MZ vytvořilo národní síť kardiovaskulárních center

Praha - Ještě před deseti lety neuvěřitelně záleželo na tom, kde bydlíte, pokud máte přežít infarkt. Rozdíl v přežití podle místa bydliště, respektive toho, kam vás záchranka odvezla, byl téměř čtyřnásobný.

"Situace byla tragická. V těch nejmenších nemocnicích byla úmrtnost okolo třiceti procent. Ve středně velkých to bylo okolo patnácti procent a ve velkých centrech byla úmrtnost okolo sedmi procent," cituje statistiky Petr Widimský z České kardiologické společnosti.

Dnes má podle něj 93 procent pacientů šanci, že infarkt přežije. "Ten zbytek často umírá jen proto, že přijdou pozdě, že infarkt podcení a nerozpoznají jej včas," dodává lékař.

Právě proto, aby šance lidí ze všech koutů země byly stejné, stanovilo ministerstvo zdravotnictví národní síť kardiocenter. Pokud vás postihne infarkt, měli byste se nechat převézt do některého z jedenácti míst, kde vás mohou hned operovat.

"Tu nejlepší péči dostanou pacienti právě tady. Pacientům to garantuje bezpečnost a profesionalitu. Složité operace srdce či transplantace se nebudou dělat nikde jinde než právě tady, v komplexních kardiocentrech," řekla ministryně zdravotnictví Dana Jurásková.

Mezi centra zařadilo ministerstvo i dalších šest pracovišť, která se také postarají o nemocná srdce, ale nemají kardiochirurgii.

Například na Karlovarsku je tak sice jedno z těchto šesti center druhého typu, ale není tu komplexní kardiologické centrum. To znamená, že pacienti budou převáženi až do Prahy na složitější operace, třeba na voperování kardiostimulátorů či kardiovertrů do srdce.

"Nevidím v tom žádný problém. Je lepší dojet sto kilometrů tam, kde mě operovat umějí a mají zkušenosti, než být blízko domova, ale někde, kde lékaři nemají tolik zkušeností a přístrojů, a tím pádem mám menší šanci na přežití," říká Widimský.

Pacient s infarktem nebo jeho blízcí by měli trvat na tom, aby sanitka s nemocným zamířila právě do komplexního kardiocentra. Tam je největší šance na přežití.

"Záchranky by to samy měly vědět, že nesmí takové pacienty vézt do nejbližší nemocnice, ale do specializovaného centra," říká náměstkyně ministryně Markéta Hellerová. "Pokud to nedodrží, je to jen do prvního trestního oznámení pacienta, než se to naučí," dodává.

Centra navíc mohou mohou příští rok získat 1,4 miliardy korun na modernizaci - na doplnění přístrojů, které jim chybějí, nebo na výměnu těch starších za nové. "Chceme co do přístrojů sladit všechna pracoviště na stejnou úroveň," říká náměstek ministryně Marek Šnajdr.

Nemoci srdce a cév jsou na prvním místě příčin úmrtí v Česku. Ročně na ně zemře přes 50 tisíc lidí, což je více než polovina všech úmrtí. Péče o tyto pacienty nebyla dosud v Česku rozčleněna do sítě a neexistovala komplexní centra, jako to už je v péči onkologické či traumatologické. V příštím roce navíc chce ministerstvo sestavit podobnou síť takzvaných iktových jednotek. Tedy míst, kam budou převáženi lidé s mozkovou mrtvicí.

"To je něco, co u nás hodně chybí," říká Šnajdr. Lidé tak u nás na mrtvice zbytečně umírají, protože pomoci jim mohou jen zkušení lékaři speciální léčbou do tří hodin po mrtvici.

***

* Síť kardiocenter

Kam jet s infarktem?

Komplexní kardiocentra (tady vám srdce odoperují) - FN Královské Vinohrady v Praze - Všeobecná FN v Praze - FN Motol v Praze (ve spolupráci s Nemocnicí Na Homolce) - IKEM v Praze - FN v Plzni - FN v Hradci Králové (ve spolupráci s Pardubickou krajskou nemocnicí a Artur Koblitz a Kardio-Troll) - FN v Ostravě (ve spolupráci s Městskou nemocnicí Ostrava) - Nemocnice Podlesí v Třinci - FN v Olomouci - Nemocnice České Budějovice - FN u sv. Anny v Brně
(ve spolupráci s FN Brno)

Kromě toho vzniklo šest dalších center II. stupně (ve Zlíně, Liberci, Ústí nad Labem, Jihlavě, Karlových Varech a v ÚVN v Praze), kde se o srdce pacienta také postarají, ale nemají tu kardiochirurgii.

Zdroj: