Neberete léky? U mne končíte...

Minulý týden ČLK oznámila, že se bude snažit prosadit opatření, které by umožnilo lékařům vyřadit z kartotéky nespolupracujícího pacienta.

Komora navrhuje doplnění § 48 zákona o zdravotních službách, ve kterém by bylo uvedeno, že „poskytovatel může ukončit péči o pacienta v případě, že je závažným způsobem narušen vztah důvěry mezi ním a pacientem. Ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta. O ukončení péče vydá lékař pacientovi písemnou zprávu, ve které je uveden důvod ukončení, ve zprávě též popíše příčiny, které ho k tomuto postupu vedly.“

Nedodržování léčebných pokynů

Spory mezi lékaři a pacienty nejsou podle ČLK tak časté. Proč tedy tyto zákonnou úpravu komora navrhuje? „Většina pacientů jsou slušní lidé, kteří mají zájem se léčit a snaží se respektovat doporučení svých lékařů. Existují však výjimky. Pacienti, kteří doporučení odmítají a lékaři lžou. Lékař pak těžko může přebírat odpovědnost za zdravotní stav pacienta, který se léčit odmítá,“ poznamenává Milan Kubek.

S návrhem České lékařské komory souhlasí také Jana Petrenko z Koalice pro zdraví.

„Jenom ve vyjimečných případech s předem jasně nastavenými mantinely. Osobně znám konkrétní případ, který tento problém ilustruje. Paní, která je obézní a má následkem toho těžké zdravotní potíže, nejenom dlouhodobě ignoruje doporučení lékaře na snížení hmotnosti, ale je to podle ni hlupák, který ji neumí léčit. A podle toho se taky chová. Pokud je zřejmé, že spolupráce mezi lékařem a pacientem je destruktivní a nedá se změnit, pak je lepší, pokud je takový vztah ukončen,“ odpovídá Petrenko na dotaz MT.

Vyhrožování lékařům

Prezident ČLK jmenuje i velmi vážné případy, kterými se museli zabývat právníci komory.

„Například, když se pacienti  vyhrožováním domáhají neoprávněných výhod nebo požadují po lékaři vystavení nepravdivých posudků či potvrzení o pracovní neschopnosti. Ani v takto extrémních případech dnes lékaři nemají právo takové desperáty ze své kartotéky vyřadit. Několikrát se například stalo, že pacient svého lékaře fyzicky napadl, věc šetřila policie, ale lékař o daného pacienta přesto musel dále starat, neboť pacient lékaře změnit odmítal. Víme i o případu psychiatra, kterého pacient pobodal. Za tento trestný čin dostal ochranné léčení, protože jednal v nepříčetnosti, a když se vrátil z ústavu, vracel se opět do jeho péče a lékař ho vlastně nemohl odmítnout. Nebo pacient zamilovaný do mladé lékařky, která měla rodinu, a bylo jí to nepříjemné, si denně vymýšlel nejrůznější zdravotní obtíže, stále ji navštěvoval a snažil se navázat přátelský či milostný kontakt a ona se ho nemohla zbavit,“ uvádí Milan Kubek.

Drazí a časově nároční pacienti

Nové opatření by ale mělo mít i podle samotných lékařů jasná pravidla a obsahovat pojistky proti nepoctivým kolegů. Praktický lékař Cyril Mucha v České televizi upozornil: „Lékař má například drahého pacienta a aby ušetřil, tak ho vyřadí z kartotéky. Určitě by nějaká brzda nebo nějaká pojistka měla být.“

Prezident ČLK Milan Kubek na tyto námitky odpovídá: „Lékař bude muset písemně své rozhodnutí o vyřazení pacienta zdůvodnit. A právě tuto povinnost považujeme za dostatečnou pojistku společně s ustanovením, že ukončením péče nesmí dojít k bezprostřednímu ohrožení života nebo vážnému poškození zdraví pacienta. Navíc zdravotní pojišťovna má povinnost zajistit pacientovi jiného lékaře. Pacienti, kteří nemohou najít lékaře, by se měli v takové situaci obracet právě na svoji pojišťovnu.“

Objektivní důkaz o nespolupráci?

Je otázka, jaké okolnosti by měly být brány jako důkaz nedodržení léčby. Podle ČLK nedodržování doporučené léčby ze strany pacienta samozřejmě posoudí daný ošetřující lékař, který tuto skutečnost zaznamená do zdravotní dokumentace a předá dotyčnému pacientovi. „Pacient má podle Úmluvy o lidských právech a biomedicíně právo odmítnout léčbu navrženou lékařem, který však v takovém případě nemůže nést zodpovědnost za další osud pacienta,“ poznamenává prezident ČLK.

Zástupci pacientských organizací však poukazují na nedostatky chystaného opatření. „Nejsem si jistá, jak bude objektivně doložitelné, že pacient nechce spolupracovat,“ odpovídá na dotaz MT Mgr. Daniela Bláhová předsedkyně organizace Roska Praha, které sdružuje pacienty s roztroušenou sklerózou a dodává:

„Ze zkušeností našich pacientů vím, že někdy pacient odmítá léčbu z ekonomických důvodů. Lékař pacientovi nabídne léky, které jsou buď s velkým doplatkem nebo léky, které pojišťovna nehradí vůbec, protože jsou zatím třeba v nadějné experimentální studii. Mnozí pacienti jsou v ordinaci v určitém stresu, neumí se lékaře ptát nebo mu oponovat. Častokrát pacient podepíše lékaři papír, aniž by přesně věděl, k čemu se vlastně zavazuje, a srovná si to v hlavě až doma. Pak může lékař brát takový počin pacienta jako nedodržení léčby. A to se netýká pouze lidí s roztroušenou sklerózou. Proto bych se takového opatření spíše obávala,“ míní předsedkyně organizace Roska Praha.

Iva Bezděková, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz