Nečas: Sestrám zvýšíme plat v roce 2012

Rok od voleb, Nečasovo vládnutí – Euro v potížích, důsledky pro korunu – Nečasovo vládnutí, boj proti korupci - Reforma zdravotnictví, chystané změny – Zdraví bude dražší

Moderátor: Václav Moravec
Zvýšení spoluúčasti pacientů, změny výše poplatků, rozdělení zdravotní péče na standard a nadstandard. I to jsou 3 z mnoha kroků, které v rámci změn v systému českého zdravotnictví chystá kabinet premiéra Petra Nečase. Vítejte a ještě jednou hezkou neděli vám všem divákům zpravodajské Čtyřiadvacítky. Pokračuje mimořádné vydání Otázek. Příští týden rozhodne, jakou podobu bude mít první fáze reformy zdravotnictví z dílny ministra Leoše Hegera. Balík zákonů je v poslanecké sněmovně před závěrečným schvalováním. Vládní návrh mimo jiné zvyšuje poplatek za den v nemocnici o 40 korun, tedy z dnešních 60 na 100 korun. Vládní návrh umožní také rozlišit standardní a nadstandardní péči. Nově by se mělo platit 30 Kč za celý recept, tedy nikoli za položku na receptu, jak je tomu teď. Léky pod 50 Kč by si ale měli pacienti platit sami. Právě změny v první fázi reformy zdravotnictví chtějí v pondělí na vládě při zasedání tripartity prosadit odbory. Nejen o tom bude řeč ve druhé části pořadu, ve kterém vám nabídneme 4 úhly pohledu na změny v českém zdravotnictví. A o jakých tématech se po dnešních Otázkách začne mluvit? Strany vládní koalice připravují změnu institutu listinných akcií na majitele tak, aby české zákony byly v této zemi minimálně srovnatelné s Německem a s Rakouskem. Koaliční Věci veřejné označují zrušení listinných akcí na majitele za klíčovou podmínku svého pokračování ve vládě. Odbory chtějí na pondělním jednání tripartity vládu znovu požádat o přepracování reforem. Řeč bude především o reformě zdravotnictví, kterou má v úterý schvalovat poslanecká sněmovna. Podle odborů hrozí, že bude medicína pro bohaté a pro chudé.

Jaroslav Zavadil, předseda ČMKOS:
My jednoznačně požadujeme, aby se ta zdravotnická reforma stáhla a přepracovala, podle toho, jak se bude vyvíjet situace, tak jsem zvědavý.

Spor o bezmála 6 miliard korun. Svaz zdravotních pojišťoven je proti části návrhu novely o veřejných zdravotním pojištění. Podle ní by museli vrátit třetinu zůstatku na svých účtech zpátky do systému pojištění. Navrhuje to ministr zdravotnictví Leoš Heger. Důvod, krytí zvýšených nákladů v důsledku růstu daně z přidané hodnoty. Podle svazu může návrh zkomplikovat a destabilizovat systém veřejného zdravotního pojištění. Připomínám, že hlavními hosty dnešních Otázek zůstávají premiér, předseda ODS Petr Nečas a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, ještě jednou pánové vítejte na Čtyřiadvacítce, vítejte ve druhé hodině Otázek. Dobrý den.

Petr Nečas /ODS/, premiér a předseda strany:
Hezké odpoledne.

Bohuslav Sobotka /ČSSD/, předseda strany:
Dobrý den.

Pane předsedo Sobotko, teď znovu váš alternativní návrh. Když se podíváte a vytýkal jste premiéru Petru Nečasovi tady a vládám vedeným občanskými demokraty dynamiku zadlužování a růst státního dluhu. Pokud vy by jste snižovali zadlužování, jak by to vypadalo v těch následujících letech. Je vám ten konvergenční program, který přijala Nečasova vláda, hodně proti srsti?

Bohuslav Sobotka
Tak především platí, že ten veřejný dluh se za 5 let pravicových vlád zvýšil o půl bilionu, tzn. o 500 miliard korun a pokud by náhodou tato pravicová vláda vydržela až do roku 2014, tak ten výhled je takový, že veřejný dluh bude na konci 1,8 nebo 1,9 bilionu, to je dramatický nárůst. Pokud jde o konvergenční program, my se hlásíme k tempu snižování deficitu veřejných rozpočtů...

Tak jak ho navrhl ministr financí Miroslav Kalousek? S tím souhlasíte?

Bohuslav Sobotka
Jde o to a my máme také představu o tom, že by se veřejné rozpočty někdy kolem roku 2017 měly dostat na pozici, kdy budou vyrovnanými veřejnými rozpočty, ale jde o to, aby nedocházelo čistě k tomu, že se dluhy státu přeměňují na dluhy domácností, protože to vytváří novou míru nestability. Dnes, když se podíváte na vývoj rizikových úvěrů, když se podíváte na nárůst počtu exekucí, když se podíváte na růst objemu zadlužení domácností, tak je zřejmé, že to také souvisí s politikou současné vlády. Je důležité, aby náklady reforem, náklady škrtů, náklady zvyšování daní, byly spravedlivěji rozloženy a není možné vynechat z těch nákladů reforem firmy a není možné z nich vynechat vysokopříjmové skupiny.

Ale rámec snižování schodku státních rozpočtů, tak jak ho vláda přijala a jak se jim zatím řídí, tak ten podporujete?

Bohuslav Sobotka
Já se domnívám, že není jiná možnost a jestliže chceme v budoucnu přijmout společnou evropskou měnu, tak není jiná možnost než pokračovat ve snižování deficitu veřejných rozpočtu a naše vlády tak činily, tzn. i naše vlády každý rok snižovaly deficit veřejných rozpočtů a my jsme se v letech 2006, 2007 velmi přiblížili vyrovnanému státnímu rozpočtu.

