Národní diabetologický registr jako pilotní projekt ÚZIS

Účinnost a efektivnost terapie i její plánování jsou závislé na dostupnosti spolehlivých dat. K tomu by měly sloužit Národní zdravotní registry Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). V českém zdravotnictví již po mnoho let funguje Národní onkologický registr, který je vzorem pro ostatní státy EU, a jeho „otec“ doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., současný ředitel ÚZIS, se snaží o to, aby byla data dostupná nejen pro jednotlivé obory a diagnózy, ale i pro všechny segmenty zdravotní péče. Bez přesných dat nelze hodnotit, ale ani plánovat. Zdravotnictví neřídí „všemocná síla trhu“; je nutné se zabývat „detaily“, kolik nemocných s určitou diagnózou čerpá zdravotní péči, jaké jsou náklady na tuto péči (v různých zdravotnických zařízeních) a na základě reálných dat pak alokovat potřebné zdroje do systému českého zdravotnictví. Diabetologický registr má šanci stát se průkopníkem.

Národní diabetologický registr začne fungovat v roce 2017 a podrobně zmapuje situaci u diabetu 1. i 2. typu. Z jeho dat vyplyne, v kterém kraji je nejvíce diabetických pacientů, jakým způsobem se léčí a s jakými výsledky. Neméně důležitým výstupem registru bude i to, kolik se za léčbu z prostředků veřejného zdravotního pojištění zaplatí i kolik se vydá na léčbu komplikací nedostatečně kompenzovaného diabetu.

„Nyní víme, že nejvíce pacientů s komplikacemi diabetu je na severu Čech. Nevíme však, jací jsou to pacienti a jak se léčí. Pokud nám registr v pravidelných intervalech poskytne data o léčbě a komplikacích v jednotlivých regionech, budeme vědět, kam zacílit odborné semináře či preventivní programy. Získáme přesná data,“ říká profesor Milan Kvapil.

Zdroj dat pro všechny současné i budoucí registry získal zázemí v novele zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, který umožňuje zdravotním pojišťovnám sdílet anonymizovaná data s registrem pod správou ÚZIS.

„Bez kvalitních dat nejsme schopni zhodnotit stav péče o pacienty a náklady s ní spojené. Data od zdravotních pojišťoven nám pomohou sledovat dostupnost léčby v regionech, umožní nám předpovědět, kolik péče a kde bude za několik let třeba. Zdravotní systém se na pacienty může lépe připravit, posílit dostupnost v místech, kde chybí. Díky registru budeme umět naplánovat preventivní programy a dobře je vyhodnotit,“ vypočítává výhody doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel ÚZIS.

Do nedávné doby byla data shromažďována na základě „ručních“ výkazů a hlášení jednotlivými lékaři, což představovalo nesmírnou administrativní zátěž. Šlo však o duplicitní aktivitu, protože přesná data vlastní zdravotní pojišťovny – plátci zdravotní péče. V zájmu všech lékařů a zdravotnických zařízení je poskytnout zdravotním pojišťovnám data o výkonech a léčbě pacientů. Bez tohoto hlášení by nedostali zaplaceno za svou práci. Data tu tedy jsou. Nyní je nutné jen zajistit, aby se v anonymizované podobě dostala do Národních zdravotních registrů (NZIS), které spravuje státní instituce ÚZIS.

„Registr odhalí slabá místa v systému. Nesmí však dojít k navýšení administrativní zátěže lékařů,“ doplnil doc. Dušek.

Podle profesora Milana Kvapila by registr mohl přinést i argumenty pro širší zavedení nových terapeutických modalit. Náklady na léčbu diabetu v ČR tvoří podle odborníků minimálně deset procent celkových nákladů na zdravotní péči. Většina peněz však směřuje na léčbu komplikací diabetu.

Zdroj: