MZ: vyhlášku o postgraduálním vzdělávání měnit nebudeme

Vyhláška o postgraduálním vzdělávání se setkala s kritikou řady předsedů odborných společností, kteří žádají úpravu vyhlášky o postgraduálním vzdělávání. Nelíbí se jim, že by mladí lékaři měli dva roky po škole strávit na tzv. interním kmeni. MZ před vánocemi slíbilo, že vyhlášku přehodnotí, podle aktuálních informací je tomu zase jinak.  Takže - bude se vyhláška měnit nebo ne?

V tuto chvíli žádné změny vyhlášky nepřipravujeme. Příprava probíhala rok. Nebylo to tak, že by došlo k rozhodnutí ze strany ministerstva, ale ta změna byla projednávána se širokou veřejností. Proběhlo dvakrát usnesení děkanů, kteří se dohodli na nové podobě postgraduálního vzdělávání – tedy počet kmenů a návaznost oborů na jednotlivé kmeny. Celou věc jsme projednávali s předsedy akreditačních komisí, což jsou z velké části zástupci odborných společností.

Někteří předsedové odborných společností namítají, že rozhodovalo 17 zástupců interních oborů , kteří se shodli na podobě společného interního kmene pod tlakem informace, že jiná možnost neexistuje. Za obory, které nejsou interní, byli přítomni jen zástupci čtyř oborů. Tito zástupci nemohli hlasování zvrátit.

K jednání byli přizvány všechny obory. Není pravda, že jsme nepozvaly obory specializované. Jednání začínala loni v lednu, kdy jsme představili nový kmenový systém a začali jsme se bavit o náplni kmenů. Rozhodně nesouhlasím s tím, že by se zástupci akreditačních komisí rozhodovali pod nějakým tlakem. Obory samy argumentovaly tím, že dnešní studium na medicíně nepřipraví medika na praxi.

Máte otázky ohledně nové vyhlášky?

Pošlete nám je: online@tribune.cz.

Na vaše dotazy odpoví MUDr. Markéta Hellerová.

V jednáních se objevovaly návrhy, aby byl první rok společný úplně pro všechny obory, znamenal by povinnou praxi v pěti základních oborech – interna, chirurgie, pediatrie, gynekologie a ARO. Druhý rok postgraduální přípravy by se potom lišil pro skupinu interních oborů a chirurgických. Na těchto jednáních si lékaři  tuto náplň sami definovali. Tedy – lékaři vlastně tuto vyhlášku sami tvořili a nakonec ji sami odhlasovali.

Jinými slovy říkáte, že přípravy na tuto vyhlášku byly tak důkladné, že nyní už nebudete nic měnit?

V tuto chvíli důvod ke změně není. S výjimkou jednotlivců, kteří se proti vyhlášce staví, žádný reálný odpor vůči těmto změnám není. Měli bychom říci, proč vlastně tato vyhláška vznikla. Na základě zákona o vzdělávání lékařů z roku 2004 se Česká republika dostala do extrému - měli jsme 81 specializací. Mladý lékař ztratil možnost získat praktické medicínské vzdělání. Začal se hned po škole velmi úzce specializovat. Všude ve světě je přitom běžné, že kvalitní specialista musí mít na začátku své praxe základní zkušenosti ze všech oborů, aby bral pacienta jako na celek. Vezměme jako příklad neurologii, která se jako jediná staví proti novému specializačnímu vzdělávání. K neurologům chodí většina pacientů staršího věku, kteří mají různá další onemocnění. Neurolog umí velmi dobře léčit daný neurologický problém, ale třeba si už nepovšimne, že pacient má už dlouhou dobu dekompenzovaný diabetes. A my to neurologům nemůžeme vyčítat, protože tento všeobecný základ nemají.

Otázka nyní není, že by se celá legislativa vracela na začátek, ale jestli se bude něco upravovat na základě toho, jak přicházejí připomínky.

My jsme si tento nový systém nevymysleli, vyšlo to z potřeb samotných lékařů, kteří viděli nedostatky v systému, který tu byl od roku 2004. Najednou je kritizováno, že se vracíme k tomu, co už tu bylo dříve, ačkoliv předtím to lékaři sami vrátit chtěli. A jediný, kdo v současnoti má nějaký problém, jsou neurologové.

