Německá ministryně chce umožnit eutanazii, zvedla se vlna nevole
V Německu se rozproudila bouřlivá debata o eutanazii. Vyvolalo ji ministerstvo spravedlnosti návrhem na beztrestnost pro některé lékaře a další osoby za pomoc smrtelně nemocným pacientům při dobrovolném odchodu ze života.
Se změnou dosavadního přístupu k asistované sebevraždě v Německu ale rozhodně nesouhlasí místní katolická církev a proti jsou i vládní konzervativci kancléřky Angely Merkelové.
Návrh z dílny ministryně spravedlnosti Sabine Leutheusserové-Schnarrenbergerové z liberální FDP počítá s trestem až tří let vězení pro poskytovatele komerční eutanazie. Pomoc s dobrovolným odchodem ze života ze strany rodinných příslušníků a jiných velmi blízkých osob by ale zůstala beztrestná.
"Mohou pod to spadat i lékaři nebo ošetřovatelské síly, pokud u nich přes čistě pracovní poměr vznikl dlouhotrvající osobní vztah (k nemocnému), například u dlouholetých domácích lékařů nebo pečovatelů," konkretizuje návrh ministerstva.
Okamžitě ho odsoudila německá katolická církev, která doufá, že vláda návrh zamítne. "Vycházíme z toho, že každá forma eutanazie, ne jenom ta za úplatu, přispěje k normalizaci nárokování takové služby," obává se německá biskupská konference.
Místopředseda poslanecké frakce konzervativní unie CDU/CSU Johannes Singhammer to považuje za "protržení hráze směrem k aktivní eutanazii" a vyzval ministryni k co nejrychlejšímu stažení jejího návrhu.
"Nepřipustíme, aby se mohlo nějakým způsobem nakládat s lidským životem," prohlásil člen silně katolické bavorské CSU, odkud zazněly i další odmítavé hlasy.
Proti se postavil také vládní zmocněnec pro otázky postižených Hubert Hüppe. "Lékař je poslední pevnost pro udržení života. Pokud se bude moci podílet na sebevraždě, tak postižené osoby, těžce nemocní a staří lidé ztratí ochranu před těmi, kteří je budou nutit, aby o eutanazii požádali. Na postižené bude narůstat tlak, aby s eutanazií souhlasili," domnívá se Hüppe.
Dalším kritikům vadí nejasné vymezení pojmu velmi blízká osoba. "To, kdo bude potrestán a kdo ne, je potřeba ještě vyjasnit. Z mého pohledu to může předem písemně určit jen sám postižený," uvedl stranický kolega ministryně spravedlnosti Jens Ackermann.
Podobně se vyjádřil například i předseda Nadace německých hospiců Eugen Byrsch a pochybnosti o návrhu má také levicová opozice.
Ministerstvo však svou představu hájí. Zdůraznilo, že beztrestná pomoc při eutanazii se v žádném případě netýká celé lékařské profese, ale jen zcela výjimečných případů. Návrh je podle něj navíc ještě v připomínkovém řízení.
Aktivní asistovanou sebevraždu smrtelně nemocného pacienta zatím umožňuje jen malé množství zemí. Jako první ji před deseti lety legalizovalo Nizozemsko, později se přidaly Belgie, Lucembursko, zákonem povolená je i v některých státech USA.
Jedinou zemí, kde ji mohou provádět nejen lékaři, je Švýcarsko, kam kvůli dobrovolnému odchodu ze života míří i mnoho nevyléčitelně nemocných cizinců.
V Německu stejně jako v necelé desítce dalších zemí nyní zákony připouštějí takzvanou pasivní eutanazii, tedy zastavení péče zaměřené na umělé prodloužení života.
V Česku je jakákoli podoba asistované sebevraždy zakázaná. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který byl zveřejněn v polovině června, ale 65 procent dotázaných souhlasí se zakotvením eutanazie do českého právního řádu. Proti se vyslovilo 27 procent lidí.
ČTK
Zdroj: ČTK