Tzn. vy by jste byl ochoten skončit v politice, pokud by jste do 3 let nedovedl Českou republiku jako premiér k vyrovnanému státnímu rozpočtu. Chápu to správně?

Bohuslav Sobotka
Podle mého názoru to musí být konkrétní cíl pro vládu, která vzejde z voleb v roce 2014 a sociální demokracie má tuto ambici, aby směřovala v tomto volebním období k vyrovnaným veřejným rozpočtům, ale bude to vyžadovat opatření jak na příjmové, tak na výdajové straně a náklady těchto opatření musí být rovnoměrně a spravedlivě rozloženy a ještě jenom jedna poznámka. Vy jste tady hovořil o tom, že vláda realizuje ekonomické reformy. Já jsem přesvědčený o tom, že vláda...

O tom hovořil pan premiér.

Bohuslav Sobotka
Realizuje rozpočtové škrty a problém je, že vláda nemá žádnou hospodářskou ani proexportní strategii a ten růst české ekonomiky, o kterém jsem mluvilo na konci té první hodiny naší debaty, tak je čistě tažen exportem. On souvisí s hospodářskou situací Německa. Nesouvisí s aktivními kroky vlády a jestliže tato vláda za poslední rok činila aktivní kroky, tak téměř všechny, téměř všechny směřovaly proti hospodářskému růstu, zejména v oblasti škrtů, v oblasti dopravních investic a také pokud jde o poptávku a spotřebu domácností, protože tam ty kroky vlády, včetně zvýšení DPH, směřují k omezení poptávky.

Státní dluh České republiky se pomalu ale jistě přibližuje k hranici 1,5 bilionu korun. Znovu se podívejme na tvrdá data. Pro většinu z nás je ten 1,5 bilionu korun téměř nepředstavitelná částka, vy teď vidíte růst státního dluhu od vzniku České republiky, tedy od roku 1993, státní dluh tvoří především hromadění schodků státních rozpočtů, financován je pokladničními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo například půjčkami od Evropské investiční banky. Tady ta data jasně vidíte. Ještě se podívejme na to, jak nám s největší pravděpodobností poroste státní dluh i v tom příštím roce. A v těch letech dalších. Vy teď vidíte dynamiku onoho růstu veřejných dluhů v roce 2008 – 2010, tam vidíte nárůst zhruba o 10% a to nejen kvůli globální ekonomické krizi. Pane premiére, vy teď budete sestavovat státní rozpočet na příští rok. Máte z toho těžkou hlavu?

Petr Nečas
Samozřejmě sestavování státního rozpočtu je vždycky velmi komplikované a politicky zodpovědné. Ano, z každého státního rozpočtu, u jehož přípravy jsem byl, tak jsem měl těžkou hlavu, mimo jiné i proto, že v minulém volebním období jsem po část tohoto období byl ministrem práce a sociálních věcí, což je více než 40% výdajové strany státního rozpočtu. Teď jako premiér, na druhé straně já musím říci, že my chceme jít evidentně tou trajektorií rychlého snižování deficitu, tzn. v příštím roce ten deficit nesmí překročit 105 miliard korun. Tady bych chtěl připomenout, že..

Tzn. podporujete tvrdě ministra financí Miroslava Kalouska, který řekl...

Petr Nečas
Já podporuji vládní politiku, pan ministr financí realizuje vládní politiku, čili má v tom mojí podporu.

On musí seškrtat ale 30 miliard korun. Máte vy jako ..

Petr Nečas
Seškrtat, to musí především resortní ministři. Tzn. to není úkol ministra financí, ale tam je opět za klíčové připomenout, že my jsme promrhali především tu první polovinu minulého desetiletí, kdy tady byla přece jenom ekonomická situace, kdy celá Evropa rostla tím exportem byla tažena i česká ekonomika, tzn. v roce 2006, kdy byl 6% ekonomický růst díky velké poptávce především z Německa, tak my jsme měli 100 miliardový deficit a to bylo opravdu, to byl ekonomický hřích nejvyššího rázu. Za další samozřejmě je nesmírně důležité, aby nerostly dluhy domácností, na druhé straně v tomto je česká ekonomika a české domácnosti v relativně ve zdravém stavu. Já bych chtěl připomenout, že dluhy českých domácností jsou zhruba 1 tisíc miliard, ale úspory českých domácností jsou 1400 miliard a takže dokonce v loňském roce tyto úspory vzrostly ..


Můžete mi tedy odpovědět na otázku, kde bude seškrtáno těch 30 miliard, protože z odpovědi na tuto otázku se dozvíme i jaké budou i rozpočtové priority vlády v roce příštím, tudíž..

Petr Nečas
Určitě rozpočtovými prioritami vlády bude oblast vědy, výzkumu a inovací, protože tam je obrovský impuls do budoucího ekonomického rozvoje. Určitě vláda, která letos v létě schválí dlouhodobou strategii konkurenceschopnosti, tak bude podporovat především dynamický nárůst české ekonomiky, která je založena především na průmyslu, to si řekneme velmi otevřeně a nezmění se to hned tak a pak samozřejmě musíme jít cestou dalších úspor, tzn. ..

Kterých resortů se to dotkne?

Petr Nečas
Dotkne se to prakticky všech resortů.

Tzn. že těch 30 miliard, promiňte, těch 30 miliard budou plošné škrty?

Petr Nečas
Nebudou to plošné škrty, budou to škrty, které budou diferencované, ale my samozřejmě musíme dodržet rozpočtové výhledy a především sestavit rozpočet tak, aby v tom příštím roce deficit nepřesáhl 105 miliard korun. Je to splnitelný úkol, ale ano, náročný.

Můžete říci, které resorty mají největší možnost pro ten rok příští škrtat, když jste řekl věda a výzkum bude prioritou příštího roku?

Petr Nečas
My počítáme s tím, že se samozřejmě v tom příštím roce již pozitivně projeví některé reformní kroky, které jsme prosazovali, prosazujeme a prosazovat budeme, ale samozřejmě o limitech výdajů jednotlivých kapitol vláda teprve bude jednat a určitě by nebylo korektní, aby to bylo sdělováno do chvíle než vláda o tom bude jednat z televizní obrazovky.

Pane předsedo Sobotko, těch 30 miliard, které by bylo zapotřebí uspořit. Kde vy vidíte prostředky, kde by jste škrtal, protože jste byl ministrem financí.

Bohuslav Sobotka
Znovu opakuji, není možné hovořit pouze o škrtech. Vláda by také měla mobilizovat příjmy a já chci upozornit na to, že pro mobilizaci příjmu tato vládní koalice neudělala vůbec nic. My jsme navrhovali několik opatření, které by pomohla v boji proti korupci a právě v té oblasti boje proti korupci lze nalézt prostředky, které by bylo možné získat. Až po roce máme v poslanecké sněmovně novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Koalice smetla náš návrh na majetková přiznání, smetla náš návrh na zrušení anonymních listinných akcií.

Pane předsedo, k tomu se dostaneme, ke korupci jako k samostatné kapitole.

Bohuslav Sobotka
Já jenom chci říct..

Ano.

Bohuslav Sobotka
Boj proti korupci není jenom etická záležitost, to je také o mobilizování příjmové strany veřejných rozpočtů, protože pokud děláte transparentnější výběrová řízení, tak ušetříte finanční prostředky a v řadě krajů sociální demokraté poté, co vyhráli minulé krajské volby, tak změnili praxi, vrhly se směrem k transparentním výběrovým řízením a podařilo se jim ušetřit 20, 30 procent prostředků, které se v minulosti vynakládaly na investice, tak se podařilo v krajích ušetřit, čili touhle cestou, kdyby vláda šla, tak nemá tak velké napětí na výdajové straně jako v tuto chvíli má a musí to řešit škrty. Včetně mobilizace příjmu, včetně daňové progrese. Proč by se na stabilizaci veřejných rozpočtů také neměli svým určitým spravedlivým dílem podílet i nejvyšší příjmové kategorie.

Jak by jste tedy tu daňovou progresy udělali? K jakému modelu by jste se vrátili?

Bohuslav Sobotka
Já si myslím, že především je důležité, aby ta daňová progrese zabránila jevu, ke kterému teď v posledních letech dochází, po té, kdy ministr Kalousek prosadil tzv. superhrubou mzdu a zkombinoval ji s jednou sazbou daně z příjmu a se stropy, dnes dochází k tomu, že z firem, z podniků jsou vypláceny ve velkém objemu mzdy, protože je to pro majitele těchto společností jednodušší a daňově výhodné a tím pádem se snižuje základ pro odvod daně z příjmu právnických osob a to je problém, se kterým se v tuto chvíli stát setkává. Čili je potřeba odstranit degresy v tom stávajícím daňovém systému, protože ona vlastně znamená, že od určité výše příjmu je pro vás výhodnější vyplácet si finanční prostředky formou mezd, protože už vám jsou zastropovány odvody na sociální a zdravotní pojištění, při této operaci, takže to byla veliká chyba, která se dopustila Topolánkova vláda, která prohloubila vlastně tu možnost odčerpávání finančních prostředků z daňového systému a nejlepším řešením je právě..

Já jsem vás ptal, jak budou vypadat daně, když zavedete daňovou progresy, k jakému roku se vrátíte?

Bohuslav Sobotka
Naše představa je několika pásem daně z příjmu, tak aby to zohlednilo výši výdělku a v tom stávajícím systému, tak jak dnes platí v České republice, systému superhrubé mzdy, pokud by zůstal, tak by se ta mezní sazba měla pohybovat někde kolem 30%, ale chci ještě upozornit na problémy, které zde premiér nezmínil. Obrovské napětí v bilanci zdravotních pojišťoven, obrovský deficit na důchodovém účtu, to jsou dva veliké problémy, které vláda svými reformami ještě zhoršuje a já nerozumím tomu a rád bych se také pana premiéra zeptal, proč ty vládní tzv. reformy nejsou provázány. Proč zvyšování DPH současně znamená dramatický problém v resortu zdravotnictví? Proč vláda tzv. důchodové reformě vůbec neřeší 30 miliardový deficit na průběžném důchodovém účtu? My jako sociální demokraté těžko dokážeme pochopit, proč vláda, která ...

Vidíte, vy tady nakladete otázky, pane předsedo ..

Bohuslav Sobotka
..tvrdí, že chce snižovat schodek, tak vytváří situaci, kdy se ten schodek státního rozpočtu prakticky ještě prohlubuje a pak musí vláda zoufale z roku na rok škrtat, aby vykompenzovala negativní rozpočtové dopady těch svých tzv. reforem.

Byla to tedy řečnická otázka nebo skutečně položená?

Bohuslav Sobotka
Byla to skutečná otázka a já myslím, že pan premiér také klade řadu otázek.

Pane premiére?

