MZ: vyhlášku o postgraduálním vzdělávání přehodnotíme

Od letošního července platí nová vyhláška ohledně postgraduálního vzdělávání lékařů, která zásadně mění vzdělávací programy pro 40 základních oborů. Důvodem této zásadní změny je podle MZ to, že se postgraduální vzdělávání v ČR sblíží s normami EU. Můžete uvést, v čem konkrétně budou podobné jako normy EU?

Právní normy EU jsou zde především proto, aby vytvořily systém vzájemného uznávání kvalifikací v rámci EU. Aby bylo možné tyto kvalifikace (čímž jsou míněny jednotlivé obory specializačního vzdělávání lékařů) vzájemně uznávat, musí být někde stanoveny. Konkrétně se jedná o Směrnici Evropského parlamentu a rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005, kde je mj. uveden seznam 52 oborů specializačního vzdělávání na jejichž úrovni lze vzájemně uznávat kvalifikaci (mezi těmito základními obory jsou i obory zubního lékařství).

Můžete uvést konkrétní praktické příklady toho, jak nové normy zlepší postgraduální vzdělávání lékařů?

V roce 2004 se zákonem č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, změnil systém vzdělávání v lékařských profesích. Součástí tohoto zákona byla příloha, která nově stanovila specializační obory lékařů, kterých bylo 83. Tímto nastala situace, která byla nejen unikátní  v rámci států EU v počtu specializačních oborů, ale systém byl nefunkční v tom smyslu, že do řady oborů byl malý nebo nulový počet zařazených lékařů. Nejvýraznější změnou, který zákon 95/2004 Sb. přinesl bylo zrušení dvoustupňového systému atestací. Právě v roce 2004 mnoho odborníků velmi razantně vystupovalo proti zákonem stanovené změně dlouhodobě zaběhnutému systému postgraduálního vzdělávání. Schválením  vyhlášky č. 185/2009 Sb. o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů, znamená návrat k systému tzv. základních a nástavbových atestací.

Ministerstvo zdravotnictví touto cestou spolu se zavedením spolufinancování specializačního vzdělávání formou rezidenčních míst, kdy jsou preferovány obory s nedostatkem lékařů v návaznosti na náplň  a organizaci systému vzdělávání v rámci kmene, je ve velké míře eliminováno hrozící nebezpečí  nedostatku lékařů některých odborností.

Pro úplnost je nutné dodat, že dosažená specializovaná způsobilost podle dřívějších předpisů zůstává přitom zachována.

V čem konkrétně byl dosavadní systém postgraduálního vzdělávání podle Vás nedokonalý?

Nejedná se přímo o nedokonalost systému postgraduálního vzdělávání, ale o příliš velký rozsah oborů specializačního vzdělávání lékařů. Jak již bylo řečeno, byly obory do kterých se hlásilo jen velmi málo lékařů a nebo vůbec žádný. Vyhláškou jsou nově definovány základní obory, kdy lékař získá specializovanou způsobilost a nástavbové obory (certifikované kurzy), kdy lékař získá zvláštní odbornou způsobilost. Podmínkou pro absolvování nástavbového oboru je získání specializované způsobilosti v základním oboru.

Představitelé různých medicínských oborů tuto vyhlášku ostře kritizují. Kritici poukazují na to, že prodloužením studia na základním kmeni se zkrátí doba specializačního vzdělávání lékařů, což povede k výraznému nedostatku specialistů v řadě oborů. Pod petici neurologů proti této vyhlášce se podepsaly stovky lékařů i pacientů...

Na uvedeném systému ministerstvo spolupracovalo s předsedy akreditačních komisí, které jsou poradním orgánem MZ ČR. Na jednání, které se konalo na jaře letošního roku si předsedové akreditačních komisí (interních obor) odhlasovali vzhled a podobu druhého roku interního kmene.

Opomíjenou stránkou je fakt, že MZ ČR vyslyšelo volání odborné veřejnosti včetně děkanů lékařských fakult a vytvořilo systém, který bude moci vychovávat dostatečně odborně znalé lékaře. Systém rezidentury funguje mj. i v zahraničí.

Ministerstvo zdravotnictví v návaznosti na systém deseti základních kmenů připravilo systém finanční podpory tzv. Rezidenční místa, na která jsou pro příští rok připraveno v řádu stovek milionů korun. Systém RM bude zaměřen na spolufinancování mladého lékaře - absolventa nejlépe v prvních dvou letech po absolvování školy. Finanční spoluúčast bude směřovat tedy nejen na plat mladého lékaře, ale i na jeho školitele a samozřejmě i do zdravotnického zařízení.

Neurologové,  angiologové, dermatologové a další  zástupci lékařů požadují, aby došlo k co nejrychlejší novelizaci vyhlášky č. 185/2009. Chystá MZ tuto změnu? Uvažuje ministerstvo alespoň o nějakých dílčích změnách?

Ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli provádí analýzu všech podnětů a na základě jejich vyhodnocení podnikne případné další kroky.

(ivb), www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz