Své činy přiznal, ale prý si nepamatoval, kolik obětí měl na svědomí. Jako motiv svého počínání uváděl, že chtěl pomoci těžce nemocným pacientům k "vykoupení". Soud tyto argumenty odmítl. V nejméně dvou případech odsouzený jednal proti vůli pacientů. Oběti zřejmě umíraly několik desítek minut, než se zadusily.
Vražedná série začala v únoru 2003. Jen měsíc předtím Letter začal v nemocnici pracovat. Poslední podivné úmrtí nemocnice zaznamenala v červenci 2004 krátce předtím, než byl zdravotník zatčen.
Mladý vrah údajně používal stále stejnou metodu: Otevřel víčko s infuzí, vpustil do žil nejdříve uklidňující prostředek a pak lék Lysthenon, který vedl k ochabnutí svalstva a nakonec k zadušení.
Včerejším verdiktem soud vyhověl návrhu obžaloby. Trestní senát ve 12 případech posoudil usmrcení jako vraždu, v 15 jako zabití a v jednom případě jako zabití, o které pacient požádal. Obhajoba se domáhala, aby se jen 13 případů hodnotilo jako zabití a zbývající se Letterovi nepřičetly. Po vynesení rozsudku oznámila, že se odvolá k nejvyššímu soudu.
Na činy mladého ošetřovatele se přišlo v červenci 2004. Nejdříve ale upadl jen v podezření, že krade ampule s léky.
V souvislosti s Letterem vyšetřovatelé nakonec v nemocnici prověřovali 83 úmrtí. Nechali také exhumovat mrtvoly 42 bývalých pacientů.
Proces začal letos v únoru. "Chtěl jsem pacienty ušetřit utrpení a vysvobodit je z nehybnosti," řekl tehdy. "Věděl jsem, že porušuji zákony, ale cítil jsem se být v právu." Až po zadržení mu prý bylo jasné, že jeho konání bylo zcela chybné.
Předsedající soudce Harry Rechner uvedl, že v jednotlivých konkrétních případech byl naopak patrný "děsivý nedostatek lidského soucitu". V některých ale trestní senát soucit připustil.
Od začátku se o kauzu zajímali i psychiatři. Profesor Karl Beine zpochybňuje, že pachatele vedl k vraždám jen soucit s osudem nemocných.
Německé organizace na ochranu pacientů žádají, aby se zavedly v celé zemi jednotné standardy pro úřední pitvy v nemocnicích a pečovatelských zařízeních. V jednotlivých spolkových zemích se totiž liší.
Z minulosti je v Německu známo hned několik podobných případů; jen od roku 1990 se jich včetně Letterovy kauzy odhalilo šest. V roce 1993 byl například odsouzen Wolfgang Lange za usmrcení deseti starých pacientů na interně psychiatrické kliniky v Güterslohu. Obžaloba ho však vinila z podílu na 14 úmrtích.
Zdroj: ČTK