Náklady demence pro ekonomiku se zdvojnásobí, ukazuje britská studie
Podle zprávy Centra pro ekonomiku a výzkum (CEBR) se do roku 2030 počet lidí, kteří předčasně opustí trh práce z důvodu demence nebo kvůli péči o osobu s demencí, v Anglii zvýší z 83 000 na 140 000. Náklady ztracených pracovních hodin v důsledku demence by se měly v tomto období zvýšit z 1,6 miliardy na tři miliardy liber. S tím, jak populace stárne a zvyšuje se věk odchodu do důchodu, bude mít rostoucí prevalence demence stále větší dopad na trh práce a ekonomiku. Počet lidí s demencí by se měl v Anglii do 2030 zvýšit na téměř 1,1 milionu.
Náklady by však nemusely být tak vysoké. Pokud by zaměstnavatelé zvýšili zaměstnanost pečujících o lidi s demencí do roku 2030 o pouhá dvě procenta například tím, že jim nabídnou flexibilní pracovní podmínky, udržení těchto kvalifikovaných a zkušených pracovníků na trhu práce by podle uvedené studie přineslo úspory ve výši 415 000 liber. V roce 2014 v Anglii podle uvedené studie ukončí svou práci z důvodu péče o osobu s demencí 50 000 pečovatelů. Dalších 66 000 bude muset provést změny ve stávajícím úvazku a pracovních podmínkách. Public Health England (PHE) a Alzheimerovská společnost, které zpracování studie zadaly, nedávno zahájily kamapaň „Dementia Friends“. Vyzývají zaměstnavatele, aby přizpůsobili své pracovní podmínky a podpořili rostoucí počet osob zasažených touto nemocí. Podniky v Anglii již začaly důležitost tohoto problému vnímat a jsou ochotné učinit společnost a zaměstnavatele přátelštějšími lidem s demencí a těm, kteří o ně pečují (dementia‑friendly).
Organizace pečujících, kteří usilují o to, aby péče měla místo v našich uspěchaných životech, tyto kroky vítají. Podle jejich údajů pečující tráví péčí o člověka s demencí v průměru 28 hodin týdně. Polovina z nich při tom současně pracuje. Zaměstnaní pečovatelé stráví v průměru 18 hodin týdně péčí nad rámec své běžné pracovní doby.
Celkové náklady v ČR lze jen odhadovat
V České republice bylo podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vypláceno ke konci roku 2013 celkem 558 invalidních důchodů z důvodu diagnózy demence, z toho v 82 % případů se jednalo o invaliditu 3. stupně. Průměrná výše invalidního důchodu ve třetím stupni v roce 2012 byla 10 141 Kč (pro ženy 9 596 Kč). Průměrná výše důchodu v druhém stupni činila 6 714 Kč, resp. 6 021 Kč ve stupni prvním. Roční náklady důchodového pojištění na jednu osobu s demencí tak činí zhruba 120 000 Kč. U uvedeného počtu 450 osob opouštějících trh práce v důsledku invalidity na základě diagnózy demence tak činí náklady téměř 55 milionů korun ročně. Průměrný věk příjemce invalidního důchodu ve třetím stupni v roce 2012 byl 50 let pro muže a 48 let pro ženy.
Ekonomické ztráty a náklady spojené s demencí jsou pochopitelně mnohem vyšší a budou nadále růst. V uvedených číslech nejsou zahrnuty ztráty v důsledku výpadků plateb pro důchodový a zdravotní systém, daňový systém, ztráty pro podniky a náklady na léčbu a zdravotní a sociální služby, popř. další výdaje. A zejména náklady, které nesou neformální pečující a uvedené systémy z důvodu jejich snížené účasti na trhu práce. Jejich práce navíc není „honorována“, odhlédneme‑li od příspěvků na péči. Přesná data o počtu pečujících o osoby s demencí a dopadech na zaměstnavatele a ekonomiku však v Česku chybějí.
(Pozn. red.: v této souvislosti je potřeba dodat, že přesné údaje o celkovém počtu osob s demencí v České republice nejsou k dispozici, nicméně podle odhadů jí v současnosti trpí asi 300 000 lidí. Její těžká forma se vyskytuje u zhruba 120 000 obyvatel a ročně jich přibývá přibližně 20 000. Odhaduje se, že v České republice ovlivňují lidé s demencí osudy dalších 200 000 osob, které o ně pečují.)
Podle zprávy WHO z roku 2010 byly celosvětové náklady spojené s tímto onemocněním odhadovány na 604 miliard USD. Předpokládá se, že náklady na toto onemocnění přitom porostou rychleji než prevalence demence, a proto je důležité, aby jednotlivé země byly připraveny na sociální a ekonomické důsledky spojené s tímto onemocněním. Nejen v Anglii, ale i v České republice se tedy celé společnosti vyplatí, pokud bude více „dementia‑friendly“ a pokud umožní plnoprávné zapojení nemocných a pečujících do společnosti a nabídne jim podmínky pro to, aby přes tuto závažnou diagnózu mohli zůstat co nejdéle aktivní na trhu práce a produktivní. Jejich zdravotní stav se sociální aktivitou zlepší, dopad a průběh nemoci zpomalí a spotřeba zdravotních a sociálních služeb se tak proporčně tomu sníží nebo oddálí. Do větší vstřícnosti a respektu k demenci a nemocným se tedy rozhodně vyplatí investovat všem.
Zdroj: Medical Tribune