Na psychiatrii se léčí děti hyperaktivní i s poruchami chování

Mezi nejčastější příčiny, proč rodiče se svými dětmi vyhledají psychiatrickou pomoc, patří dětská hyperaktivita. Na dnešní přednášce v psychiatrické léčebně v Bohnicích to řekla dětská psychiatrička Šárka Bínová. Stále častěji prý psychiatři řeší také problém dětského sebepoškozování. Děti, zejména dospívající dívky, se například řežou na pažích. Mladá děvčata trpí také poruchami příjmu potravy. Převážně chlapců se pak týká problém autismu. Častější jsou u nich i sebevražedné pokusy.

Pro řešení problémů dětské psychiky je podle Bínové důležitá spolupráce učitelů, pedagogicko-psychologických poradců i sociálních pracovníků. Dětský psychiatr by měl být v kontaktu s každým z nich. Dobře by měla fungovat i spolupráce psychologů a psychiatrů s dětskými lékaři. Některé psychické potíže dětí mohou lékaři i rodiče zpočátku zanedbat. Mohou se totiž projevovat například jako zdánlivě neškodné zlobení.

Typickým příkladem je hyperaktivita (ADHD). Hyperaktivní děti jsou od malička těkavé, pohybují se z místa na místo, nejsou schopné udržet pozornost. Ve škole pak děti vyrušují, mohou být i zlostné a agresivní. Pokud se hyperaktivita nijak neupravuje, rozvine se v poruchy chování. V dospívání pak vede ke lhaní, podvodům, experimentům s drogami, útěkům z domova i kriminální činnosti. Za hyperaktivitu jsou zčásti zodpovědné genetické předpoklady, na vině bývají ale také komplikace v těhotenství a při porodu.

Pro rodiče je zpočátku těžko pozorovatelné i sebepoškozování dětí. Svým způsobem jde o módní záležitost. Návody, jak se řezat do paží, aby to rodiče ani učitelé nezpozorovali, lze najít na internetu. Děti si radí i v chatech a své zkušenosti popisují na svých blozích.

Sebepoškozování se podle Bínové týká dětí kolem 13 let. "To je doba, kdy děti přestávají mít zájem o kroužky, kam dřív chodily, a hledají si skupiny, s nimiž se mohou identifikovat," řekla Bínová. Děti se stávají například "gotiky", satanisty, "emo" nebo "hip hopery".

Děti se poškozují například proto, aby k sobě přilákaly pozornost. Jde prý často o děti, jejichž rodiče jsou velmi pracovně vytíženi. Důležitá je podle Bínové otevřenost v rodině, možnost promluvit si o problémech a pocitech. Děti postihují i duševní choroby známé spíš u dospělých, například schizofrenie. První bludy a halucinace mohou děti pocítit už v 11 letech. Mnohem častěji ale nemoc propuká okolo 16. roku věku.

Nemocí raného věku je pak autismus. Příznaky je možné pozorovat už ve třech letech. Dítě nejeví zájem o kontakt s lidmi, je citově oploštělé. Autismus bývá spojen s mentální retardací, není to ale podmínkou. Mezi autisty jsou naopak i lidé nadprůměrně inteligentní nebo s výjimečným nadáním, například fenomenální pamětí.

Dětské psychiatrické poruchy je potřeba konzultovat s odborníkem. Většinou je nutné nasadit léky, důležitá je ale i psychoterapie.

Zdroj: ČTK