Petr Nečas
Já musím začít tím, že musíme dodržovat výdajové rámce, protože tvrdit, že pouze stačí navýšit příjem státního rozpočtu a pak můžeme zvýšit ty výdaje, no přesně touto cestou se šlo v době, kdy byl pan Sobotka ministrem financí a proto ty dluhy takto prudce eskalovaly. Protože první vláda, která začala respektovat výdajové rámce, což byl krok zavedený v době vlád sociální demokracie, které to akorát nedodržovaly, tak byla až Topolánkova vláda, čili my respektujeme ty výdajové rámce, tzn. je přesně stanovené výše výdajů státního rozpočtu na další roky a my prostě přes to nejdeme a nechceme jít. Co se týče zdravotnictví, přesně kroky, které děláme a o kterých bude hlasovat poslanecká sněmovna, tak jsou motivovány dvěma základními faktory do zdravotnictví. Tzn. ano, vykompenzovat některé problémy, které vznikají například zvýšením snížené sazby DPH, ale především naleznout prostředky, díky kterým můžeme zvýšit platy zdravotnického personálu. To je klíčová změna, kterou my chceme dělat, protože doposud české zdravotnictví fungovalo, fungovalo relativně slušně, ale za cenu ano, že byly hodně poddimenzovány platy lidí ve zdravotnictví. My chce poté, co se zvyšují platy lékařů, tak naleznout i prostředky pro zvýšení platu ve zdravotnictví i zdravotnického nelékařského personálu a ostatních zaměstnanců ve zdravotnictví.

K tomu by mohlo dojít kdy, pane premiére?

Petr Nečas
Chceme, aby tyto první změny probíhaly již v letech 2012 a 2013, to je jeden z hlavních motivů..

Tzn. sestry a další zdravotnický personál v roce 2012..

Petr Nečas
Ano, sestrám to dlužíme, protože teď si to vydobyli pouze lékaři, ale aby byli prostředky na zvýšení těchto platů, musíme jít těmito reformními změnami a právě reformní změny, které jsou teď v novele zákona o zdravotním pojištění číslo 48, tak jsou přesně tímto motivovány a jdou přesně tímto směrem. Co se týče důchodového systému, tak samozřejmě, že ten deficit byl primárně daný tím, že narostla nezaměstnanost, poklesla zaměstnanost, tím pádem i počet plátců odvodů na sociální pojištění a pokleslo také tempo růstu mezd v letech 2009 a 2010 a je tady ještě jeden problém, který je systémového charakteru a ke kterému by jsme se měli společně vrátit. Napříč politickým spektrem, protože u nás je ze sociálního, respektive důchodového pojištění placená i tzv. náhradní doba. Náhradní doby, což jsou doby, kdy ten plátce důchodového pojištění neodvádí důchodové pojištění, nicméně ta doba mu je započítávána do započtené doby v jeho penzi a u nás až jedna čtvrtina započtených dob penze, tak jsou právě tyto náhradní doby a u nás je to hrazeno až jedna šestina toho pojištění, jde na hrazení té náhradní doby, což prakticky není nikde v Evropě, čili úvaha o tom, aby to bylo nahrazeno nějakým jiným daňovým titulem, například z daně z přidané hodnoty nebo některých nepřímých daních, je podle mého názoru legitimní, správná a ....

Pardon, to předložíte?

Petr Nečas
A de facto ono se to dneska děje, ono se to děje, protože tím, že je vyšší výdaj na penze než je příjem z důchodového pojištění, tak je to kompenzováno z jiných daňových příjmů, je to nutný krok a podle mého názoru ta platba za ty náhradní doby musí být nějakým způsobem vydefinována.

Pane předsedo Sobotko?

Bohuslav Sobotka
Já mám pocit, že by pan premiér si měl přečíst vlastní důchodovou reformu, kterou vláda prezentovala, protože tam je to navrženo přesně naopak. Tam se z toho zvýšeného DPH a vláda se zavázala, že veškeré toto zvýšené DPH poskytne na tento účel, tak se z něho bude platit soukromé spoření u privátních důchodových fondů, nikoli schodek na průběžném účtu důchodového systému. Čili evidentní, je evidentní, že schodek se sanuje z jiných daní, ale rozhodně to není zvýšení DPH a rozhodně to nejsou nepřímé daně, tak jak tady o tom hovořil předseda vlády a v tom je ten problém vládní důchodové reformy. Ona investuje do soukromého spoření, ale vůbec neřeší dramatický schodek na důchodovém účtu.

Petr Nečas
Řeší.

Řecko a jeho zadlužení, jako předvolební strašák. I toho jsme byli svědky v loňské předvolební kampani. Především občanští demokraté a TOP 09 varovali, že v případě vítězství levice nastoupí Česká republika cestu řeckou. Rok poté jsou v zásadních ekonomických potížích i Portugalsko, Irsko a Španělsko. Evropská centrální banka, Mezinárodní měnový fond i Evropská komise mají obavy, že se dluhová krize může z Řecka rozšířit na nejméně dalších 5 zemí Eurozony. Vedle Irska a Portugalska, které už kvůli neúnosně vysokým tržním nákladům svých státních dluhopisů mají také dohodnutou mezinárodní finanční pomoc, by dluhová krize mohla zasáhnout také Belgii, Itálii a Španělsko. Vy už sami vidíte, jak se v posledních 6 letech vyvíjelo zadlužení Portugalska, Irska, Řecka a Španělska. Ve vztahu k jejich hrubému domácímu produktu. Řecko se loni v květnu stalo první zemí Eurozony, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula platební neschopnosti. Atény si od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu tehdy zajistili tříletý úvěr v objemu 110 miliard euro. To jsou bezmála tři státní rozpočty České republiky. Řecko ale nezvládá plnit podmínky, ke kterým se před přijetím úvěru zavázalo. Řecko podle všeho potřebuje další tříletou pomoc ve výši až 120 miliard euro. Z ní by na soukromý sektor mělo připadnout přibližně 30 miliard euro.

