Nebezpečné hobby, aneb kde hledat informace, když knihovna selže
Téměř každá ordinace, lékařský pokoj či sesterna má dnes ve svém vybavení počítač. Jeho použití je dnes úzce vázáno na internet, nejeden lékař po tomto nástroji při své praxi rád sáhne. Nejen při hledání kontaktů na jiná pracoviště, ale i při hledání informací užitečných při léčbě pacienta se k vyhledavačům s vírou obracíme. Existuje mnoho portálů nabízejících informace, ať už zadarmo, či za poplatek. Některé nemocnice svým lékařům přístup k takovému zdroji informací platí se snahou zvýšit kvalitu péče v jejich zařízení. Co když ale i tyto pokladnice rad mlčí? Kam pro radu potom?
E. De Groot (Wezep, Nizozemsko) ve své kazuistice představené jako součást interaktivní pediatrické sekce na ERS v Mnichově ukázal, kde všude by se kýžené informace měly hledat. Nejen proslulé medicínské vyhledavače umějí poradit. Jak byste si v tomto případě poradili vy?
Na nizozemskou kliniku byla akutně přivezena čtyřčlenná rodina se stejnými akutně vzniklými příznaky. Hlavními symptomy byla hypotenze, zvracení a horečka. Otec rodiny (37 let) čistil své akvárium, přesněji kameny se zbytky koralitů. Ponořil kameny do vařící vody, z hrnce se však linul výrazný zápach a po chvíli muž začal cítit pálení v nose, bolest hlavy a celkovou slabost. V té samé chvíli se v místnosti o kus dál vyskytoval zbytek rodiny, který začal pociťovat obdobné problémy.
Po přijetí do nemocnice byly provedeny podrobné analýzy stavu, který připomínal akutní otravu. Laboratorně byla prokázána u všech čtyř pacientů leukocytóza v krevním obraze, zvýšené CRP, rentgenové snímky plic však byly bez patologického nálezu, EKG pouze se sinusovou tachykardií. Nizozemští lékaři se s podobným stavem ještě stejně jako většina lékařů na světě nesetkali. V dostupné literatuře a webových lékařských zdrojích nenašli vysvětlení vzniklých symptomů. Nakonec však pomocí nejpoužívanějšího veřejného vyhledavače Google našli obdobný případ akvaristy, který po čištění korálů pociťoval obdobné příznaky. Po inhalaci par vzniklých při vaření korálů začal pociťovat dušnost, tlak na hrudi a bolest svalů. Tehdy byl jako noxa identifikován palytoxin, který produkoval korálnatec, jenž byl v hrnci vařen.
Palytoxin je druhá nejjedovatější látka na světě, je produkován mnoha druhy mořských živočichů. Nejedná se o protein, je to velice složitá uhlíková sloučenina. Poprvé byl palytoxin izolován v roce 1971 na Havaji z korálnatce, kterému se přezdívá „Limu make o Hana (Řasa smrti z Hany)“. Mechanismus účinku tkví ve vazbě na NaK‑ATPázu, činí ji pasivně prostupnou pro ionty, tím mění vlastnosti buněčné membrány a funkci buněk.
Nejvíce případů otravy bylo spojeno s pozřením ryb, inhalace jako možný mechanismus otravy nebyl do nedávné doby v odborné literatuře popisován. Po požití se objevuje kovová chuť v ústech, nauzea, zvracení, průjem, letargie, svalové spazmy, cyanóza, respirační potíže. Případy spojené s inhalací s sebou nesou podobné symptomy, navíc se přidávají příznaky spojené s obstrukcí dýchacích cest, pískoty, hyposaturace. Léčba je symptomatická, není známo žádné antidotum palytoxinu; u zatím popsaných případů inhalace nebyly následky fatální a příznaky brzy vymizely. I u čtyř nizozemských pacientů byla úzdrava plná, po dvou dnech byla celá rodina propuštěna domů.
Dnešní doba poskytuje lékařům široké zdroje odborných informací, jak však výše zmíněný případ dokazuje, nelze se spoléhat na jejich vševědoucnost. Někdy musíme sáhnout i k běžným, veřejností používaným vyhledavačům, jež poskytují mnohdy informace sice neověřené, ale zato z širokých zdrojů.
Zdroj: Medical Tribune