Některé nemocnice mění organizaci práce
Nemocnice již kvůli novému zákoníku práce mění organizaci práce, některé ale zatím vyčkávají a věří, že se právní předpis ještě změní. Striktní dodržování zákona by podle ředitelů nemocnic způsobilo nedostatek lékařů i prostředků na mzdy. Potíží se obávají i záchranné služby a ústavy sociální péče. Mnozí otevřeně hovoří o tom, že jim nezbude nic jiného než normu obcházet. Zákon, jenž platí od 1. ledna, naopak hájí odbory. Tvrdí, že nemocnice jsou schopny zajistit dostatečnou zdravotní péči se současným počtem lékařů i množstvím peněz.
Nová úprava pracovní doby nedovoluje nemocnicím dohodnout si se zaměstnanci kromě povolených 416 přesčasových hodin ročně dalších 400 hodin pohotovosti navíc jako v minulosti. Nemocnice by tak měly pro zajištění péče přijmout další lékaře a zdravotníky. V zákoníku práce již neexistuje institut pohotovosti na pracovišti.
Pražské nemocnice a ústavy sociální péče většinou zavedly směny a lékaři držívají pohotovost místo v práci doma. Dopady kodexu se podle představitelů jednotlivých zařízení ale projeví až na přelomu ledna a února při účtování a počítání mezd. Také do provozu záchranné služby podle jejího ředitele Zdeňka Schwarze nový zákoník velmi zasahuje. Jen proplácení přestávek si letos vyžádá 15 milionů korun. Záchranná služba tak nemůže v Praze zvýšit počet svých stanovišť. Svůj současný provoz však omezovat nebude. Zruší se ale čtyřiadvacetihodinové služby leteckých záchranářů.
Vedení středočeských zdravotnických zařízení s úpravami většinou vyčkávají. "První tři měsíce žádný problém nebude, ten vznikne až po vyčerpání limitu přesčasových hodin," podotkl ředitel středočeské záchranné služby Robert Zelenák. Bude podle něj hodně záležet na tom, jak dopadnou ústavní stížnosti. Podobný vývoj předpovídá i vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví ústeckého krajského úřadu Petr Severa. Vedení nemocnic se podle něj snaží hrozícím problémům předejít tím, že uzavírá s lékaři další pracovní smlouvy, jež umožní odpracovat potřebný počet hodin. Podle ředitelů nemocnic jde o balancování na hraně zákona, k zajištění akutní zdravotnické péče prý ale jinou cestu nevidí.
Krajské nemocnice se většinou s lékaři dohodly na tom, že vedle hlavního pracovního poměru s nimi uzavřou ještě dohodu o provedení práce, která zahrne pohotovostní služby. "Počítáme, že ročně takto zaplatíme o pět až deset milionů korun víc než loni," uvedla ředitelka břeclavské nemocnice Vladimíra Danihelková. Zákoník bude zřejmě muset obcházet i Krajská nemocnice Pardubice. "Cesty jsou nejrůznější, nejběžnější asi bude ta, že výkon pohotovostní služby se tak zřejmě nebude jmenovat," uvedl ředitel nemocnice Jan Feřtek.
S radikálním řešením přišel ředitel Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje Ilja Deyl. Domnívá se, že záchranáři by měli dostat takovou výjimku ze zákoníku práce, jako mají pracovníci v dopravě a hasiči. Umožňuje jim plnit jejich povinnosti s dosavadním počtem pracovníků. Deyl upozornil na to, že na trhu práce lékaři nejsou.
Například karlovarské záchranné služby se ale nový zákoník zřejmě nedotkne. "Dosud jsme nepřekračovali přesčasové hodiny, takže omezení ze zákoníku práce nemusíme řešit a snad ani do budoucna nás neohrozí," uvedl mluvčí karlovarských záchranářů Lukáš Hutta.
Zdroj: ČTK