José Manuel Barroso, předseda Evropské komise,. 19.6.2011:
Pokud Řecko udělá, co je v jeho silách, Evropská unie to udělá také.

Nicolas Sarkozy, francouzský prezident, 19.6.2011:
Stejně jako němečtí přátelé si myslíme, že nový balík je nutný.

Angela Merkelová, německá kancléřka, 19.6.2011:
Ještě jednou opakuji, čím dřív to vyřešíme, tím líp.

Řecko přijetím další pomoci dostane delší čas, trhy se však obávají, že se tím stejně jen odkládá bankrot, protože země nebude schopna své obří dluhy obsluhovat. Je pane premiére, ČR připravena na tu variantu řeckého bankrotu tudíž zásadního otřesu eurozony, jako takové? Upřímně.

Petr Nečas
Upřímně, to se vždycky ukáže až ve chvíli, kdy se takový náraz objeví. Já jsem přesvědčen, že ano. Že samozřejmě nesmíme mít žádné iluze, že jakýkoliv takový otřes v eurozoně nebude mít dopad i do reálné ekonomiky. My jsme malou, velmi otevřenou a proexportně orientovanou ekonomikou. Která je velmi silně závislá na poptávce po našem zboží a našich službách právě v eurozoně…

Když tedy jste připraveni na bankrot Řecka, jako vláda. Jak by se měnily ty vládní plány v souvislosti se snižováním schodků státních rozpočtů, apod. co byste museli udělat jinak? Dojde-li k bankrotu Řecka?

Petr Nečas
Já musím říci, že v případě, že by došlo a pane redaktore, slovo bankrot je v EU zakázáno u státu, používá se restrukturalizace dluhu, reprofilizace apod. Bankrot je sprosté slovo.

Byť jsme ve státu EU, tak tady vládnete vy. Tudíž tady si můžete použít slovo bankrot.

Petr Nečas
U nás je svoboda slova. Takže ano, my také mluvíme spíš o státním bankrotu než o restrukturalizaci dluhu.

Co by se tedy dělo? Jak byste vládly, respektive dělali změny v ekonomice jinak?

Petr Nečas
Pokud by došlo k dalšímu otřesu v eurozoně, tak já jsem přesvědčen, že by a teď musím říci, že je to můj názor, jako Petra Nečase, že bychom museli klást ještě větší důraz na snižování schodků veřejných financí. Jinými slovy, ty schodky směrem k vyrovnaným rozpočtům, snižovat ještě razantněji, než je teď v konvergenčním plánu. Prostě proto, abychom se opravdu vyhli jakékoliv úvaze, že bychom se mohli stát součástí nějakého dominového efektu, který by postupně do sebe nabíral další země. Já bych tady připomenul…

O kolik by se urychlila…

Petr Nečas
To teď opravdu…

Ale snižovali byste rychleji…

Petr Nečas
Je to můj názor, že jako adekvátní reakce na podobný vývoj by byl ještě větší důraz na razantnější snižování veřejných, veřejných dluhů. S tím, že já bych chtěl velmi připomenout léta 2008 a 2009, kdy se tehdy…

Zase ta historie.

Petr Nečas
… ve finančních problémech, ale to je dobré, ten kdo se nepoučí z minulosti, tak je opravdu hlupák.

No, je otázka, jestli jsme se poučili. To bychom měli probírat…

Petr Nečas
V roce 2008 a 2009 některé nové členské země EU, jako bylo Maďarsko nebo Lotyšsko, se ocitly ve velkých ekonomických problémech a v té chvíli ty mezinárodní finanční trhy začaly reagovat trošku stádně. Oni všechny členské země včetně ČR začali, která měla veřejné finance relativně v pořádku, házet do jednoho pytle, jako problematické země, takže to je nesmírně nebezpečný jev, toto stádní chování finančních trhů. A proto my musíme dávat jednoznačně najevo, že jsme zemí, která chce konsolidovat veřejné finance, že chce snížit deficity veřejných financí, že chce dosáhnout vyrovnaných státních rozpočtů.

Pane předsedo Sobotko, jak byste se zachoval vy, jako premiér, pokud by došlo k bankrotu Řecka, což by otřáslo eurozónou včetně Německa, Francie?

