Nadstandard? Už je

Příběh první: Gynekologie aneb zaplaťte si za objednání. Pětatřicetiletá Jana Kamínková potřebovala gynekologa. Její lékařka zemřela a kartotéku převzala Dagmar Váchová. A okamžitě se objevila novinka – smlouva o poskytování nadstandardní péče. Když pacientka zaplatí tisícikorunu ročně, získá řadu "výhod": recepty poštou, výsledky e-mailem a možnost objednat se na konkrétní hodinu. "Papír jsem asi jako jediná nepodepsala. Takže teď čekám na prohlídku hodiny," svěřuje se pacientka z Prahy 5. Proč by měla platit právě za objednání, jí nikdo nevysvětlil. Stejně jako jí neodpověděla lékařka ani TÝDNU.

Příběh druhý: Chcete trpět kratší dobu? Dejte sponzorský dar. Šestašedesátiletá Anastázie Kvapilová potřebovala před lety umělý kyčel. Ve zlínské nemocnici by ale čekala až čtyři roky. Zavolala proto do Olomouce. "Na sále jsem byla za tři měsíce. Musela jsem ovšem poslat sponzorský dar dvacet tisíc," vzpomíná seniorka na výměnu před sedmi lety. Platby nelituje, bolest prý byla k nevydržení. Příběh třetí: Běžné plomby nevedeme. V zubařském křesle seděla sotva čtvrt hodiny, a když slezla dolů, lékař jí oznámil, že zaplatí čtyři stovky. "Byl to malý kaz, platím si pojištění, proto mě překvapilo, že mu mám dávat peníze," říká Jitka Malíková z Brna, kam se přistěhovala před rokem. Hledala zubaře, který má smlouvu s pojišťovnou. Tak jako její předchozí lékař – a u toho za obyčejnou tmavou plombu nikdy neplatila. "Měli bychom dávat plomby na pojišťovnu, ale jsou nekvalitní. Pokud ji někdo opravdu chce, může jít jinam," vysvětlil lékař dívce.

Podle ministra Leoš Hegera je podobná praxe bohužel běžná. V šedé ekonomice se ztrácí na pět procent peněz ze zdravotnictví, to je asi čtrnáct miliard korun. Většina výdělečných "metod" je přitom nelegálních. "Navíc inkasovat peníze za to, že se objednáte na konkrétní dobu do ambulance, je nehoráznost a jasné porušení práv pacientky," komentoval chování gynekoložky z příběhu a dodal: "Ať si pacientka stěžuje tam, kde je lékařka registrovaná, tedy na krajském úřadě."

Podle právníka sdružení Platforma zdravotních pojištěnců Ondřeje Dostála se lékařka dopouští dokonce podvodu. "Pokud je to zorganizováno tak, že je pacientka pojištěncem, a přesto se k lékaři bez placení nedostane, mělo by se to hlásit na zdravotní pojišťovnu," domnívá se. Lékařka podle něho jedná protiprávně a vystavuje se široké škále sankcí. "Takové jednání totiž naplňuje znaky trestného činu podvodu," říká Dostál.

Pacienti raději mlčí

Jenže pacienti většinou mlčí. Třeba předseda České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák se zatím se stížností nesetkal: "Nikdy jsem se nesetkal se stížností od pacientky, že není spokojená s péčí, protože ji podmiňují zaplacením poplatku." Lidé se prý neobracejí ani na ministerstvo zdravotnictví či lékařskou komoru. Přitom jak se v posledních dnech ukazuje, pacienti by měli být naopak stále více ve střehu. Ani v lednu totiž možná žádné nadstandardy nebudou – ač je sněmovna schválila a zákon vejde v platnost za čtvrt roku.

"Je možné, že placení bude stále nelegální," přiznává šéf zdravotního výboru sněmovny Boris Šťastný (ODS). V zákoně, který v lednu připlácení dovolí, totiž nadstandardy vyjmenovány nejsou. Norma obsahuje jen konstatování, že "pacient bude mít zdarma nárok na ekonomicky nejméně náročnou péči". A vyhláška se seznamem nadstandardů, která měla zákon doprovázet a vnést do placení jasno, je v nedohlednu.

