Na všeobecnou sestru by měl studovat dvojnásobek lidí

České zdravotnictví potřebuje, aby školy přijímaly ke studiu oboru všeobecná sestra dvakrát více uchazečů než dnes. Jinak se počty aktivních všeobecných sester budou v příštích letech a desítkách let proti současnému stavu dramaticky snižovat. Vyplývá to z analýz, které v rámci společného projektu vytvořily týmy Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice a Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické s podporou Technologické agentury ČR.

Nejhorší scénář vede v roce 2050 k nedostatku 35 000 všeobecných sester proti stávajícímu stavu, kdy je zhruba 80 000 všeobecných sester. Nastalo by to v případě, že se počty studentů přijímaných na obor všeobecná sestra nijak nezvýší a zůstanou na dnešních zhruba 2 600 ročně. A zároveň za předpokladu, že by se poptávka po zdravotních službách za příštích třicet let zvýšila celkem o osm procent.

Aby tento propad v počtu aktivních všeobecných sester nenastal, a naopak aby se udržel stávající počet všeobecných sester vzhledem k jejich mírně rostoucí potřebě, musely by školy začít přijímat do prvních ročníků vyšších odborných a vysokých škol na tento obor 5 200 studentů ročně. Tedy více než dvojnásobek stávajícího počtu.

Za tím, že experti očekávají nárůst poptávky po zdravotních službách, je stárnutí obyvatel. Důvodem toho, že bude klesat absolutní počet aktivních všeobecných sester, je zase jejich demografická situace.

Kdyby byla věková struktura stávajících všeobecných sester rovnoměrná, stačilo by k udržení stávajícího počtu aktivních sester zhruba 2 000 nových absolventů ročně. (Dnes je zhruba 1 600 absolventů ročně.) Jenže tak tomu není. Počet absolventek byl největší na začátku devadesátých let a ten výkyv je značný. Nejvíce všeobecných sester dnes je ve věku 43 až 47 let. „Věkové rozdělení sester není rovnoměrné. Do dvaceti let budou z pracovního trhu pravděpodobně odcházet ty ročníky, které dnes tvoří vrchol, je jim kolem 45 let,“ vysvětluje Ing. Petr Mazouch, Ph.D., z Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Zhruba za patnáct let tak bude odcházet do penze nejpočetnější věková skupina českých sester. Předtím je nutné počty sester absolventek významně navýšit.

„Současný nízký počet absolventů může vést k poklesu počtu aktivních všeobecných sester o dvacet procent v příštích patnácti letech,“ uvádí Ing. Mazouch.

Výzkumníci se dívali také na to, jak odcházejí sestry ze systému, a neshledali odchody mimo systém v produktivním věku jako zásadní faktor toho, kolik sester máme. Opatření zaměřená na snížení odchodů sester ze systému by proto podle nich měla v porovnání se zvýšením počtu studentek jen kosmetický efekt.

Garantkou projektu byla prezidentka České asociace sester PhDr. Martina Šochmanová, MBA. „Všeobecné sestry jsou v ošetřovatelských týmech nejvíce zastoupeny, jejich nedostatek nelze vyřešit jinými členy ošetřovatelského týmu, kterých je navíc také nedostatek,“ poznamenala.

Autoři metodiky, která byla navržena v rámci projektu Kompetentní sestra pro 21. století: analýza a návrh optimalizace vzdělávání a výkonu profese všeobecných sester, usilují o její certifikaci. Děkanka Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice doc. Ing. Jana Holá, Ph.D., zároveň iniciovala jednání s ministerstvem zdravotnictví a ministerstvem školství o finanční podpoře studia všeobecné sestry. Bez státní podpory nemohou školy počet studentů podstatně zvýšit. „Je na zástupcích státu, aby tuto situaci řešili a poskytli pro to školám podmínky. Školy to samy nevyřeší,“ uvádí děkanka a připomíná, že stát už strategicky finančně podporuje vzdělávání učitelů i lékařů.

Ministerstvo zdravotnictví ujišťuje, že se problémem zabývá. „Ministerstvo zdravotnictví, konkrétně odbor ošetřovatelství a nelékařských povolání, připravuje ve spolupráci s ÚZIS a zástupci vysokých škol materiál, který bude analyzovat dostupné personální kapacity sester, rizika dalšího vývoje a také navrhovat finanční podporu fakult, které realizují zdravotnické programy v oboru všeobecné sestry a dětské sestry. Tento materiál bude podkladem pro další jednání se zástupci MŠMT a k rozhodnutí vlády,“ uvedl Martin Novotný z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

Zdroj: MT