MZ: Zánik zdravotních ústavů nehrozí, mělo se zefektivnit využití

 
    Praha - Za politické výkřiky, které nemají nic společného s realitou, označil včera hlavní hygienik ČR Michael Vít kritiku poslanců ČSSD a KDU-ČSL, podle nichž hrozí zánik zdravotních ústavů. Ministerstvo zdravotnictví chce jen optimalizovat systém, místo 14 ředitelství navrhlo dvě, v Praze a Ostravě, řekl Vít na dnešním semináři, který uspořádal na žádost poslanců. Žádný nepřišel. Ministryně Dana Jurásková ve sněmovně řekla, že restrukturalizaci zastaví. Cítí se prý pod politickým tlakem.

    "Tlak politiků je tlak, který se naprosto dá čekat v době před volbami," uvedl Vít. ODS krok ministryně překvapil, ČSSD ho označila za dobrou zprávu. Proti změnám brojily i zdravotnické odbory.

    Vít připomněl, že hygienická služba je v reformě permanentně od roku 1989. Věří, že i když teď musela ministryně návrh změn pozastavit, příští ministr po parlamentních volbách ho znovu předloží.

    Změny měly podle ministerstva zefektivnit činnost, přispět k lepšímu využití peněz, přístrojové techniky i odborníků. Služby zdravotních ústavů mají být standardizovány, tedy stejně kvalitní po celém území. Kdyby byly ústavy sloučeny do dvou velkých celků, snáze by se prý dostaly k evropským dotacím.

    Ministerstvo má vyhodnocení finanční situace zdravotních ústavů. Za minulý rok mělo všech 14 ústavů pozitivní souhrnnou bilanci 6,5 milionu, některé ústavy ale měly ztrátu i tři miliony korun.

    Restrukturalizace měla umožnit, aby vznikly silné konkurenceschopné zdravotní ústavy, soustředily by se peníze, vybavení i odborníci. "Slabý jednotlivý celek nemůže přežít, když tu zbrojí velké privátní zahraniční firmy," poznamenal Vít.

    Zdravotní ústavy dostaly naposledy peníze od státu před rokem, asi osm milionů korun. Platby za služby, které dělají pro hygienické stanice, tvoří jen sedm procent jejich příjmů. Většinu peněz tedy mají od zdravotních pojišťoven a z grantů, část také od privátních firem. Například platby pojišťoven za mikrobiologická či virologická vyšetření letos klesly, tím se snižují příjmy ústavů. Méně se na ně obracejí s požadavky také fyzické a právnické osoby.

    "Restrukturalizace je nutná, pokud máme být konkurenceschopní různým laboratorním aktivitám na privátním trhu, kde se pohybují firmy, které mají v celé Evropě 40.000 zaměstnanců. Tyto firmy nakupují společně techniku a diagnostiku podstatně levněji, než je nakoupí naše jednotlivé zdravotní ústavy. Pak i jejich služba, i když je akreditovaná o stejné kvalitě, je levnější," shrnul Vít.

    V systému ochrany veřejného zdraví působí Státní zdravotní ústav (SZÚ), krajské hygienické stanice a zdravotní ústavy. SZÚ se věnuje vědě a výzkumu, jsou v něm národní referenční pracoviště a laboratoře. Hygienické stanice dohlížejí na kvalitu výrobků, nově i hraček a kosmetiky, a sbírají data do registrů infekčních nemocí či nemocí z povolání. Zdravotní ústavy monitorují zdravotní stav obyvatel a vliv kvality ovzduší, vody či pracovního prostředí na zdraví lidí. 

    Hospodářské výsledky zdravotních ústavů za rok 2009

    
    Počty zaměstnanců zdravotních ústavů

    zdroj: ministerstva zdravotnictví 
     
 ČTK,   Naďa Myslivcová

Zdroj: ČTK