Největší průšvih s dotacemi v zemi. Pocítí ho pacienti?

Vrácení dotace požaduje Evropská komise po Úřadu Regionální rady Severozápad, která evropské peníze rozděluje a která bude peníze po Krajské zdravotní (KZ) vymáhat.

"Výbor regionální rady má 19. prosince zasedání, kde o vrácení dotací rozhodne," sdělila mluvčí úřadu regionální rady Marcela Klíchová. Jak se k tomu postaví samotná Krajská zdravotní, zatím není jisté.

"My oficiálně nemáme dopis z Evropské komise. Ve chvíli, kdy bude na půdě Krajské zdravotní, budeme ho analyzovat a následně dáme další stanoviska," uvedl předseda představenstva společnosti Radek Scherfer.

Návrat dotace se podle jiných členů vedení společnosti nemá dotknout ani poskytované zdravotní péče, ani platu zaměstnanců. "Odvod by se týkal investiční části rozpočtu, na provozní a mzdové náklady by to nemělo dopad," řekl člen představenstva Krajské zdravotní a jeden z jejích zakladatelů Petr Fiala.

Nejbližší postup managementu KZ tak bude po rozhodnutí o krácení dotace podání odvolání k ministerstvu financí. Firma bude žádat o snížení odvodu (nejvíce o 75 procent) a o prodloužení lhůty, kdy bude muset zaplatit.

"Krajská zdravotní má povinnost se odvolat," dodal Fiala s tím, že prostředky na vrácení dotace by KZ prostě musela najít v investiční části rozpočtu. Podle Fialova kolegy z vedení firmy (a radního kraje) Pavla Koudy by však reakcí na průšvih s dotací měla být i diskuse o případném prodeji či pronájmu nemocnic, která by měla proběhnout mezi vedením KZ a kraje 7. prosince.

"Slyším to poprvé od vás, nevím o tom. Beru to jako jeho politické prohlášení. Nemůže dojít k prodeji nemocnic, to vylučuji," říká Fiala kategoricky. Stejně kategoricky pak odpovídají všichni zainteresování na druhou otázku "Kdo za průšvih může?". Jasně zní: my ne!

"To si musí vyřešit pánové v Krajské zdravotní," řekl pro server Aktuálně.cz předseda Výboru Regionální rady Severozápad Jiří Šulc. Což od Šulce zní zvláštně, jelikož on udělení dotace jako šéf výboru regionální rady na podzim 2008 podepisoval.

Druhý podpis na smlouvě patří za KZ jejímu tehdejšímu šéfovi Renému Budjačovi, za jehož vedení také probíhalo výběrové řízení na zhruba 800 dodávaných zdravotnických přístrojů.

Budjač včera nebral telefon. Současní představitelé KZ správně poukazují na fakt, že jejich postup při zadávání výběrového řízení dozoroval právě Úřad regionální rady. "Všechny projekty jsme s nimi připravovali," říká šéf představenstva KZ Scherfer.

"A úřad, s nímž byl celý ten proces projektu konzultován, nám má teď provést výměr odvodu dotace?!" zlobí se Fiala.

Úřad regionální rady se brání tím, že si nechal na projekty provést několik auditů včetně kontroly z ministerstva financí a vše mělo být v pořádku. "Expert z ministerstva zdravotnictví ceny přístrojů shledal jako obvyklé," uvedla mluvčí úřadu Klíchová.

Nutno dodat, že za jediný nezávislý audit se dá považovat pouze audit ministerstva financí, který realizovala firma Delloite. A ten ukázal promrhání 31 milionů korun.

V době samotné dodávky přístrojů šéfoval KZ Petra Benda. "Neměl jsem žádnou možnost shodit to ze stolu. Smlouvy byly podepsány. Jinak bych postupoval v rozporu se zákonem a způsobil bych škodu," hájí se Benda.

"Největší problém je politické propojení úřadu regionální rady, Krajské zdravotní a kraje. Dotyční lidé selhali politicky i manažersky," míní lékařka a senátorka Alena Dernerová, která před dvěma lety na podezřele drahé nákupy přístrojů upozornila.

Obsazení výboru regionální rady a vedení KZ podléhá právě představitelům kraje (je vlastník KZ), kteří do obou institucí nominují lidi podle politického klíče. "V Evropě tohle nemá obdoby," zlobí se Dernerová.

autor: Jan Horák

MfDnes

Zdroj: Mladá fronta Dnes