Národní kardiologický informační systém odhalil varovné trendy
Ve výskytu jednotlivých onemocnění oběhové soustavy jsou velké rozdíly mezi regiony, přičemž nejnižší výskyt akutních infarktů myokardu zaznamenává Praha a Brno. Hospitalizační mortalita u akutního infarktu myokardu poklesla v České republice mezi lety 2010 a 2018 dle dat Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) z 9,4 na 7,1 procenta. Čtvrtina kardiologů je ve věku přes šedesát let…
To je jen pár příkladů z mnoha poznatků z nového Národního kardiologického informačního systému (NKIS), který 11. září představili první místopředseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Miloš Táborský, Ph.D., MBA, FESC, a prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR v Poslanecké sněmovně za účasti předsedkyně sněmovního zdravotního výboru prof. MUDr. Věry Adámkové, CSc.
„Díky Národnímu registru kardiovaskulárních onemocnění máme přesná data o všech subsegmentech kardiovaskulární péče. Známe vývoj počtu hospitalizací, mortality a dalších zásadních ukazatelů,“ uvádí prof. Táborský. „Chceme se kvalitou dat přiblížit skandinávským zemím, které umějí predikovat náklady, analyzovat budoucí potřeby léčby a využívají tato data k efektivní prevenci a zlepšení zdravotního stavu společnosti,“ dodává.
NKIS stojí na platformě Národního zdravotnického informačního systému (NZIS), který spravuje ÚZIS a který obsahuje mimo jiné i data o zdravotních službách vykázaných zdravotním pojišťovnám. Registr pokrývá všechny pacienty v systému veřejného zdravotního pojištění, umožňuje hodnotit epidemiologii nemocí oběhové soustavy i spočíst dostupné kapacity poskytovatelů.
Zástupci kardiologů dostali s novým informačním systémem a jeho podrobnými daty do ruky argumenty pro vyjednávání se státní správou a zdravotními pojišťovnami o zajištění dostupné péče. Z tohoto pohledu ukazují dostupná data na několik rizikových signálů. Například celkem čtvrtina lékařů v oboru je starší než 60 let. Mimo velká města se také ukazují možné problémy s dostupností kardiologických ambulancí. Jak citovala ČTK profesora Duška, kardiologů celkově není v České republice málo, problém je s jejich nerovnoměrným rozložením. Data v informačním systému jsou velmi čerstvá. I do budoucna mají být pravidelně k dispozici v létě údaje za předchozí rok. Sesbíraná čísla bude Česká kardiologická společnost postupně zveřejňovat pro využití všem zájemcům.
Akční plán prevence. Podložený daty
Jak mohou data z nového informačního systému zlepšit zdraví obyvatel, naznačuje jedna aktivita, které se aktuálně věnují zástupci České kardiologické společnosti. Ti totiž jednají se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR o motivačním programu pro zlepšení prevence kardiovaskulárních onemocnění. Díky NKIS mohou určit cíle a kontrolovat, jak se je daří naplnit.
„Všichni víme, že primární i sekundární prevence kardiovaskulárních chorob je v České republice nedostatečná. Ve spolupráci s oběma odbornými společnostmi praktických lékařů, s odbornou internistickou společností, kardiologickou společností a se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou vytváříme motivační program pro lékaře i pro pacienty na posílení kardiovaskulární prevence v rámci programu VZP Plus,“ popisuje prof. Táborský. „Snažíme se bonifikovat naplnění seznamu preventivních vyšetření, která směřují k záchytu kardiovaskulárních onemocnění a snížení rizika, ale také vkládání dat do registru, abychom měli plošný přehled o kardiovaskulárním stavu populace. Na základě zjištěných hodnot základních vyšetření bude muset pro získání bonifikace proběhnout aktivní odezva na výsledky. Pokud je například pacientovi zjištěna dyslipidémie, musí být zahájena léčba statiny a sledování,“ uvádí prof. Táborský.
Bonifikační projekt sestavený Českou kardiologickou společností dostal jméno Akční plán kardiovaskulární prevence, zaměřit se má zejména na snížení mortality na srdeční selhání, cévní mozkovou příhodu a komplikace hypertenze a diabetu. Ambice má projekt nemalé. „Celý systém opatření primární i sekundární prevence povede v horizontu deseti let ke snížení mortality blížícímu se pěti procentům. To není málo. Kardiovaskulární onemocnění jsou stále zabijákem číslo jedna v České republice,“ říká prof. Táborský. Dosáhnout cílů se má prostřednictvím odměn pro praktické lékaře, ale i pro pacienty. Praktičtí lékaři by v programu měli za úkol preventivně vyšetřit dostatečné množství svých pacientů.
Řádově by naplňování akčního plánu podle prof. Táborského stálo zdravotní pojišťovny desítky milionů korun. S projektem se v srpnu seznámila i správní rada Všeobecné zdravotní pojišťovny. „Jakákoli prevence ke snížení dopadů kardiovaskulárních onemocnění je chvályhodná,“ uvedla prof. Adámková, předsedkyně správní rady VZP.
Zdroj: MT