Největší nápor v této vlně očekává analytička na konci ledna
I omikron může na nemocnice dopadnout, zdá se ale, že nebude tak obrovský dopad na intenzivní péči, říká RNDr. Lenka Přibylová, vedoucí analytické skupiny nového poradního orgánu ministr zdravotnictví Institutu pro zvládání pandemie.
- Jaké hlavní téma na analytické skupině Institutu pro zvládání pandemie teď řešíte?
Samozřejmě je to varianta SARS-CoV-2 omikron, to je prioritní téma. Kromě toho se věnujeme účinnosti vakcín, část skupiny zpracovala data od ÚZIS mimo jiné o účinnosti boosterů. Chystáme se zpracovávat také data z diskriminací. Přicházejí informace o infekcích, které jsou způsobeny variantou omikron a které ne. Základem je odhad, jak se bude dál epidemie vyvíjet.
- Co se týká odhadu dopadů varianty omikron, sledujete stejné hodnoty jako dřív, tedy hospitalizace a úmrtí, nebo spíše dopad na funkčnost státu kvůli velkému počtu lehkých infekcí?
Sledujeme obojí. Pokud skutečně bude tolik nákaz, jak se bohužel ze zahraničí a z modelů zdá, tak by se mohl chod státu a služeb narušit. Zkracování karantén a izolací je jedna z cest, jak tomu předejít. Proto se na tom institut shodl.
- Zůstává přesto riziko vysoké zátěže nemocnic? Ve Spojených státech mají nyní nejvyšší počty hospitalizovaných…
Bohužel to na nemocnice ještě může dopadnout. Nevíme to zatím se stoprocentní jistotou, ale zdá se, že by neměly být tolik zatížené JIP. To by bylo dobře. Očekáváme, že bude z počtu hospitalizací menší podíl úmrtí a že to nebude mít tak obrovský dopad na intenzivní péči a na zdravotníky na těchto odděleních. Na druhou stranu lidem, kteří nejsou očkovaní, ani covid neprodělali, a těm, kteří sice očkovaní jsou, ale mají sníženou imunitu, se může stát, že skončí na jipkách. Omikron do určité míry prolamuje jak postinfekční, tak postvakcinační imunitu. Zatím údaje o omikronu naznačují, že způsobuje mírnější onemocnění, ale ta rychlost, kterou se šíří, je obrovská. Do nemocnic tedy začne najednou proudit hodně lidí.
- Kdy tedy můžeme očekávat nápor na nemocnice?
Myslím, že to začne během několika dní a největší nápor očekáváme pravděpodobně ke konci ledna.
- V některých zemích zaznamenávají poměrně velké množství hospitalizací dětí s covidem, proti předchozím vlnám. Je to téma?
Sleduji to. Je ale potřeba si uvědomit, že je rozdíl v tom, být v nemocnici s covidem, a být v nemocnici s něčím jiným a se zjištěnou nákazou covidem. Ne všude to rozlišují. Budeme data sledovat. V datech ÚZIS například je možné rozlišit, zda hospitalizovaný covid pozitivní pacient jde na kyslík. Problém to ovšem bude tak jako tak, nemůžete dát nakažené dítě na stejný pokoj s nenakaženým a je potřeba k němu přistupovat jako k infekčnímu pacientovi. I to je problém.
- Vývoj je v různých zemích různý. Jaké státy jsou srovnatelné s Českou republikou a mohli bychom u nich sledovat, jak asi bude probíhat i u nás?
Takovou zemi rozhodně vybrat nelze. Každá země je odlišná v historii, jak obyvatelé prodělali covid, tedy má jinou imunizaci po infekci. Zároveň má každá země jiné procento proočkovaných a jinou historii vakcinace. Dívala jsem se na Nizozemí, které má obdobný vývoj počtu nákaz, a to během delta vlny i nyní. Mají ale mnohem menší smrtnost i hospitalizace, protože mají po celou dobu delta vlny asi o dvanáct procent vyšší proočkovanost populace. To způsobí úplně odlišné výstupy. Zavedli jiná nefarmaceutická opatření, to je další rozdíl. Před jednoduchým srovnáváním bych varovala.
RNDr. Lenka Přibylová, Ph.D. pracuje v Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Vědecky i pedagogicky se věnuje matematickému modelování a dynamickým systémům jak v oblasti epidemiologie, tak i v jiných vědeckých oborech (neurověda, populační biologie, ekonomie) a aplikacím teorie bifurkací a chaosu.