Neurochirurgové, dermatologové, angiologové, oftalmologové…

U neurochirurgů tam v tuto chvíli o žádném problému nevím. Já jsem o tom s prof. Benešem jednala ještě následně, konečná podoba vzdělávacího programu byla z jeho strany akceptována a řekl, že s touto podobou už vůbec nemá problém. Zástupci kožního a očního lékařství na jednání před vznikem vyhlášky hlasovali pro tuto změnu, pro tuto novou podobu vzdělávacího systému. Je pravda, že jsem nyní pouze přes média zachytila informaci, že se k novému systému vyjadřovali kriticky. Ale tam je spíš otázka, proč nyní změnili názor…

¨

Zástupci oftalmologů v Evropské unii prý byli zděšeni návrhem našeho ministerstva zařadit oftalmologii v ČR do chirurgického kmene…

Zástupci očního lékařství hlasovali pro novou vyhlášku.

Ale já se neptám, jak kdo hlasoval, ale co udělat pro zlepšení situace.

Tady nestojí otázka, jak situaci zlepšit. Situace se zlepšit musela a tento nový systém, jak je nyní nastaven, ji každopádně zlepšuje. Vrací lékaře k tomu, že po škole je schopen získat základní praxi a o to pak může být lepší lékař ve své specializaci.

Takže to, že je oftalmologie zařazena do chirurgického kmene, je v pořádku.

My jsme oftalmologům nabízeli dvě možnosti – navazovat ve specializačním zdělávání buď na interní nebo chirurgický kmen. Je totiž rozdíl, pokud bude oftalmolog pracovat v nemocnici a bude operovat, nebo bude pracovat jako ambulantní oční lékař. Oftalmologové si sami vybrali, že chtějí navazovat pouze na chirurgický kmen a na interní ne. Podobný problém se týká kožního lékařství - velká část kožních onemocnění je projevem nějakého celkového onemocnění. To znamená, že znalost interny je tam naprosto nezbytná. V řadě menších nemocnic v rámci služeb slouží internista i na kožním. Dřív to bylo úplně běžné, že lékaři tyto znalosti mít museli. Když dnes lékař rovnou po škole, aniž by znal cokoliv z interny, nastoupí na kožní, jak potom bude schopný diagnostikovat pacienta?

V tuto chvíli tedy nebudete pro žádné obory podnikat výjimky z vyhlášky…

My jsme s těmi obory jednali opakovaně, takže není pravda, že bychom s nimi nejednali. Jediný obor, který v tuto chvíli má nějaký problém, je neurologická společnost. Tam ale není problém v tom, že by ministerstvo odmítalo komunikaci, ale naopak jejich neochota bavit se s ministerstvem. Oni dostali několik nabídek k jednání. Bohužel pan docent Keller jako předseda společnosti to staví do polohy – buď bude všechno po našem a nikdo do toho nebude zasahovat, nebo se nebudeme vůbec bavit.

Co neurologům ministerstvo konkrétně nabízí?

Nabízíme jim to, že jsme ochotni se bavit o náplni kmene s tím, že nesmí být narušena hlavní koncepce. Bavíme se o tom, jestli je v interním kmeni prostor pro prodloužení pobytu na neurologii. Na této úrovni jsme s neurology ochotni jednat. Nemůžeme ale říci, že pouze pro ně tato vyhláška neplatí.

V praxi bude mít ale nová vyhláška dost značné důsledky. Cituji šéfa neurologické společnosti, doc. Kellera. „Ve starém systému budoucí dětský neurolog musel mít po dvou letech praxe atestaci z pediatrie nebo neurologie  na to navazovala tříletá výuka v dětské neurologii a nástavbová atestace z dětské neurologie. Nyní bude lékař procházet dva roky interním kmenem, další tři roky bude mít praxi v dospělé neurologii, udělá atestaci z neurologie a následuje roční praxe v dětské neurologii. Roční praxe je zcela nedostatečná pro vzdělání dětského neurologa.“ Připadá Vám jeden rok praxe na dětské neurologii pro budoucího dětského neurologa dostatečná?

Dětská neurologie je nástavbová specializace, to vůbec takto není. To je až další stupeň potom, co si lékař udělá atestaci z neurologie. V tomto ohledu se vrátil onen dvoustupňový systém. Co se týče dalších dvou let, kdy se bude lékař specializovat na neurologii – to vždycky necháváme na dané odborné společnosti, jak oni z odborného hlediska považují za důležité, že by se tam člověk měl vzdělávat. To jsou odborné věci, do kterých my nebudeme zasahovat. Jakou požadují poté praxi, je také na odborných společnostech.