Bohuslav Sobotka
Já si myslím, že je potřeba si uvědomit, jaké by to mělo důsledky a jakým kanálem by se ten bankrot Řecka přelil do reálné ekonomiky, na které my jsme jako ČR závislým. Bavíme se o Německé ekonomice. Bude záležet na rozsahu expozice německých bank, pokud jde o Řecké dluhopisy. Bude záležet na rozsahu expozice francouzských bank, pokud jde řecké dluhopisy. A jde také o to, zda by bankrot Řecka nějakým, nějaký divoký bankrot Řecka vedl k tomu, že se naruší fungování finanční infrastruktury v zemích, na kterých my jsme exportně závislý. Pokud by se v těchto zemích finanční infrastruktura narušila, pak ten důsledek bude ve zpomalení poptávky a bude ve zpomalení růstu české ekonomiky. A v takové situaci ještě zrychlovat snižování deficitu oproti konvergenčnímu programu nedává ekonomicky příliš smysl. Já se na rozdíl od pana premiéra domnívám, že po finanční krizi přece jenom ten tlak na ratingové agentury vedl k tomu, že ratingové agentury začaly více rozlišovat. A ČR v žádném případě není mezi zeměmi, které by spadaly do rizikového pásma, které jsou sledovány spolu s Řeckem a které jsou dávány do souvislosti s Řeckem. Nemluvě o tom, že tam se hovoří zejména o zemích, které jsou současně v dluhové, obtížné dluhové situaci a zároveň platí společnou evropskou měnou euro. Já se domnívám, že v takovéto situaci bude záležet na dopadu na reálnou ekonomiku. Na tempu zpomalení ekonomického růstu, který by toto doprovázelo a nedomnívám se, že by ČR byla v hledáčku ratingových agentur v souvislosti s tím, že dojde k řeckému bankrotu. A jenom ještě poslední poznámka. Já myslím, že ten hlavní problém je v tom, že Řecko se nikdy nemělo stát členem eurozony. Řekové prokazatelně a 2x se na to přišlo v uplynulých letech, prokazatelně falšovali statistiky. Na základě těchto statistik nadhodnotili nebo podhodnotili, nadhodnotili růst…

Pozdě bycha honiti, pane předsedo…

Bohuslav Sobotka
Ne, ne, ne, ne, ne. Já to jenom říkám proto, že to co se dnes děje není problém eura a existence společné evropské měny. Ono se to…

Teď to říkáte, teď to říkáte, protože vám, že vám vadí, že i Nečasova vláda není schopna v rámci své zahraniční politiky říci jasné slovo k integraci do eurozony?

Petr Nečas
No, to ne.

Bohuslav Sobotka
Já to říkám proto, že velmi často se u nás ve veřejné debatě směšuje problém – hrozícího bankrotu Řecka a existence společné evropské měny. A znovu opakuji, pokud by Řekové nefalšovali statistiky, pravděpodobně by neměli šanci, aby do eurozony vstoupili a ten jejich problém by dnes eurozonu v takovém rozsahu nepoškozoval nebo potenciálně neohrožoval. Ale ten recept pana premiéra si myslím, který zde uvedl, tzn., ještě zrychlit, zvýšit škrty, které budou mít negativní dopad na ekonomiku, to si myslím, že je zpochybnitelná reakce na případný řecký bankrot.

Pane premiére?

Petr Nečas
Já musím říci, že by skutečně, a to je korektní konstatování, záviselo, jakými konkrétními kanály by se předala ta krize do reálné ekonomiky. Zda např. krize některých bank, které v ČR mají své dcery, by se projevila např. na financování, na financování české ekonomiky. Na druhé straně, já když jsem mluvil o tom razantnějším snižování rozpočtových deficitů, tak teď musím říct jednu větu, kterou ale opravdu říkám sám za sebe. Není to postoj vlády nebo postoj ODS. Já jsem zastánce toho, aby klesala složená daňová kvóta, respektive, aby se nezvyšovala. Já si v takové krizové variantě dokáži představit, že např. cestou razantnějšího navýšení nepřímých daní by se v tomto případě, dočasně za cenu rychlejšího snížení schodku zvýšila složená daňová kvóta. Chci říci, že o tom jsem připraven diskutovat…

Tzn., co byste považoval za důležitější, za důležitější třeba daň z příjmů?

Petr Nečas
Ne, nepřímých daní, naopak.

Nepřímých.

Petr Nečas
Např. DPH by nebyla 17,5, ale dejme tomu 19 procentních bodů…


Tzn., že byste to…

Petr Nečas
Ale moment, tady opravdu mluvíme o krizové variantě. Nerozpitvávejme to do detailu, já jsem pouze řekl svůj osobní názor…

Takže připouštíte, že byste zvýšil víc daň z přidané hodnoty?

Petr Nečas
Já jsem pouze řekl svůj osobní názor, že v případě krize v eurozoně, která by se mohla přelít do reálné ekonomiky i na finanční trhy z hlediska důvěry v ČR. Tak bych prosazoval rychlejší snižování deficitu veřejných financí i za cenu dočasného mírného zvýšení složené daňové kvóty proti současnosti. A poslední věc, kterou bych chtěl říci. Ano, přistoupení k euru je jednoznačně krok, který musí mít své jasně definované ekonomické náklady a přínosy. Proto neplatí věta, kterou řekl pan Moravec, že Nečasova vláda není schopna. Nečasova vláda vědomě říká – my teď nechceme přistupovat k euru, nechceme stanovovat datum přistoupení k euru, protože zaprvé my nesplňujeme kvalifikační kritéria a zadruhé ten vývoj v eurozoně je přeci tak dramatický, tak dynamický za poslední rok, že nikdo nedokáže říci, jak bude eurozona vypadat za rok, za dva nebo za tři. Tzn., jít do temnoty, jít do neznáma, já bych považoval za strategickou chybu. Navíc se znovu opakuje, že přece jenom pružný kurz koruny opakovaně prokázal své výhody, z hlediska české ekonomiky. Čili to není tak, že bychom nebyli schopni, my vědomě říkáme, nebudeme stanovovat datum přistoupení k euru, protože nesplňujeme kritéria. A zadruhé, nevíme, jak eurozona bude vypadat. Je jasné, že to propojení s eurozónou je obrovské v ČR, 80 % našeho exportu směřuje do eurozony. Takže jakýkoliv dopad na euro má samozřejmě dopad i na naši ekonomiku. Nicméně já považuji v tuto chvíli za politicky a ekonomicky především prozíravější držet si nezávislou měnu a k euru případně v budoucnosti přistoupit až tehdy, až náklady na držení vlastní nezávislé měny, budou nižší, respektive vyšší, než náklady přistoupení k euro. Protože zase si nedělejme žádné iluze, přistoupení k euro bude mít své významné ekonomické náklady. Právě proto, že euro se spíše než ekonomickým projektem stalo politickým projektem. A proto ty náklady jsou tam veliké.

Pane předsedo, jen stručná reakce.

Bohuslav Sobotka
Já myslím, že je třeba vždycky zvažovat přínosy a náklady, které jsou s tímto spojeny a ty v čase budou odlišné, souhlasím. Ale dříve nebo později do ČR přestanou proudit zahraniční investice právě proto, že nebudeme členem společné evropské měny. A tu chvíli bychom rozhodně neměli promeškat. A pokud jde recept pana premiéra na rychlejší snižování deficitu zvyšování nepřímých daní, no to musíme skutečně odmítnout, jako sociální demokracie. Protože není možné zase ten problém vlády přenést na výdaje středně a nízko příjmových domácností. Zase aby to zaplatili střední vrstvy plošně tím, že se zase zdraží zboží a služby, které jsou zatížený daní z přidané hodnoty. Ten prostor existuje v daňové progresi a existuje ve zdanění firem.

Poslední část velmi stručně se bude týkat korupce. Škoda, že nám na ni nezbylo víc času. Kdybyste měl premiéru Petru Nečasovi položit jednu jedinou otázku, která se týká boje proti korupci, jak by ta otázka zněla, pane předsedo Sobotko?

Bohuslav Sobotka
Proč vláda teď změnila názor na listinné anonymní akcie, protože my jsme jako sociální demokraté 2x, možná i 3x předkládali návrh na to, aby se tento institut omezil. A zrušení anonymních akcií je významný nástroj proti boje korupci, protože řada těchto anonymních firem se účastní výběrových řízení, získává veřejné zakázky. Proč vaše pravicová koalice zamítla návrh sociální demokracie?

Pane předsedo?

Petr Nečas
A můžu i já položit?

Vy pak také položíte v souvislosti s korupcí. Ještě mezitím já položím pár /nesrozumitelné/ otázek…

Petr Nečas
Aby to nebyla, aby to nebyla jednosměrná cesta. My jsme se pokusili společně, vzpomeňme si před volbami v roce 2010 byl schválen napříč politickým spektrem zákon, který řešil problém anonymních akcií, který, ale přinesl více problémů, než užitku. Protože např. znemožnil celé řadě renomovaných firem se zúčastňovat veřejných tendrů. My jsme pro přijetí takové právní úpravy, která bude naprosto srovnatelná, např. s Německem nebo Rakouskem. Myslíme si, že to je ta správná cesta v podstatě použít analogie v některých západních zemích, protože není pravda, že antonymní akcie je něco, co prakticky nikde neexistuje. Existuje ve většině členských zemí, v drtivé většině členských zemí EU akorát v rozdíleném…

Tam jde jenom o způsoby…

Petr Nečas
Ano přesně, jde o tu regulaci a my jsme připraveni o té regulaci se bavit a naleznout regulaci, jak já říkám např., která by byla velmi podobná německému nebo rakouskému právu.

Kdy ten návrh předložíte?

Petr Nečas
Ten návrh bude předložen ještě teď v rámci projednávání návrhu zákona, který souvisí s přijetím občanského zákoníku, např. ze zákona, který bude nově definovat zákon o právnických osobách. Již tam by to mělo být obsaženo v rámci druhého čtení, to bude načteno…

Když jste byl, pane premiére, v tomto studiu s Jiřím Paroubkem, jako někdejším předsedou ČSSD, tak jste mluvil o zrušení supertendrů. Říkal jste, že tam jsou jisté pochybnosti, že ten tendr není průhledný. Proč dodnes ten tendr nebyl zrušen, naopak si vybírá auditorská firma, která má vůbec zjistit, jak velké jsou ony ekologické škody.

Petr Nečas
Můj velmi skeptický a ostražitý postoj vůči této veřejné zakázce nezmizel. Naopak je pořád tady a dokonce v některých aspektech umocněn…

Přesto jste ho nezrušil nebo vláda pod vaším vedením.

Petr Nečas
Protože by byly dopady z hlediska mezinárodních arbitráží. Je rozdíl tendr zrušit a vystavit republiku velkým arbitrážím v hodnotách možná desítky miliard korun. Anebo např. ten tendr nenechat dojít do stavu, kdy je vybrán konkrétní uchazeč.

Přesto ale to prodlužujete v čase?

Petr Nečas
Bylo to dáno rozhodováním Úřadu pro hospodářskou soutěž, který 2x rozhodoval o odvolání konkrétních firem a tím se to prolongovalo. Podle mého názoru více, než ministerstvo financí mohlo a mělo, podle mého názoru, ty doby měly být kratší a to rozhodování mělo být rychlejší.

Takže dojde ke zrušení toho tendru?

Petr Nečas
Já musím říci, že rozdíl zrušit tendr a teď mě netlačte do nějakého vyjádření na základě, kterého potom někdo vyvolá arbitráž proto ČR. Vzpomeňme si, že arbitráž typu Diag Human plyne s prominutím z jednoho a všichni mi to prominou to slovo, pitomého dopisu tehdejšího ministra zdravotnictví Bojara, takže…

Pak se k tomu přidali další ministři zdravotnictví typu Jana Stráského, kteří…

Petr Nečas
Ano, ano a další a další. A já to teď, ne já to teď nechci, já chci pouze říci, že všichni ústavní činitelé by ve vztahu k podobným kauzám, ať už je to Diag Human nebo teď třeba ekologický tendr, měli velmi vážit svá slovo, tak aby tato slova nebyla použita proti ČR a proti českým daňovým poplatníkům.

Pane předsedo Sobotko?

Bohuslav Sobotka
Platí, že my ten tendr nepokládáme za dobré řešení. Čili uvítáme každý krok vlády, který povede k tomu, že takovéto řešení zvoleno nebude…

Petr Nečas
Máme na to stejný názor.

Pane premiére nakolik, podle vás ještě i odrazem boje proti korupci, který dopadá na vládu, je ten páteční spor, který se týká vašeho místopředsedy ODS Pavla Drobila, kdy mezi sebou policie a státní zástupci, lidově řečeno válčí, kdo zastavil stíhání respektive vyšetřování kauzy Drobil. Protože podle Petra Lessyho, policejního prezidenta chtěla, podle všeho policie požádat o vydání Pavla Drobila ke stíhání.

Petr Nečas
Opět musím říci, že já respektuji nezávislost rozhodování orgánů činných v trestném řízení. Mohu pouze konstatovat, že policejní prezident ze zákona nemůže znát spis, on není v tomto případě, podle zákona o policii a podle trestního řádu není orgánem činným v trestným řízení a já jsem trošku na rozpacích z některých jeho výroků, ze kterých by se klidně dalo vyvozovat, že on si např. nepřeje stíhání případné stíhání pana ministra Bárty. To bylo jeho vyjádření v minulosti. A přeje si naopak stíhání jiného člena vlády. Takže já bych byl velmi rád, když by on zvolil poměrně uměřené formulace. Mimochodem, já jsem poskládal…

Promiňte, ale to říkal…

Petr Nečas
Dovolte mi říci poslední, poslední větu…

Ano.

Petr Nečas
Já teď mluvím o panu Lessym, vy jste se mě taky ptal na pana Lessyho a musím říci, že bych např. podstatně více přivítal jeho větší aktivitu v době, kdy se tady řeší potenciální problém kolapsu dopravy v celé ČR nebo ve velkých městech, kdy pan policejní prezident byl na dovolené. To opravdu bych tady očekával od něho větší aktivitu a jasnější slova.

Můžete tedy říci, co si myslíte o tom stavu, kdy policisté z protikorupční policie se tady hádají se státními zástupci…

Petr Nečas
Já musím říci, že to nevím, jestli se hádají. Já jsem zaznamenal…

Vy jste to nečetl, slova šéfa protikorupční policie…

Petr Nečas
Ano, já nevím, jestli si to samé myslí např. konkrétní policista, který ten případ šetřil. Já nevím a nesmím vědět, co je napsáno v konkrétním spise, zda tam něco, zda se to vyšetřování posunulo nebo neposunulo. Zda on pouze plní nějaký pokyn nebo neplní nějaký pokyn, to nevím já, mimochodem by to neměl vědět ani pan policejní prezident. A velmi bych se za tohoto stavu divil i nejvyššímu státnímu zástupci, aby na písknutí policejního prezidenta prostě konal některé kroky anebo naopak je nekonal.

Chtěl jste položit závěrečnou otázku Bohuslavu Sobotkovi, který bude odpovídat.

Petr Nečas
Určitě, určitě. Mě by také velmi zajímalo, kdy se sociální demokracie, když tak tepe vládu a vládní koalici, postaví čelem k některým korupčním kauzám, které jsou dneska šetřeny, jako je právě Mostecká uhelná, jako je privatizace ostravské OKD a jejich bytů. Ale např. i kroků, které dělal a dělá pan hejtmana Palas, když máte tak přísné měřítko na nás. Já bych vás chtěl velmi požádat, abyste stejně přísné měřítko měl i na vlastní členy. Já mohu říci, že když byl zaznamenán určitý telefonický rozhovor, ve kterém bylo mluveno např. o panu Drobilovi, pan Drobil odstoupil. Úplně podobný rozhovor byl zaznamenán o vašem hejtmanovi v jižních Čechách Zimolovi, kdy podobným způsobem ovlivňování zakázek mluvil jeho podřízený a pan Zimola dodnes zimoluje na hejtmanství. Zrovna tak pan Palas palasuje na hejtmanství,. Takže prosím měřme všem stejným metrem. Jinak je to opravdu pokrytectví, jinak sice drážděte vodu, ale sami pijete protikorupční víno.

To je dlouhá otázka. Pane premiére, kdybych takto kladl otázky, tak se nedostanete ke slovu. Pane předsedo Sobotko?

Bohuslav Sobotka
Já bych velmi rád rychle reagoval, ale nejprve. Já si myslím, že to, že jsou tady takové veřejné polemiky mezi policií, státním zastupitelstvím je prostě jenom další důkaz rozladu státu. Druhá věc, chtěl bych požádat pana premiéra, protože koalice už rok slibuje, že předloží návrh, kterým posílí nezávislost státního zastupitelství, soustavy státního zastupitelství. Přece by bylo dobře, kdybychom posílili pozici nejvyššího státního zástupce, tak aby tam byly eliminovány nebo eliminována hrozba nějakých politických tlaků. Už jsme si tady zažili kauzu Čunek, případ paní Vesecké. Proč vláda rok otálí? Čili předložte ten návrh zákona, my určitě podpoříme, jako sociální demokraté návrh na posílení nezávislosti státního zastupitelství. A pokud jde o konkrétní kauzy…

A odpověď?

Bohuslav Sobotka
Já myslím, že tam je důležité, aby policie jednala, aby do toho vyšetřování nikdo nezasahoval, a