Podle ministra Hegera sice na prvních návrzích intenzivně pracují jednotlivé odborné lékařské společnosti, ty ovšem už otevřeně přiznávají: nestíháme. Seznam placených materiálů a výkonů prý možná dodají až za rok. Takže spustit změny už od příštího roku, jak se plánovalo, se nestihne. Lékaři se totiž nedokážou jednoznačně shodnout, jaká léčba by měla být placená. Přestože jim dalo ministerstvo zdravotnictví jasné vodítko: zpočátku vyberte jen pár materiálů, u kterých nejde o zdraví pacienta, ale jen o jeho vyšší komfort.

Víkend jen pro blázny

Během minulého týdne tak padaly jen velmi obecné návrhy typu "zavedeme placení za odbornost či za operace o víkendech". "Lidé by si měli připlácet, chtějí-li, aby je operoval primář. Další možností by byly poplatky za operace o víkendu – to pokud chce mimořádně vytížený člověk zákrok ve dnech volna, aby se mohl rychle vrátit do práce," navrhl například přednosta kliniky v Motole Tomáš Trč.

Naopak odmítl připlácení v dětské medicíně. "Připlácení za konkrétního odborníka je rozumné. Ale to, že by někdo platil za operaci o víkendu? O víkendu by se nechal operovat jen blázen a jen pitomec by za to ještě platil!" dokládá nejednoznačnost názorů odborníků šéf České lékařské komory Milan Kubek. Ve dnech volna je v nemocnicích provoz omezený, jakákoli komplikace pak může být pro pacienta osudnou.

Připojištění na luxus

Jednotný recept přitom nenajdou lékaři ani za hranicemi Česka. Zdravotnictví totiž funguje v každé zemi jinak. Až na jednu věc: pacienti prakticky nikde neplatí lékařům "na dřevo", a kdo chce luxus, platí si připojištění. "Třeba v Rakousku existují kromě placených výkonů také takzvané třídy pojištění, které výdaje za nadstandardní péči pokryjí. Můžete mít jen základní pojištění, nebo pojištění vyšší třídy – pak máte nárok třeba na výběr konkrétního lékaře při operaci či lepší ubytování," uvedl jako příklad Kubek.

Na nový typ pojištění se chystá i Česko, nejspíše zavede takzvané nominální pojištění, jako v Nizozemsku. Skládá se z pevně dané sumy stejné pro všechny klienty pojišťovny a částky, kterou platí jen pracující – podle výše příjmu. "Kombinované pojistné s rovnou sazbou už jsme doporučili vládě," potvrdil Miroslav Zámečník z Národní ekonomické rady vlády. Pojišťovny přesto žádné plány netvoří. Dokud není nadstandard definován, není proč.

Veronika Rodriguez

TÝDEN
---

Za co se bude připlácet?

Ministr zdravotnictví Leoš Heger (na snímku) sice nadstandard protlačil, ale seznam nadstandardních výkonů nesestavil. Existují jen návrhy odborníků, co by do něho mělo patřit.

Chirurgie. Nové metody (endoskopické či robotické operace – každá operace bude hrazena jedním paušálem a všechno navíc bude nadstandard. Pravděpodobný scénář: pojišťovna uhradí 60 procent nákladů spojených s výkonem, pacient doplatí zbylých 40 procent a pokryje také přiměřený zisk (dalších zhruba 10 až 20 procent). Někteří lékaři ale nesouhlasí se zpoplatněním robotických operací onkologických pacientů, protože jde o zvýšenou bezpečnost pacienta, nikoli o jeho zvýšený komfort. Například při operaci prostaty (předpokládaný doplatek 50 000 korun) robot zvýší pravděpodobnost, že pacient nepřijde po operaci trvale o potenci. Do seznamu by mohly patřit i speciální cévní protézy (předpokládaný doplatek pacienta: 5000 Kč i více), či odstranění křečových žil laserem (předpokládaný doplatek 8000 Kč).
Kožní. Vypalování bradavic dusíkem (předpokládaný doplatek: 100 Kč). Zmrazení je podle lékařů drahé, přitom je možné odstranit bradavici ostrou chirurgickou lžící.
Ortopedie. Odlehčená sádra na ruku (předpokládaný doplatek 400 Kč) či na nohu (500 Kč), standardem by byla obyčejná bílá sádra.
Lepší kyčel (předpokládaný doplatek 20 000 Kč i více podle typu a materiálu).
Gynekologie. Císařský řez na přání rodičky (předpokládaný doplatek 3000 Kč).
Oční. Lepší čočky (předpokládaný doplatek až 30 000 Kč).

Zdroj: TÝDEN