Vy se tedy domníváte, že lze vychovat dětského neurologa, který bude mít pouze jeden rok specializace v dětské neurologii?

Ale proč za jeden rok? Mohou mít dvouletý program, to je na nich. Ta délka není ničím daná. Jednotlivé odbornosti si mohou stanovit libovolnou délku, po kterou se musí lékař v daném oboru specializovat. Lékař  v tu dobu, kdy půjde na dětského neurologa, bude mít za sebou pětileté vzdělávání v neurologii. A on si pak už pouze v rámci nástavbové atestace doplňuje neurologii.

Pak se ale  i protáhne délka celkového specializačního vzdělávání o několik let…

Tak to ale bylo i nyní. Když se díváte na vzdělávací program, který byl z dětské neurologie, tak byl šesti nebo sedmiletý.

Takže vy říkáte, že se neprodlouží délka specializačního vzdělávání…

Jestliže odborníci dospějí k názoru, že v některých oborech ta délka specializačního vzdělávání byla krátká, a že se to projevuje na odborných znalostech toho lékaře,  tak si vzdělávání prodloužit můžou. Některé obory prodlužují, některé ne. To je věc, do které ministerstvo nijak nezasahuje. Mění se také princip rezidenčních míst – letos půjde do tohoto systému mnohem  více peněz. Zatímco loni získávala rezidenční místa pouze symbolickou podporu kolem 30 tisíc, nyní se bavíme o podpoře v řádech několika set tisíc korun. Argument lékařů, že posílají lékaře na „kolečko“, nemají ho na oddělení a mají ho platit, je kompenzováno tímto novým systémem. To byl komplex změn, které navzájem spolu souvisí, to nebylo jenom plácnutí do vody.

Po dobu těch dvou let, které stáví mladí lékaři na interním kmeni, budou chybět v nemocnicích? Opět citace doc. Kellera „Na neurologická oddělení v příštích dvou letech nepřijde žádný nový lékař. Všichni absolventi lékařské fakulty, kteří mají zájem o neurologii půjdou na interní kmen. Odhaduji, že to povede k uzavření nejméně deseti neurologických oddělení v republice.“

Že by změna ve vzdělávání vedla k uzavření deseti neurologických oddělení, si rozhodně nemyslím. To určitě ne. Že se tam přechodně v tu dobu sníží počet lidí, kteří tam pracují, je pravda. Musíme si ale uvědomit, co chceme, a co má systém vzdělávání zajistit a změnit. Dneska se běžně děje to, že lékař po škole nastoupí na oddělení a po měsíci ho nechají sloužit a nést veškerou odpovědnost. Všude ve světě je přitom běžné, že po dobu rezidentury je za mladého lékaře někdo zodpovědný. Celý důraz není kladen na to, kolik práce mladý lékař odvede na oddělení, ale na to, aby získal takové zkušenosti a dovednosti, aby z něj byl kvalitní lékař. Obava o přechodný výpadek může být opodstatněná. Ale my potřebujeme nastavit systém do budoucna s vědomím, že přechodně tam může dojít k tomuto problému. S postupem času se však situace stabilizuje. V žádném případě ale nedojde k uzavírání oddělení, to je opravdu poplašná zpráva.

Ten výpadek lékařů po určitou dobu bude podle vás marginální nebo bude tak závažný, že ho bude ministerstvo nějak řešit?

Můžeme se snažit řešit individuálně případy tam, kde by nastaly. Jsme samozřejmě ochotni v rámci možností v jednotlivých případech pomoci.

Odkud?

Já si myslím, že v nemocnicích nastane spíše otázka běžného chodu oddělení v rámci služeb. Půjde pak jen o to, jak budou nemocnice schopny zapojit i ambulantní neurology k tomu, aby jim pomohli v rámci služeb. Běžně v civilizovaných zemích platí, že lékaři z ambulancí chodí v rámci služeb vypomáhat do nemocnic.

Ministerstvo bude nějak koordinovat tento vzniklý chaos?

Nebude to chaos. To může být jen v situaci, kdy budou zmatek dál vyvolávat. My se dostáváme do situace, kdy tady určitá část odborníků  straší veřejnost.

Iva Bezděková, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz